Zpovědi

Píšem to tu..možno ani tak nie pre seba a svoju úľavu ako pre človeka, ktorého už nemám ako inak skontaktovať.
Vieš, že som občas chodila na túto stránku tak snaď sa k tomu raz dostaneš...Toto je pre Teba.
Začalo to tiež v takéto ročné obdobie pred dvoma rokmi. To boli ešte nejaké nádeje a sny. Prišiel si do môjho života. Nielen, že si bol človek ktorého som tak strašne, strašne moc ľubila ale aj rodinou, najlepšim priateľom. Viem, pod tou kopou problémov, ktoré som mala so svetom, so sebou som zlyhávala, padala a vstávala.. až raz prišlo obdobie kedy som už nevedela vstávať a už som len padala a padala stále nižšie. Všetky problémy som prenášala na teba. Boli sme úplný opak jeden druhého... ty si bol pozitívny, usmievajúci sa človek, veľmi dobrý človek. A ja? Snaď to najhoršie čo sa môže tak úžasnému človeku ako ty stať. Našťastie si bol tak dobrý človek, že si dal šancu aj niekomu ako som ja, bol si pri mne v najhoršom, pomáhal mi, snažil sa nestratiť vieru v to, že aj zo mňa môže byť raz dobrý a šťastný človek. Ja som ti ubližovala, klamala, brala lieky bolo to jedno sklamanie za druhým a ty si mi dával šancu, milion šancí celé dva roky. Vieš..nech som sa správala akokoľvek zle, obviňovala ťa z mojich problémov a zlyhaní a nevidela to dobre, vždy som ťa tak neskutočne milovala a vždy po každom mojom zachvate nervov a depresií som prosila, neviem koho ale prosila aby ti doprial šťastie, keď ti ho nemôžem dať ja, keď vid´m, že pri mne sa z teba stáva úplne iný človek, začal sa ti vytrácať úsmev z tváre a všetko bolo zle. Vieš, nebolo tomo tom, že som nechcela niečo s týmto zlom urobiť...chcela, strašne...ale ono to nešlo, plakala som doma, plakala som všade, nevedela som ako pomôcť nám. Snažila som sa, prisahám snažila, ja som sa snažila vstať, napraviť, zachrániť... Hľadala som svetlo tam kde nebolo. Videla som, že je zle ale nedokazala som nájsť síl nato aby som to všetko zachránila. A jedného dňa si to vzdal, odišiel a nechal ma tu, nechal tu naše plány. Nemám ti to za zlé, nečudujem sa ti, nečudujem sa nikomu kto odišiel. Už to budú dva mesiace... A mne sa zrútil svet ešte viac. Dala by som všetko na svete, aby si mi aspoň zdvihol, aspoň sa somnou porozprával o všetkom. Po tom ako si odišiel, odišlo všetko, nemám nič...nemám teba. Kiežby som ešte niekedy mohla dostať ďalšiu šancu, bola by som pre teba tým najlepšim človekom na svete. Preto ťa prosim ak toto čitaš, ozvi sa..ozvi sa čim skôr lebo ja neviem dokedy vydržim, bojim sa ikaždeho dňa, nespím, nejem, len plačem...a pravdelne sa strieda domov s nemocnicou. Bez teba už nevstanem, tak prosím! prestaň na mňa zabúdať, si moje jedine svetlo v živote a ja ťa len chcem pri sebe a ľubiť ťa...

Prosim...

Ahoj lidi.Nějak mi dělá problém rozlišit kamarády, známé,...když se všichni chovají stejně,navíc mi dělá zle různá kritika na mou osobu těžko si uvědomuju co můžu říct co ne bo jak se říká každý štěstím svého strůjce a pak se všemu divím, ...Mi chybí opora podpora, ...ne poslouchání různých řečí,...to mi chybí odmalicka.Slova mám tě rád mám Tě ráda,chvála,... a ne samé kritiky,...když jsem jednou mámě pomahla běž si to raději udělám sama a tak dále takový přístup žádná trpělivost se mnou a pak ji nemám ani já se sebou.Nemám nějak sílu nevarim nic ty jo nevím tak co co bych si tak dala třeba vidím že to nejde tak jak by mělo hned nervózní a není tam projev emoce který by měl být u toho - vztek.Jen chvilku a pak depka, tak je to se vším jako by mě nic nebavilo a jako bych byla líná.Se kolikrat snazim ale jak to nejde hned to snadno vzdám jsem z toho leda tak na nervy.Jak.se snažím a neni vysledek.Se jdu třeba projít či něco za chvilku mě to nebaví tak na to kašlu, ...Asi Složitý, případ .Nějak nedokáži vypnout uvolnit se pořád napjatá
Chodím od školy k psycholozce i mě chtěli do školky vrátit ve dvou letech jsem měla horečky jazyk zapadly, pak jsem našim malém sjela na dalnici,na dovci, psychicky věk nízký .Mám od zakladky asi Lmd hypoaktivni.nedaří se nic a jen nervy bordel v sobě.Se nějak nedokážu kolikrát ani moc soustředit,...Mám nejspíš nízké i sebevědomí jak tak pozoruju.Si nedokážu představit že bych někomu měla říct mám Tě ráda,miluju Tě,...Například mamě,...když mi dělá zle to jak se kolikrát lidé ke mě nějak chovají natož tak abych byla schopna to udělat.Vždyť to by bylo ještě horší pro mě kdybych to udělala.Mi to stačí už tak.Už tak to kolikrát bolí,trápí je to nepříjemné,apodobně.Natož tak vyjadřovat nějaké city ze strachu z reakcí z kitiky,z různých řečí,...Vždyť by mi to ublížilo a ubližuje už tak.Tam je kolikrát strach že to ti lidi zopakují znovu.No nevím co dělat.Je mi na nic

Ach jo proč mi dělají zle různé řeči různá kritika na mou osobu,...proč si hned neuvedomim to že si za něco kolikrát můžu sama a nedokazu poznat rozdíl mezi kamarády, známými a partnerem.Mám pocit že se všichni chovají stejně .Čím to všechno je?

Ahoj lidi tak Vás tu zdravím a chtěla bych se tu trošku otevřít. Tak nějak před rokem jsem měla chlapa který mi tvrdil že mě miluje a chtěl bydlení postupně kvůli mé psychice prej ať si zvyknu na všechny povinnosti a tak dále takže první u rodičů.Mame se to od začátku nezdálo a měla různé řeči a on misto toho aby mi dodal podporu začal mít též řeči i když jsme byli chvili u nás a já se někdy chovala zvláštně. Chvilkama podle sebe a pořád jsem to řešila protože mě to štvalo a těžko jsem to zvladala, chvilkama podle něj ze strachu z různých řečí reakcí, a tak dále. Těžko se do toho dali dát city.Ono to vše bolelo už tak.Jsem zjistila že mi dělá zle jakákoliv kritika ať už ve zlém například : Tobě nevadí jak vypadas? Měla by jsi zhubnout, nosit jinou podprsenku,...různé řeči.I ohledně vaření, a tak dále. Se nějak mos nedokážu bránit.To tak nějak mám už od dítěte, žádná podpora od nikoho a tak dále, trpělivost se mnou,...je to na dlouho povídání. Set řeba snažím dělat něco pro sebe a jak není nějaký výsledek tak jsem z toho zoufalá naštvaná na sebe,...si někdy říkám že chci umřít.Nemám se sebou trpělivost .Si kolikrát říkám že bych si něco uvařila? A nevím co co bych si tak dala,...teď vidím že mi to nejde,...ne tak jak by mělo jsem naštvaná,...na nervy,stále v napětí. Se nějak nedokážu hodit do klidu skoro nic mě nebaví, je mi na nic.Těžko to zvladam vše.Kinezologie mi nepomohla jsem pár měsíců bez prášků a je to na pr*.

Říká se, že míň je někdy víc.. Když se nad tím člověk zamyslí, lecky je i nic víc, než míň.

Před pár dny mě opustil přítel. Prostě se sbalil a odešel.

Teď 6.8. by to byly dva roky, co jsme měli být spolu. Já ho milovala. Když jsme spolu byli cca rok a půl opustil mě poprvé. Že musí přemýšlet, týden byl pryč, pak mi jen poslal SMS, že se semnou rozchází. Další den už volal a omlouval se, že je toho na něj moc. Prosil, ať se k němu vrátím. Řekla jsem mu jako hloupá zamilovaná husa ANO. Byla jsem s ním, psala jsem mu závěrečnou práci do školy, nutila ho se učit, připravovat. Měl semnou chodit do tanečních, ale řekl, že až na podzim a slíbil mi, že mě do té doby určitě neopustí. Když se vrátil, slíbil mi též, že se nevrátil jen kvůli škole, ale protože mě miluje.

Dostudoval, a najednou si zázrakem uvědomil, že mě nemiluje, sbalil se a odešel, že musí přemýšlet, jestli se vrátí nebo ne.

Už jsem to podruhé nemohla snést to jeho přemýšlení a hned jsme to ukončili. Na co jsem měla čekat když mě nemiloval?

Láska a nenávist jsou sestry a bolest je jejich matka...

:'(

Ahojky je spravné pozorovat to jak se k Vám lidé chovají a chovat se podle toho k nim?

Stalo se vám někdy, že jste byli podvědomě spojeni s druhým člověkem? Včera mě rozbolel zub, jeho taky. Bez důvodu. Hloupost, že? (A to není jediná věc, která se nám takhle stala.)

Ahoj lidi máte se?

Taky máte takovej problém s prokrastinací ? :D

Jsem jediná komu tak hrozně nejde anatomie ?:D

Co vede člověka k tomu, aby začal řešit problémy alkoholem? A proč ti, kteří mají sklony k alkoholismu, o tom nechtějí slyšet? (A pak jste nejhorší, protože jste na to upozornili.

Je normálne, že niekoho máte,milujete ho ale páčia sa vám aj iné,iní...? Ako to,že pre niekoho prestanú existovať všetci naokolo a niekomu sa proste stále páči niekto...Miluje potom ten, pre koho neexistuje už nikto iný viac? Aký je rozdiel v láske jedného z týchto dvoch ľudí a druhého? Viem..u každého je to ine...ale aj tak Nechcem počuť nič o pudoch..

Co vše je přípustné mezi friends with benefits? Líbání a objímání na rozloučenou a na dobrou noc? Vodění se za ruce? Hlazení po tváři? Přespání?

Nechci již víc posrat posrané..

Není to moc zpověd,spíše žádost o radu. Co děláte proti stresu? Jsem hrozná trémistka,jakmile mám písemku,praxi, mám jet někam kde to neznám nebo musím někde vystupovat, začnu se celá třást že ani neudržím tužku, nejsem schopna se najíst, neumím se nadechovat a mám nepříjemné píchání v hrudníku. někdy i brečím. Neumím se nijak uklidnit,zkoušela jsem různá dýchácí cvičení o kterých jsem se dočetla,ale nic z toho nepomáhá. V takovou chvíli jsem naprosto nepoužitelná. Mám kvůli toho problémy s váhou,protože přes školu jsem co chvilku ve stresu a mám tyhle stavy.

Nemáte s tím někdo zkušenost?...

Ten pocit, kdy jsem k ničemu. Neschopna dopsat bakalářku, neschopna splnit všechny předměty na druhé škole, neschopna učit se na státnice, jen vidím, jak se mi to vrší na jednu obrovskou hromadu a já, místo toho, abych se s tím poprala, jdu spát, protože sny jsou přece tak jiné, bezstarostné (pokud se ovšem nezačnete budit s knedlíkem v krku ve dvě ráno, vyklepaní a propocení).
Už jsem říkala, že nemám ráda květen?

Jen si asi potřebuji sama na sebe zanadávat.

That moment when you're playing depression quest, and crying almost constantly, jealous of how awesome life that guy has, even with what is going on in his mind...

http://www.depressionquest.com

Nevím jestli to není omyl psát sem, ale nevím, jak dál. jsem sama, cítím se sama, je mi 30. když mi bylo 13 zemřela mi máma na rakovinu, vychovávala mě babička. Můj táta je voják a pracuje v cizině. Nestýkáme se. Vždy jsem toužila po vzdělání, diplomu z VŠ. Jediné co mám je dokončené vzdělání zdravotní sestry, ale nemůžu sehnat práci, protože nemám vysokou, minulý rok mě opustil přítel, se kterým jsem chodila 4 roky, plánovali jsme svatbu, ale z ničeho nic mě opustil a našel si vdanou ženu s dítětem v rozvodovém řízení, připadám si zbytečná a na nic, ale vím že musím jít dál, omlouvám se,že to tak ventiluju, už jsem myslela i na nejhorší-sebevraždu, to bych ale neudělala, už kv§li zvířatům, které chovám, prostě bojím se,že zůstanu sama

Dítě přijde od otce v neděli, trochu kašle. (Přitom v úterý byl zdravý jak řípa.) V pondělí fasované antibiotika. V sobotu dobráno, horečky nejdou dolů a hurá do nemocnice. Horečky pořád..další antibiotika..K otci nejde naštěstí, nechají si ho tam i přes víkend. V neděli je hospitalizována i jeho dcera. Byla týden u tatínka přeci.. Úplně normální přece ..A to má tatínek na jedno dítě střídavou péči (co 14 dní nemocné) a u druhého se o střídavou péči soudí..
A vůbec nevadí, že je děcko nemocné, ale předávání se konat musí i při nemoci dle poradny pro rodinu.

Příště mor, tuberkulóza,methicilin rezistentní Staphylococcus aureus (MRSA), SARS či co? Úplně normální fungování systému ochrany práv dítěte?

dětinská, ale aspoň normální zpověď
pořádali jsme s kamarádem tradiční každoroční akci a po ní jsme šli vrátit sudy od piva a další věci, jeden nebyl prázdný, tak jsme ho nechali, že se vrátí později... obsluhující pán odnesl dozadu prázdné sudy (nepočítal je) a potom účtoval, kolik nám vrátí - podle účtu záloha za 5 sudů (vrtátili jsme 4) a já jsem si toho všiml, ale nic jsem neřekl... tím pádem jsme ho obrali o 1000 Kč
včera jsem byl na koncertě v klubu a někde mi vypadl z kapsy mobil... asi se nedá čekat, že na takovém místě by byli lidi, kteří nalezené věci odevzdají třeba na baru, a podle toho to taky skončilo... čert vem mobil, štvalo mě, že jsem ho potřeboval, ať se dostanu domů, a ta data v něm... teď mě štvou následující tiché dny v důsledku zlosti na sebe (když se mi vybavila skutečnost z první části této zpovědi) a zpytování svědomí

boží mlýny melou...

Nenávidím ji za to jak moc mu ublížila, chtěla bych ji zabít a každý den si to všechno vyčítám. Nejvíce si vyčítám to, že mu neumím pomoct a to i přesto jak moc ho miluji. Nad tímto vším přemýšlím téměř pořád, pokaždé když vedle něj ulehám a pokaždé když se vedle něj probudím. Když jsem sama je to ještě horší a prohlubuje se to.

Doufám že ta špína shoří v pekle a budou ji tam navždy mučit.