Detail a diskuse u zpovědi

Drž se, neumim si představit, že by mi umřeli rodiče... Jinak souhasím s DZZZK, žr na sebe chceš upozornit... To nemyslím vůbec ve špatnym... Neumim si představit sebe sama v Tvé situaci.... Jsi moc statečná... Já bych se hned zabila... Tohle bych prostě psychicky nezvládla... Moc Tě obdivuji...

kdo ti nakecal, že psycholog nic nepochopí? právě že on to pochopí, všechno s tebou probere, jedná s tebou tónem jaký chceš, můžeš mu říct jen to, co ty sama chceš a uznáš za vhodné... do ničeho tě nenutí... je to hlavně o vypovídání a to většinou pomůže... proč to nezkusíš, když ani nevíš, jaké to je? bojíš se lidí? ty předsudky mě taky už štvou, psycholog přece není nic špatného, to bys potom mohla říct, že záchranáři taky nic nevyřeší... to je jen jiný způsob pomoci
smrt není žádným řešením... ničeho tím nedosáhneš, jen se připravíš o hezké chvilky v řivotě a ostatním způsobíš smutek... někdo ti daroval život - ten nejkrásnější dar, tak proč ho zahazovat?

a mimochodem, tohle je zpověď pář řádků pod tebou:

Turista jossi (jiný!) 26.06.2007 19:04:
nefim jestli si tu na mě někdo pamatuje, ale před více jak 3 měsíci jsem se tu nechala smazat..pořád jsem si tu stěžovala na mí problémy s bývalým klukem(fetakem), alkoholem a na mí depky.nakonec jsem začala utíkat z baráku a pít od rána do večera za účelem se zabít, když jsem odešla podruhé strčili mě do blázince, kde jsem pobyla měsíc.Pak jsem se tam předávkovala a pobyla si tam další měsíc. Jsem ted dopovaná práškama od rána do večera a pořád se chci zabít, ale už to netoužím udělat tak moc jako předtím.Pořád na mě padají depky, ale po skoro čtyřech letech nepiju( a přibrala jsem tam skoro 10kg(když jsem tam přišla myslely si, že jsem anorektička)...Něco vám poradím at neskončíte jako já:až se budete cejtit až moc v nepořádku a bude vám to vadit okamžitě jděte k psychologovi.Hodně lidí si myslí, že to je jen pro ty ,,nenormální´´ a stydí se tam jít, ale on opravdu pozná jestli si to jen namlouváte nebo ne narozdíl od vás. A k psychologovi se taky může chodit jen tak...

Dodatek: ulevilo se mi...
//

mně to připadá, že na sebe chceš hlavně upozornit - HALÓ JSEM TADY JÁ, MOJI RODIČE UMŘELI A CHYBÍ MI, PROBOHA VŠÍMEJTE SI MĚ, JSEM TU!! - už to jak píšeš, že si te prarodiče nehlídají to naznačuje a z vlastní zkušenosti vím, že pokud si přeju, aby se mi něco stalo, je to kvůli tomu, aby mě ostatní opečovávali, ABY SI VŠIMLI, že mám kurva taky nějaký problémy a jsem TADY!
Ale to je blbý, protože tím akorát druhé ničíš. Přestan hulit. Přestan kouřit. Přestan podřezávat si žíly. Klidn bž za psychologem, je to člověk a hlavu ti neukousne, ale v prvé řadě JSI ZA TĚMI, po kterých chceš, aby si tě všimli.
Je mi to líto, ale musíš to zvládnout. Nedávno mi též umřela babička a bylo to děsný, též ze dne na den, já vím, nejsou to rodiče. Ale šlo to. Prosím tě, zkus jít dál, máma a táta by to určitě chtěli.

smrt neni zadne vychodisko, a ze je jim jedno ze hulis travu ..........no asi vedi ze presvedcovat te at toho nechas nema cenu.........nebo by si je poslechla??

A proč sis vlastně chtěla podřezat žíly? Změní se tím? Chceš ještě víc další bolesti? Myslím, že by sis vážně měla s někým promluvit. Určitě to potřebuješ. Aspoň se vyzpovídat. Je toho na tebe asi hodně. A neboj se. Nikdo Tě nikam posílat nebude!

hele, fakt je psycholog u tebe na místě, možná bych zvážil i návštěvu podobného doktora - psychiatra, protože vidím, že jsi ve vážně špatném stavu

To , že si myslíš, že jsi fčem na obtíž uričtě není pravda....a i když si ted připadáš sama a nepochopená , určitě to tak nezůstane , přeci nikdo z nás nemůže vědět co nám život přinese...a určitě vím, že zase budeš jednou šťastná....a jesli to bude za půl roku za rok nebo za deset let už je jedno...hlavně , když to příjde...a myslím, že by jsi měla byt při tom :) hodně štěstí...určitě to bude zase dobré

Jdi na psychiatrii. Nic víc a blázince se neboj, fakt.

tohle je skoro to nejhorší co se může v životě člověku stát ... prarodiče? ... víš asi to na ně bylo taky hrozně těžký a půl roku je ještě na zahojení velkých ran hrozně krátká doba ... a navíc jsou starý lidi tak,že to snášejí mnohem hůř ... a ty jsi mladá ... hlavně neodmítej pomoc ... a k tomu psychologovi určo zajdi ... víš on Ti pomůže ... možná dá léky,ale nezavře do blázince ... určo si nechej od něho pomoct ...

Psycholog je odborník, který s tebou pokecá, práškama tě nenadopuje, protože ani nesmí nic předepisovat, chápeš? Za zkoušku nic nedáš, zajdi za ním.

To, co se ti stalo, je příšerný. Já sama jsem se musela vypořádat se ztrátou milovaný osoby. Je to těžký,ale dá se to zvládnout. Najdi si nějaký důvod, proč žít. Určitě nějaký je. A toho psychologa zkus, protože jedině on ti teď dokáže poradit. Spolu to zaručeně zvládnete. Do blázince tě rozhodně nezavřou. Kdyby měli každýho zavírat, nestačili by jim budovy a lidi. Věř mi....Můžeš to aspoň zkusit a pak se uvidí, co dál...

Pokial nie si blázon, v čo aj verím, ze nie si, tak nemusíš mat ziaden strach

když já se bojim že mě pošlou někam do blázince, nebo mě daj ńáký prášky.......

nn urcite prarodicum na obtiz nejsi, vynahrazujes jim dceru, no a to ze kouris vedet ani nemuseji ale to musis prestat sama oni toho moc nezmuzou, a k tomu psychologovi, urcite za niom zajdi, zivot bude mit cvenu vzdy

V prvom rade: je mi luto tvojich rodičov, toto je ozajstné nešťastie. A v druhom rade: ja na tvojom mieste by som toho psychológa prijala, uvidís, pomoze ti, je to predsa len odborník. Chodiť k psychológovi nie je ziadna hanba, robiš to pre seba tak nie je začo sa hanbiť a dalšia vec: prosim ta ziadne samovrazendé myšlienky, chapem, ze je to pre teba velmi tazke, ale skus bojovat, ver mi: oplatí sa. Prajem ti vela sily a šťastia do zivota

Že psycholog nic nepochopí? Zamyslete se. Je to profesionál. Odborník. A nic se přeci nemá vzdávat před tím, než se to vyzkouší.
Nejprve za ním zajděte, zabít se totiž můžete kdykoliv. Den nebo dva mnoho nenadělají.
...a přesto: Skutečně nemáte pro koho žít? Sami totiž bývají opravdu jen ti, kdo se k ostatním otočí zády.