Detail a diskuse u zpovědi

Říká se, že míň je někdy víc.. Když se nad tím člověk zamyslí, lecky je i nic víc, než míň.

Před pár dny mě opustil přítel. Prostě se sbalil a odešel.

Teď 6.8. by to byly dva roky, co jsme měli být spolu. Já ho milovala. Když jsme spolu byli cca rok a půl opustil mě poprvé. Že musí přemýšlet, týden byl pryč, pak mi jen poslal SMS, že se semnou rozchází. Další den už volal a omlouval se, že je toho na něj moc. Prosil, ať se k němu vrátím. Řekla jsem mu jako hloupá zamilovaná husa ANO. Byla jsem s ním, psala jsem mu závěrečnou práci do školy, nutila ho se učit, připravovat. Měl semnou chodit do tanečních, ale řekl, že až na podzim a slíbil mi, že mě do té doby určitě neopustí. Když se vrátil, slíbil mi též, že se nevrátil jen kvůli škole, ale protože mě miluje.

Dostudoval, a najednou si zázrakem uvědomil, že mě nemiluje, sbalil se a odešel, že musí přemýšlet, jestli se vrátí nebo ne.

Už jsem to podruhé nemohla snést to jeho přemýšlení a hned jsme to ukončili. Na co jsem měla čekat když mě nemiloval?

Láska a nenávist jsou sestry a bolest je jejich matka...