Ten pocit, kdy jsem k ničemu. Neschopna dopsat bakalářku, neschopna splnit všechny předměty na druhé škole, neschopna učit se na státnice, jen vidím, jak se mi to vrší na jednu obrovskou hromadu a já, místo toho, abych se s tím poprala, jdu spát, protože sny jsou přece tak jiné, bezstarostné (pokud se ovšem nezačnete budit s knedlíkem v krku ve dvě ráno, vyklepaní a propocení).
Už jsem říkala, že nemám ráda květen?
Jen si asi potřebuji sama na sebe zanadávat.
Diskuse ke zpovědi
to má asi každej, včetně největších optimistů:)
hlavně klid, postupně se to všecko zvládne. chce to vidět jednotlivý krůčky, který jsou před tebou a to momentálně řešit. a ne se hroutit z toho co bude za měsíc atd. ale vim že se to lehce řekne a těžce dělá. každopádně nejsi v tom sama:)
Bakalářka je v procesu tvoření, zkoušky ano, některé již mám... Mám jednou za čas tendence vidět vše hrozně černě...
určitě už máš něco za sebou...bakalářku, nějaký zkoušky...nebo ne?
červen na tom není líp. Jak je to u tebe?
Já osobně květen vždy milovala ale momentálně jsem v situaci, že i kdyby byl srpen nebo leden budu je nenávidět. Také nemám nejlepší období.... nejsi v tom sama...
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Jakou radu může dát ten, kdo ji sám potřebuje. (Cicero)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©