Příspěvky
5.(4.)11.
Jsem spokojená... studuju svou vysněnou vysokou školu, chodím se skvělým člověkem, chodím do fitka, mám úžasnou rodinu a ty nejlepší přátele. Mám fajn brigádu a navíc hrozně moc možností na výběr. Tak co se děje?
Cítím 2 věci, které mi hodně vadí. První je Bůh.. ne že ba mi vadil zrovna on, to vůbe ne, vadí mi to, že v tom stále nemám jasno. Byla jsem si jistá na střední-Bůh neexistoval a všichni kdo v něj věřili byli blbečci. Ale ted už si tak jistá nejsem, díky mnoha událostem v mém životě jsem malinko změnila názor. Co když tam někde je? A co když jsem se předtím hodně zmýlila když jsem ho nebrala v potaz? A nejhorší je, že nevím jak se k tomu postavit, pocházím z rodiny absolutních ateistů, nikdo se o něčem podobném nikdy ani slůvkem nezmínil. A taky mi připadá, že mi jakási vyšší složka v životě chybí. Ale vůbec nevím, jak mám ted dál pokračovat..
Drudá věc je můj skvělý muž. Je to s ním docela v normě, akorát mám pocit že mi ted začíná být hodně věcí jedno. Je mi jedno, jestli si na mě udělá čas nebo ne (i když mě společeně strávený zároven vždycky potěší, ale snažím se to nevnímat protože vím, že to nebude na dlouho, že to brzy skončí). Je mi úplně fuk, co říká, hrozně mi vadí jak mě pořád poučuje (on to tak nebere, a vím že ani já bych neměla, ale nejde to). A nejhorší je strach z toho, že to tak zůstane. Nemá ted vůbec čas (a když jo tak si ho udělá až pozdě večer) a přesně tohle mě odrazuje, vím že to takhle bylo i u nás doma, a taky vím, že je to přesně to, co nechci. A nedokážu v tuhletu chvíli nemyslet na budoucnost, ve které si sama sebe představuju se třemi dětmi na krku a s chlapem, který se celé dny neobjeví doma. A to je přesně situace ve které nechci nikdy skončit, a která se mi poslední dobou nejvíce nabízí... Možná by bylo nejlepší mu to říct. 4ím víc nad tím přemýšlím, tím temnější se mi naše společná budoucnost zdá...
..
Jasně že mi to vadí sakra... to jsou otazky !!!
jak z blbýho snu
V pondělí volám psychologovi a objednám se tam. Musím se z toho dostat, abych nepokurvila život i ostatním.
Takove roky jsem poslouchal, naslouchal, radil. Snažil se pomoci. Činem, radou, pohlazenim nebo jen obycejnym to bude ok. A ted? uz nechci.
HoHoHo :D
o tak to je masakr tvl :D bzum bzum .. jak žába na silnici .. přejeta napadrť :D
pěkně
Vše vychází dobře. Před pár týdny jsme zjistili, že čekáme zdravou holčičku. Přípravy jsou v plném proudu. Zbývají tři měsíce do dne D.
Hlas...
Asi možná mám hlas na sólovou zpěvačku, ale neumím ho do takové možnosti rozvíjet. Je to těžké, když do lidové školy umění na sólový zpěv berou jen žáky do 18 let :(. Je to těžké. Učitelé zpěvu nejsou zadarmo a na vyšší školy umění jsou talentovky a ty asi nedám. Hm... ach jo... kdyby si mě alespoň všimla nějaká skupina, ale jak když se stydím zpívat na jevišti. Snad mi divadlo pomůže :/.
12 hrdinů aneb fotím Řeckou Mytologii
Je to těžké... koukám na profilovky mých kamarádů a přemýšlím komu dám koho... což o to.. dámy jsou skoro rozebrané ale jsem zvědavá na pány... :). Mno legrace to není ale cítím takovou dokonalost. Něco zase tvořím, jsem to zase já :). Jen mít vlastní ateliér. No, ono by stačilo pozadí, reflektory s blesky a bylo by to.. ale kde na to vzít? Napadlo mne půjčit si od táty, ale jak mu to časem splatím? Místo by i bylo... jen na to sakra vzít!
no ty krávo
Absolutně nejdelší tah v mém životě ... 6 dní v rauši ... 6 dní a 7 nocí v terenu naklepaná jak žito .. Ani ve snu by mě nenapadlo, že se to dá vydržet .. že by to vůbec nějaká lidská bytost vydržela.. Jsem fakt prase ! :D Tvl když si to tak spočítám, tak jsem za tenhle naprosto ulítlý týden spala cca 11 hodin .. jsem fakt prase ! :D .. Tak a tímto si myslím,že by to už mohlo stačit .. :D Byl to boží týden a zároveň satan ... Fakt ulet ... maraton už ne víc díky .. Chrastí mi v hlavě ... ted je treba se alespon na týden někam uklidit a nechci už nic vidět :D Jenom si ten hnus představím a hned se mi zvednou chloupky na zátylku .. Nikdy v životě, ani ve snu by mě nenapadlo, že bych si nad tečkou řekla : Tvl fuj .. už né .. dík ... A pak i nad tou další a i nad tou další .. a stejně to dohromady byla pomalu sněžka... Jsem prase fakt ! :D
:D No to snad né !
Takže je ze mne vysokoškolák :P Zní to dobře... Chodím na vysokou školu ... vysokou.. :D
všechno v pořádku
každá návštěva u doktorky mě vždycky znovu uklidní. vidět, jak si tam spokojeně spí a bije mu srdíčko, je k nezaplacení. škoda jen, že příští ultrazvuk budu mít až za měsíc, to nevydržím.
dneska si dám
jsem děsná .. neumím se ovládat !
jsem kráva
dohádali jsme se s manželem, a to fest. jsme oba zničení a můžu za to já. =((((
přejeta jak paprika :D
Mám v hlavě úplně vypatláno :D už dlouho mě tak žádné piko neskolilo :D krutopřísné dneska :D
slon v porcelánu
Neumím to s cizíma dětma. Neumím na ně žvatlat a mluvit jako ostatní, dělat s nima ptákoviny, ani je pořádně vzít do náručí (je to pro mě jako držet obřího úhoře, pořád se to vrtí a neumí to zaujmout normální pozici, snaží se to vykroutit), obléknout ho je jako vymýtání ďábla. Jsem z nich v rozpacích a zároveň z toho, že pro ostatní jsou to správné chování a grify, které já neovládám, tak přirozené. Bude to s mým vlastním dítětem lepší? Určitě to bude jiné. Mám pět měsíců na to psychicky se připravit. :)
Těhotná
Modlím se, ať je při dalším vyšetření všechno v pořádku. A ať miláček v létě nebude muset odjet pryč. Ať v tom nejsem sama.
Doba je stále stejná, jen lidé se mění....
Vždy jsem byla jiná než moji vrstevníci... tolik mě to štve a na jednu stranu jsem ráda. Od 2. třídy šikana... od 4. třídy myšlenky na létaní v oblacích z Nuseláku. A dnes? Malé sebevědomí, pocity viny, zdravotní problémy... labilnost. Děkuji pěkně všem co se na tom podíleli. Koukat na to z jiné stránky? Moc ráda, ale jak? Že mě připravili na život? Netuším, zdali to tak je... jsem lehce zlomitelná osoba, která se může klanět i tomu komu to není hodno. Není mi do zpěvu, když si toto uvědomuji. Co zbývá? Zkusit to změnit, ale jak sakra?! K psychoušovi nechci... minule mi moc nepomohl a antidepresiva myslím nejsou na místě. Co bude dál?...
A tak stále čeká...
Čeká dívka na toho muže, kterého tak odmítala... pije láhev vína a stále pláče. ˇFňuká jak jsi ho nezaslouží a jak je nedospělá. Opíjí se ve smutku a má chuť to vzdát. Je tak hloupá a naivní.... a ten její má úplně jiný pohled na celou věc. Neozývá se.... jí to tak bolí... tolik. Je to slabá holka, labilní a vztek se mění ve smutek a smutek v bolest. Poslouchá Pink Floydy a zabíjí se myšlenkami na jeho staré Já, které už dávno není na jeho staré lásky, které už pro něj nejsou.... jaká to ironie....
komu to říkám ?
už to nemám ani komu říct .... sama sama sama .. je to to bolestivější než rána nožem .. a ani to nemám komu říct.
uplně zbytečné .. všechno
to je fakt na nic
glo
...člověk si sem po dlouhé době přijde něco napsat a to trapný "můj milovaný deníčku" na tom pseudoobrázku vpravo mu k tomu úplně vezme chuť...
...ach jo, divná doba, chybíte mi, lidi, tedy, asi ne vy, ale vy, co vás mám zafixovaný jako stabilní obyvatelstvo MM, pak SW, a... už jím dávno nejste.
chybí mi mnoho věcí, momentálně taky pocit že ten vztah který mám má smysl. snažím se, vážně snažím, ale nějak... ten pocit nemám, neumím, nevím... trvá to zatím asi dva týdny, ale je to děsivý... děsí mě že je mi jedno že nic moc necítím protože vím že by mi bez ní bylo smutno, zajímavý. ale takhle s ní mi teď není nic, doslova... ani pozitivního :(
VŠ
zitra přijimačky... musím si držet palce pač mě z toho jebne za chvili .. maturita všechno do kupy.. fuj
mozna..
zahledla, ale nezavolala. Nechtela. Jen se posadila na chladnou zem a zapalila si cigaretu. Nic vic neudelala. Nechtela myslet. Bylo to zbytecne. Trasla se, ne zimou, ale nervama.. Dokourila a vstavala. Bylo treba pokracovat v ceste domu. Mela chut na panaka vodky. velkeho panaka a pak jit spat. A snit. Snit o necem, co se nemuze stat. Clovek nemuze prinutit toho druheho, aby ho mel rad, to vedela. Musela se s tim jen srovnat. Potrebovala svemu srdci vysvetlit, ze neni milovano.. Hlava to vedela, srdce stavkovalo. Prokazovaly se abstinencni priznaky. Vic a vic. Vztek, litost, plac, smich..a pak uplna apatie. Nejak nemohla jit dal, on sel, byl svobodny. Zavidela mu to. Snazila se prijit na to, jak to udelal, jak se od ni mohl odprostit. Premitala cely jejich vztah a nic zavadneho tak nenasla. A nebo mozna ano. Nebyla tak zabavna, nebyla tak vytizena konickama..nebyla tak neodolatelna pro ostatni... Proste kouzlo zamilovanosti odpadlo a on sel dal, bez ni, potreboval silnejsiho cloveka k sobe .. Chapala ho. Mela nejradeji svuj samotarsky svet a jeho v nem. Ale to nestacilo. Nedelala tedy zadne sceny, kdyz ji rekl, ze uz ji nema rad, ze s ni nechce byt. Jen se usmala, a rekla mu at jde.. Mohla se zeptat, odkdy to tak citi, ale nezeptala. Stejne by to nemelo smysl, nic by to neodvratilo. Jen by to vice bolelo. Radeji nic nevedet a uchovat si jen to hezke ...
Narazil do ni muz. Velmi vysoky a mohutny. Skacela se k zemi a zacala se smat a omlouvat. Muz mlcel, vedel, ze je to jeho chyba. Srazil ji zamerne, jen ona si to neuvedomovala. Kdyz vstala, chtela dal pokracovat v ceste domu, ale on ji stale drzel, kdyz ji pomahal zpet na nohy. Jeste jednou se mu ted uz ale durazne omluvila a chtela pokracovat dal v ceste. On ji vsak nechtel pustit. Podivala se na nej poradne. Mel sede oci a uprene na ni koukal, ani se neusmal, nic nedelal. Jen ji drzel. Nakonec ji jen rekl, bud na sebe opatrna, nemuzu te hlidat stale. Pustil ji a sel dal. Koukala na nej s otevrenou pusou. Nechapala to. Jak hlidat, co to rekl za nesmysl. Videla ho poprve v zivote. Asi nejaky blazen. Nastesti ji pustil a sel pryc. Jen ona byla otresena za jeho slova. Nebylo to prijemne. Zacala utikat domu. Ve chvili kdy za ni zaklaply domovni dvere si oddechla. Sundala si kabatek a sla do kuchyne si neco nachystat k veceri. Mela hlad. Ale prvne si dala panaka vodky. Rovnou dva do sebe kopla. Pak az byla schopna do sebe nasoukat suchy chleba, co doma nasla ..
Pak sebou hodila do postele, v obleceni, zadne svlekani, sprcha..nic. nemela na nic naladu..a hlavne silu, cokoliv jineho delat. Lehla, zavrela oci.. a tise plakala do polstare. Styskalo se ji po nem...
A je to tu zase
Ahojky. No... vítej má černočerná depko. Upřímně řečeno, je mi hrozně. Uvědomila jsem si tolik věcí, opět... nechápu, proč mi spusta věcí dochsází až takhle pozdě. Opravdu to nechápu, ale co nadělám... prostě mi to trvá jen trochu déle... Ale to že možná cowboy se mnou chtěl prožít zbytek života... to mi došlo až včera, kdy jsem si vzpomněla na tu sms. Sakra musím jít dál! Chci aby Martin byl můj budoucí manžel, milující otec mých a jeho dětí a zároveň chci aby jsme v budoucnu byli šťastní! Takže musím odejít od minulosti abych byla prřipravena pro budoucnost! Nezabývat se zbytečnosti a hlavně lidmi, které nesnáším. Oni mi nesmí kazit život... na to nemají právo a já si ho nesmím kazit jimi. Asi opravdu se budu muset zbavit úplně všeho... i Ell... anebo ji přinejmenším poprosit, aby nepsala o Ondrovi... i kdybych se na to měla ptát. Ach jo... Martine, prosím já vím že mám chyby, že jsem depresivní člověk, že jsem vzteklý hysterik ale MILUJI TĚ! Ach kéž bych měla odvahu mu to říct... Martine, vezmi si mě! :,(
A je to tu zase
Ahojky. No... vítej má černočerná depko. Upřímně řečeno, je mi hrozně. Uvědomila jsem si tolik věcí, opět... nechápu, proč mi spusta věcí dochsází až takhle pozdě. Opravdu to nechápu, ale co nadělám... prostě mi to trvá jen trochu déle... Ale to že možná cowboy se mnou chtěl prožít zbytek života... to mi došlo až včera, kdy jsem si vzpomněla na tu sms. Sakra musím jít dál! Chci aby Martin byl můj budoucí manžel, milující otec mých a jeho dětí a zároveň chci aby jsme v budoucnu byli šťastní! Takže musím odejít od minulosti abych byla prřipravena pro budoucnost! Nezabývat se zbytečnosti a hlavně lidmi, které nesnáším. Oni mi nesmí kazit život... na to nemají právo a já si ho nesmím kazit jimi. Asi opravdu se budu muset zbavit úplně všeho... i Ell... anebo ji přinejmenším poprosit, aby nepsala o Ondrovi... i kdybych se na to měla ptát. Ach jo... Martine, prosím já vím že mám chyby, že jsem depresivní člověk, že jsem vzteklý hysterik ale MILUJI TĚ! Ach kéž bych měla odvahu mu to říct... Martine, vezmi si mě! :,(
m - m - m - m
jo jo jo.. dokřup se svině ! ách jo .. !!
...
Ach jo . .to je jen jeden velký kolotoč.. furt a furt a furt dokola ! Grrr....
tak .. praktická za 2 :) ve středu a ve čtvrtek písemné .. tak to jsem zvědavá, vážně !
nezvladam
ja to nezvladam... ja jsem umrela...
:P :P :P
hm ... už na mě dlouho nikdo nesáhl ... cítím se být zanedbaná !
vztahy? nevím nevím nevím .. jsem na to dělaná ? nevím nevím nevím
Když se mi někdo líbí, tak se chovám jako magor :D :D No jednou to bude pěkný příběh až to budu vyprávět dětem .... ted ještě najít odvahu to říct .. udělat to .. i když klidně by se mnou mohl vytřít podlahu .. konec konců není to tak dávno co jsem udělala to samé .. jsem děsná osoba vážně !
a a asi možná ...
Mám ten pocit kolem žaludku .. něco mi chybí ..
zrovna teď zrovna teď zrovna teď zrovna teď zrovna teď zrovna teď zrovna teď zrovna teď zrovna teď zrovna teď
jsem děsná malá smažka xP
Kam dál?
Nevím co dál... co se sebou, se svým životem, co zlepšit a hlavně jak? Cítím se strašně, bojím se toho, nechci to a zároveň vím že to přijde. A nechci to, co je a přitom to neumím dát pryč. Ničí mě to, vím že mě to rozseká pokud s tím něco neudělám. Ale jak sakra? Jak udělat ten první krok? Nejhorší je pocit, že jsem na všechno sama... Vzdát to? To mi připadá jako nejlepší možnost...
ježíš přestaň už :D
shun non believer :D
a je to pryč :D
malý kousek z večerní deprese?
Co sem napsat? cítím se osamělá? je mi smutno? je mi zima? jsem naštvaná? nebo snad nenaplněná? asi všechno dohromady a ještě mnohem víc. Protože celek je víc než suma částí... a navíc se ani v sobě nevyznám. Mám analyzovat pocity po kouscích jeden po druhém? nebo se na to vykašlat a prostě se vrhnout do normálního života? vadí mi že šel za kamarádkou (na které mi taky záleží a kterou mám moc ráda) místo aby šel za mnou. Že jí napsal jako první že by potřeboval pokecat. Vždyt já jsem tady pro něj... on to nevidí? možná ho nedokážu správně reflektovat. Mrzí mě že když má povídací náladu tak jde za kýmkoli jiným, jen ne za mnou.. ach jo mi je smutno. A navíc jsem naštvaná, na něj, na celý svět a nejvíce na sebe. Nejradši bych se vykašlala na celou prahu a utekla zpět domů, tak bych si přála aby mě tady nic nedrželo. Někdy bych si přála abychom se třeba rozešli a abych mohla zpět domů. A pak si za tyhle pocity nadávám. Myslím že bych podobného chlapa nenašla. Ale třeba jo, třeba si to namlouvám a běhají jich po světě ještě tucty.
Vykašlat se na všechno, na prahu a na celý svět a vrátit se domů? do Ostravy? vzdát to tady, když to vypadá tak nadějně? nesnáším když se musím vzdát... A nechci se vzdát ani Marka, i když mě tak štve. Tak co mám dělat? vždyt s takovou se tady jenom užeru, pokud se už to nestalo. Nechci se stát zelenou vdovou, i když k tomu asi nemám daleko...
Přála bych si dvě věci. BUD 1. Konečně si tady zvyknout a najít si alespon jednu pořádnou kamarádku NEBO 2. rozejít se s Markem a odstěhovat se zpátky domů. Dokázala bych se rozejít? asi ano.. ale mrzelo by mě to... Ale život jde dál, jen si na chvíli vyskočil na vyšší level a pak se vrátil hezky zpět do starých zajetých kolejí a mateřského hnízda. Vážně to tak chci? Ještě to zvážím...
sex ? please.. next ! xP
Mám svádivou náladu
Grr !
Prostě jsem občas "coura" tak co ... nesnáším tuhle maloměstskou mentalitu ..
Dilema
Box x orientální tance ...jedno nebo druhé, oboje nestíhám, a to je objí srdeční záležitost, ach jo 
Doma by uvítali samozřejmě tancování. Pak je tady taky silový dvojboj a florbal a kickbox....proč nemůžu stíhat vše..ach jo, proč já musim bejt tak hyperaktivní 
Odpověd na otázku
Takže jo nakonec jsme nešli. Zjištuju že to asi bylo dobře, hlavně kvůli tomu že už nejsem tak napnutá a nic moc neočekávám.
Jinak zítra-zkouška z matiky :/ takže zase za 4, už to vidím :/
Já na to nemám..nemám..já fakt nevím...nebo vím a nechci vědět...?
Myslím, že jsem hodně naivní příliš....
tak..a zase jsem trapne o rok starsi..no hnus velebnosti ) A co bych sama sobe poprala? .. Pevne zdravi
ááááááááááááááá....nevím zda se zbláznit teď nebo později...proč si hraju s ohněm...a proč se mi to tak líbí...? Proč...
jestli takle náhodou nejsem příliš naivní xD
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Žádné dobro není žádoucí pro svou vlastní hodnotu, mimo čestnost. (Cicero)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©