Zpovědi

tak fajn, ted poradit chci (i když fakt nevím, jestli to něco vyřěší, ale jsem prostě vzteklá):
mám jednoho kamaráda, už dva roky. Známe se docela dobře, i když ode mně bydlí trochu dál, ale do toho města jdu v září na intr na školu. Musím říct, že se mi líbil snad od prvního odkamžiku, co jsem ho poznala, ale většinou to kvůli té dálce zůstávalo ve stavu "líbí se mi, je to můj kamarád, nebudu se s tim otravovat". Je to ale asi tak něco přes půl roku, kdy už to začínalo být docela nesnesitelné a tak jsem mu to řekla bez toho, že bych něco očekávala. On byl dost překvapený, ale časem si na to zvykl a pak dokonce mi začínal též projevovat tyhle sympatie, dokonce mi psal každý den z Rakouska atd. Ale pak se mezi námi něco změnilo a on se zase stáhl s tím, "že neví". Respektovala jsem to a snažila jsem se najít si někoho i jiného a jít dál, ale i když to nijak v sobě nepodporuju nějakými falešnými iluzemi (ani nemám takovou potřebu) a podobně, pořád ho mám ráda, to je prostě fakt a zjistila jsem, že nedokážu být s někým jiným. Ten člověk se mi hned zhnusí, jen co chce něco vážnějšího.
Tak jsem si řekla, že fajn, budu sama. Aspoň si oddechnu. Nějakou dobu jsme spolu nemluvili, ne že bychom se pohádali, prostě jsme nechtěli, ale pak se zase ozval, já to vydýchala, fajn, ale on to tak dělá pořád. Vždycky se ozve, já skáču metr dvacet, on si mi akorát poplače na ramínku, tam musí to, tam zas tamto a jemu se tak nechce a já nevím co, ale pak už mi zas dobrá nejsem. Že já jsem z něho hotová, zdá se mi o něm, jsem naštvaná a všecko, to buď fakt nechápe, nevidí, nechce to vidět anebo mi to prostě dělá schválně. JÁ UŽ SE V NĚM DOPR*ELE VŮBEC NEVYZNÁM.

Štve mě to, jak se mnou pořád mává a už nechci jenom sedět a čekat - please, co byste udělali Vy?

mám psychiku v hajzlu,¨jsem z5 v posychickým kolotoči,možná se uklidnim,možná to dopadne jako minule,ale radši ne,den je zase krásnej,žádný slunce,anarchy da best

Končim....

Pryč s naladou pod psa!
Od ted sem zase jako driv, proste HAPPY :)

Vsechny vas laskuju!

♥♥♥

už mě to vážně přestává bavit.......koukám na lidi okolo sebe...a vidím tu faleš..tu faleš s jakou semnou jednají..nejradši bych je všechny poslala do pekel.....už i moje nej kámošky se chovaj jako krávy namachrovaný...ségra se mi málem zabila..pak měla přijet ae ani nebrala telefon..2 týdny jsem o ní nic nevěděla...ted napsala...at jí prominu...ae to se nedá!!!měla jsem strach.....nebaví mě to na tomhle světě....nemám důvod tady být...

skoro ...skoro uplně...jsem ztratila někoho koho jsem velice milovala.... kvůli svým chybám...tomu člověku jsem několikrát moc ublížila svou bezdůvodnou žárlivostí , podetíravostí a výlevy vzteku.slíbila jsem mu, že se změním. chci aby mezi námi bylo vše jako dřív, ale On mi odpustit nechce.Nevěří mi, že se pro něj dokážu změnit.
myslím, že každý člověk udělá chyby, kterých později lituje, ale umět tomu druhému odpustit je obrovská velkorysost.
ztráty tohoto vztahu budu asi litovat do konce života , protože jsem přišla o člověka, který byl pro mě tím nejlepším na světě co mě kdy mohlo potkat.

chci s nim někam jit..ne nece se mu je linej..pak du a vidim ho s nekym jinym...hmm nenasere to co...asi vůůbec...tak mám zase skvělou náladu hmm....super....

nemůžeš to říct aspon narovinu....

6 dni... tak smesna doba...Smesna,ale muze se udat spoustu veci.Miluju a svoji lasku nebudu delit mezi dva lidi...Kdybys napsal driv...Kez bys nepsal vubec...Kez bych te nepoznala...Proc nekomu kazime stesti, aniz bychom to zamerne chteli???Miluju a svoji lasku nebudu delit mezi dva lidi...Snad...

Jak se zbavit posedlosti jednim clovekem, kdyz se ten clovek vsemozne snazi udrzet se vam v hlave a v myslenkach???

ahoj jak jsem psala předtím tak jsem na tu doskotéku nešla..ale novej problém on (ptoty co to nečetli muj učitel na střední )mě pozval na večeři ,,,,,,no a já si vyčítám že ani tam sem nešla ...udělala jsem dobře .....?snad jo aspon že ho příští rok uvidím ..když bych šla na tu večeři nemuseli by sme se už vidět jako kdyby to prasklo a to byvh nesnesla ...........už tak s tím mám problémy že ho neuvidím o prázdninách .protože ho máám ráda ..ale nechci aby ho vihodily takže sem tam nešla doufám že jsem jednala správně ...no snad myslýte si že jo ????????????????

i správný věci nekdy bolej na duši

mám problém. před půl rokem mi zemřeli oba rodiče při autonehodě. soud mě svěřil do péče prarodičů a ti mě vůbec nehlídají, je jim jedno že kouřim a hulim trávu.ale to neni ten zásadní problém. před čtrnácti dny jsem se pokudila o sebevraždu tím, že jsem si podřízla žíly- neúspěšně. ve škole ale jeden učitel viděl mojí pořezanou ruku a doporučil mi psychologa. ale kdzž psycholog nic nepochopí!! dyť už nemá smysl abych tady byla, sem všem jen na obtíž.......co mám dělat?? jediný východisko je asi opravdu ta smrt, ale jak by se s tím pak vyrovnával děda s babičkou?? dyť jim umřela dcera, tak proč by měla i vnučka?? já fakt nevím.

HELP

Ähoj... něco jsem podělala... ale fakt... Jeden kluk co se mi líbí.. fakt líbí(!). Ale líbí se mu moje kámoška co má kluka... byla jsem na něj naštvaná a nemluvila jse sním... respektïve jsem nepsala ani jednu sms. Dneska jsem se s ním0 ppotkala na chodbě ve škole a omluvila jsem se mu za mojí žárlivost... chtěla jsem, mu dát "Mírovou pusu" ale já mu to blbec nabídla!!!! a on mi řakl Co?? a já řekla neřeš to! Bože!!! Mám ještě naději o jeho chození???? X-(

Já blbka pitomá!!!!

Jsem ráda,že jste mi napsali co si o tom myslíte,opravdu je tak špatné se nebránit návalům citů,které přijdou,opravdu je tak nechutné a na blití,když dáte průchod těmto citům!NE!Chtěla jsem os¨d Vás nejspíš slyšet jaká jsem mrcha aby to bylo snesitelnější,ale není!Já nic vlastně neudělala,vždyť jsou horší věci na světě!Nevraždím,nelynčuju,netýrám,nevydírám a ani nefetuju.Tohle jsou pro mě neodpustitelné hříchy a ba co nejhorší se mi zdá je to trapné řezání žiletko nebo mám teď jít a pořezat si ruce jako nějakej stupidní kajícnej prvek jen,protože jsem se nebránila nějakému citu???Nejsem psychopat-díky nechci!A kyž už jsme u toho,já přítele nemám,tudíž si defakto můžu spát ským chci,to on měl brát zřetel na svou přítelkyni......

Neodsuzujte ho i láska občas vyprchává......

Nějak na mě všechno doléhá . . . před tím jsem cítila jsen jakýsi pocit malinkatého smutku, ale teď se to na mě nějak všechno spadlo . . . . Škola, kámoši, rodina . . všechno . . . je to ani mnou . . nebo tím že mě nechápou . . .

no ale nemáme si co vyčítal . . . já je taky cnechápu . . .

nefim jestli si tu na mě někdo pamatuje, ale před více jak 3 měsíci jsem se tu nechala smazat..pořád jsem si tu stěžovala na mí problémy s bývalým klukem(fetakem), alkoholem a na mí depky.nakonec jsem začala utíkat z baráku a pít od rána do večera za účelem se zabít, když jsem odešla podruhé strčili mě do blázince, kde jsem pobyla měsíc.Pak jsem se tam předávkovala a pobyla si tam další měsíc. Jsem ted dopovaná práškama od rána do večera a pořád se chci zabít, ale už to netoužím udělat tak moc jako předtím.Pořád na mě padají depky, ale po skoro čtyřech letech nepiju( a přibrala jsem tam skoro 10kg(když jsem tam přišla myslely si, že jsem anorektička)...Něco vám poradím at neskončíte jako já:až se budete cejtit až moc v nepořádku a bude vám to vadit okamžitě jděte k psychologovi.Hodně lidí si myslí, že to je jen pro ty ,,nenormální´´ a stydí se tam jít, ale on opravdu pozná jestli si to jen namlouváte nebo ne narozdíl od vás. A k psychologovi se taky může chodit jen tak...

ulevilo se mi...

Jsem šťastnej!! Loni v červnu jsem poznal italku na internetu. A ptáte se jak to dopadlo?? Tak, že spolu budeme trávit první společné léto. Upozorňuju, že jsem jí poznal LONI v červnu, ne teď. Mnozí lidé si nedokážou uchovat lásku ani když jí mají na dosah ruky. My jsme od sebe tak daleko a milujeme se!! A za to jsem šťastný!!

Láska existuje...a je nádherná!!

Chodila jsem s klukem,s Laďou, asi 3 měsíce,měli sme se moc radi,ale než jsem ho potkala , měla jsem zálusk na jiného,na Lukáša,ale když jsem chodila s Laďou,nějak jsem na Lukáše zapoměla.Asi před 2 týdny jsem utekla z domu a první noc spala u Ladi,druhý den jsme se procházeli a potkali Lukáše,jeli jsme s ním do hospody a tam se opili,teda já byla uplně k.o.,Lukáš taky a LaĎa skoro.Z hospody jsme šli 3 km pěšky domů,jenže skoro před cílem jsem ze sebe koktala : postýlku,postýlku,a že je mi blbě atd. ,tak se začali ti dva hádat u koho budu spát,zvítězil Lukáš,který měl dům blíž než Laďa , tak mě dotáhl k sobě domů a až jsme vystřízlvěli,tak jsme se spolu vyspali.Laďovi to samozřejmě došlo,všem to řekl , se mnou už nic nechce mít a s Lukášem se nebaví...já jsem zůstala s lukášem,chtela jsem se vrátit k Laďovi,ale ten říká že když jsem chodila s Lukášem,tak to že už mě nemá rád.co s tím????odpustit mi???dik...Jen pro zajímavost ,Lukáš má 23,LaĎa 17 a já 14

Chodila jsem s klukem,s Laďou, asi 3 měsíce,měli sme se moc radi,ale než jsem ho potkala , měla jsem zálusk na jiného,na Lukáša,ale když jsem chodila s Laďou,nějak jsem na Lukáše zapoměla.Asi před 2 týdny jsem utekla z domu a první noc spala u Ladi,druhý den jsme se procházeli a potkali Lukáše,jeli jsme s ním do hospody a tam se opili,teda já byla uplně k.o.,Lukáš taky a LaĎa skoro.Z hospody jsme šli 3 km pěšky domů,jenže skoro před cílem jsem ze sebe koktala : postýlku,postýlku,a že je mi blbě atd. ,tak se začali ti dva hádat u koho budu spát,zvítězil Lukáš,který měl dům blíž než Laďa , tak mě dotáhl k sobě domů a až jsme vystřízlvěli,tak jsme se spolu vyspali.Laďovi to samozřejmě došlo,všem to řekl , se mnou už nic nechce mít a s Lukášem se nebaví...já jsem zůstala s lukášem,chtela jsem se vrátit k Laďovi,ale ten říká že když jsem chodila s Lukášem,tak to že už mě nemá rád.co s tím????odpustit mi???dik...Jen pro zajímavost ,Lukáš má 23,LaĎa 17 a já 14

Mauri je w nemocnici a ma něco s žebrama takže nemuže dejchat a něco s nožičkou a tak nemuže chodit a ja sem uplně na dně..jop..od dneška už mam..že..ae předtim sem byla zawisla na infu od jeho segry..ktera ma kecy typu že by byla rada kdyby umřel..

nnn

Mam pocit, ze sa mi vsetko zruca. Nic ma nebavi, len sediet za inetrnetom. A navyše mam podozrenie, ze mam depresiu, som uz dlho smutny. Bol som neisty a mal som uzkostne pocity, tak som od toho utiekol a kazdy den lutujem. Najlepsie je, ze nemam pocit sunalezitosti, nemam s kym osobne rozpravat, pretoze sa za seba hanbim. Mam kamaratov ale malo priatelov, ked vobec. Mam pocit ze som nikto a ked citim tlaky tak ich ignorujem. A ani s laskou to neni najlepsie. Stale si vravim, ze su ludia, ktori su na tom omnoho horsie jak ja, ale nepomaha mi to. A som este od vsetkych izolovany. Snad sa to zlepsi.

ja vubec nwm co mam delt.....mam kluka kterej me miluje....chodime spolu skoro 2 mesice a myslim si že na muj vek je to docela dost...je mi 13 a mu 15 mno a tak ja když si s nim kecam na icku bo neco tak je všechno v pohode ale jakmile snim du ven bo neco tk me sere každa jeho věta....všechno co řeken....každej wtip každa poznamka proste všechno už nwm co mam delat...ted sme meli mno takovou řekneme pauzu a ted sem si myslela že to zas bude dobry ale není....je to to samy a snad ještě horši...a me to mrzi...ja nechci aby to tak bylo....co mam dělat??

je mi to moc a moc lito...ja mu nechci ublizit!!

Potřebuju se na něco zeptat..myslíte si, že učitelka, co učila nějakých dvacet let na základce může zvládnout učit studenty gymnázia? obzvlášť opavského mendláku, který má pověst jednoho z nejtěžších gymplů? sice na to má školu, ale..dvacet let na základce?? známe úroveň většiny základek..co si budeme povídat..

má nás učit příští rok..nevěřím, že to zvládne..