Příspěvky
pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč pryč
LIKE THAT FU**ERS.
Chlapi = moje smrt
Dneska má jistý člověk narozeniny. Myslela jsem, že je budu slavit s ním. Že mezi námo něco je, že to třeba bude mít budoucnost. Ale on? Zajímají ho jen a jen kámoši a kde jakou holku omakat. Když jsme spolu byli v noci v parku tak si myslel, že něco bude ... Ale nebylo! Potom si stěžoval kámošům, že je naštavnej, že nic nebylo. Copak si myslí? Že já jsem hej nebo počkej? Takhle si zahrávat s city je docela hnsuný. Využívá mě jak se mu to hodí a napíše mi třeba jen když je v podnapilém stavu. I když dneska určitě bude nalitej tak se určitě neozve. Je to prostě 21 letý pako :( Asi je dost ještě omezený pubertou. Vždyť snad ještě neměl ani sex. Proto každou holku využívá, že už nechce být panic. Ale že i ženský maj city to ho už nezajímá. To, že teďka nědko na něj myslí a říká si co asi dělá mu nedochází. Třeba si našel jinou příšeru než jsem já, ale slušností je se ozvat a říct "už tě nechci vídat". Pak člověk zbytečně čeká. A má ztracené naděje. Prostě mám na chlapy smůlu. Jsem smolař. Ještě jsem nepotkala kluka, se kterým bych měla prožít život. Jo hodne lidí si říká, že jsem mladá, že mám všechno před sebou, ale už mi taky bijí biologické hodiny. Zoufalost nad zoufalost. Tenhle svět je ubohý. Asi mi není souzeno mít hodného a spolehlivého chlapa, který by mě měl rád takovou jaká jsem. Je to smůla. Asi se dá žít bez chlapa, ale chybí mi obejmutí, pohlazení a hezký slovo. Nejde být pořád sama. A nechci jen úlety. Prostě nějaký vztah, který má budoucnost jinak už nevím co mám dělat. Nikoho nehledám, čekám až to přijde, ale koukám se a rozhlížím kolem sebe. Chci, aby ten dotyčný věděl, že na nej nekašlu. Ale když nemá zájem tak nevím jak se to má dozvědět. Já dolejzat nebudu. Je mi to proti srsti. Teď půjdu do postele, pustím si My Immortal a budu se snažit na nic nemyslet. Sbohem můj příteli.
Prvého dne...
Dnes jsem po procházce vlahou, ale teplou nocí objevila na posteli kupní smlouvu na náš dům, o které jsem nevěděla. Jsem otupělá zklamáním a hledám alespoň maličká pozitiva ve svém životě, který je sladký jako trpké hrozny.
potřebuj šlehu fááákt !!
Každý ví jak zhubnout 20 kilo za kilo ... je tu hafo skvělejch lidí co tu solí .. největší pr**l je mezi 3 a 5 .. největší herák toulen a piko .. nikdo už neví čí to vlastně bylo ... probraly se s buchnou v ruce na gauči ...
Ahojky deníčku...
Tak Ti opět píše jedna měšťanka..
Musím teď hodně přemýšlet.. Já vím, pořád o něčem přemýšlím, nikdy se neumím rozhodnout co vlastně pořádně chci.. Ale teď už to dělám asi jen ze zvyku- Vím, že odsud musím odejít, ale nemám odvahu.. Jenomže co bych tu dělala, nechala se sebou manipulovat? Nechala na sebe řvát kvůli maličkostem? Nechala se křivě obviňovat? Už toho je na mě chvílemi moc, ale na druhou stranu jsou tu chvíle, kdy jsem tím nejšťastnějším člověkem pod Sluncem.. Já, moje dcerka, moji pejsci, Karlova smečka a ten nejlepší člověk na světě uprostřed této Bohem zapomenuté pustiny.. Musím se oprostit!! Musím!!!!!
Jsem vyjímečná?
Dneska jsem byla v krizovém centru. Přijdu tam a proti mně šel takový pěkný chlap a představil se mi jako můj "ošetřující lékař". Připadala jsem si hloupě. Ostýchala jsem se mu cokoli říct o svých problémech. Fakt jsem se styděla. Takovej pěknej chlap a já jako troska k němu jdu, abych mu řekla všechno co mě tíží. Bylo to první sezení a to mělo být seznamovací. Takže klasika - jak se jmenuju, kolik mi je let blá blá blá. Začal se mnou řešit mou emoční poruchu osobnosti. Styděla jsem se cokoli říct i to, kde jsem se léčila a že myslím, že je smrt pro mě vysvobození. Začal se potom bavit o úplně všedních věcech až jsem z toho byla zmatená. Furt říkal "tak to jo" a to mě rozčilovalo a nevěděla jsem co mu na to říct. Chtěla jsem se s ním bavit o mém vztahu s jedním matlákem, o tom jak si předtavuju svoje "vysvobození". Bavili jsme se o práci co chci dělat, o škole co bych měla dělat a tak. Nechci být úzkostlivá, ale čekala jsem od toho víc. Uvidíme příště. Zase je hezké, že mu můžu kdykoli zavolat nebo napsat SMS, kdybych měla nějaký problém. Toho si moc cením. Podle něho jsem vyjímečná osobnost, citlivá ajedinečná. takový pocit, ale já ze sebe nemám. Nenávidím se pořád. Nevím, jestli tenhle chlap něco změní nebo ne, ale nechám se překvapit jak s oblibou říkám. Moje nálady z mánie do deprese mi vadí, neznám nic mezi tím. Nevím co to je být v normální náladě. Miluju když se dostanu do stavu, kdy se pořád chechtám a mám na všechno alespoň trochu nadhled. Ale když to přejde do deprese, třeba z minuty na minutu, tak to je už horší. Nechám se zatím vláčet životem a nevím co mám čekat. Už by konečně mohlo přijít něco dobrého.
oops
no nevím ale jsem někde v zadní části těla :D když se dostanu do té ostravy jsem za vodou.... jinak je to v... prostě taky tam :D
Aleluuja
Co jsem to zas v pátek vyváděla ? :D Z drog jsem přesedlala na alkohol xD
20.6.2010
jsem strašně vděčná za kamarády, za Jarka, Janu, i Katku, Ivu, Lucku, Páju, Vladku a prostě všecky ostatní na které jsem si asi nevzpoměla... děkuju za to že jste, protože bez vás by můj život byl jen vyprahlou pouští...
Listen your heart
Je mi mizerně ... na co mi jsou veselé šaty když se v nich cítím jako v hadrách,na co mi je pěkné líčení když pod ním skrývám zrůdu ?! Tak na co ?
dale carnegie
je borec... a jeho knížky mají fakt něco do sebe. Doporučuju všem
radost
raduj se z maličkostí, jen tak s můžeš radovat z velkých věcí, protože ty sestávají z maličkostí :)
Ha ha ha ha
http://www.agresori.com/2139-cz-army.html
Prej profesionální armáda, tak to nemá chybu.. 
Staré zápisy jsem smazal
Protože to co bylo, bylo sice důležité, ale nepotřebuji to mít zapsané. Už jsem to zvládl. A proto nezapomenu, jaké to všechno bývalo...
Je to tam:P
* odmaturovala jsem, krásně, hladce.. :) Na to, že jsem se učila jen o svaťáku a neměla jsem vůůbec štěstí na otázky.. jsem to zvládla skvěle..:) Jednou mám ze sebe radost:)
Hajduly dajduly
Horko, že by jeden umrzl...
Pohádka alias jak by to bylo kdyby...
Pohádka stokrát jinak aneb metalisti v akci... (Druhy metalu v pohádce)
Situace v naší pohádce: V hradu hlídaném drakem je uvězněná krásná princezna. Tady je příběh, jak to dopadne, když tam dorazí různí metalisti coby rytíři.
Power metal:
Metalista přijede na bílém jednorožci, unikne drakovi, zachrání princeznu a pak se s ní miluje v kouzelném lese.
Thrash metal:
Metalista přijede, bojuje s drakem, zachrání princeznu a vojede ji.
Heavy metal:
Metalista přijede na harleyi, zabije draka, dá si pár piv a vojede princeznu.
Folk metal:
Metalista přijede s přáteli, kteří hrají na akordeony, violy, flétny a spoustu dalších podivných nástrojů, drak usne (z všeho toho tancování). Pak všichni odjedou.....bez princezny.
Viking metal:
Metalista připluje na lodi, zabije draka svoji velkou sekyrou, stáhne ho z kůže a sní. Znásilní princeznu k smrti, ukradne její věci a před odjezdem zapálí hrad.
Death metal:
Metalista přijede, zabije draka, vojede princeznu, zabije ji a odjede.
Black metal:
Metalista dorazí o půlnoci, zabije draka a nabodne ho na kůl před hradem. Potom vojede princeznu do zadku, vypije její krev během rituálu před tím, než ji zabije. Pak ji nabodne na kůl vedle draka.
Gore metal:
Metalista přijede, zabije draka a rozhází jeho vnitřnosti před hradem, vojede princeznu a zabije ji. Potom ji znova vojede, rozpáře břicho a sní její vnitřnosti. Potom to, co zbyde, vojede ještě jednou, spálí mrtvolu a ještě jednou vojede.
Doom metal:
Metalista přijede, spatří jak je drak obrovský, pomyslí si, že ho nemůže nikdy pžemoct, potom propadne depresím a spáchá sebevraždu. Drak ho sní a princeznu si dá jako dezert...
Progressive metal:
Metalista přijede s kytarou a zahraje 26 minutové solo. Drak se z nudy zabije sám. Metalista dorazí do princezniny ložnice, zahraje další sólo s použitím všech technik a melodií, které se naučil v posledním roce na konzervatoři. Princezna uteče a vydá se hledat heavy metalistu.
Glam metal:
Metalista přijede, drak se začne smát, když uvidí jeho zjev a nechá ho projít dovnitř. Poté, co vejde do hradu, ukradne princezně make up a začne natírat hrad nádhernou růžovou barvou.
Nu metal:
Metalista dorazí v Honde Civic a pokusí se bojovat s drakem. Jenže uhoří, když jeho d**ilní pytlovité oblečení chytne plamenem.
Redneck metal (Alkehol apod.):
Přijedou, draka ožerou, poblejou a pak jdou pro vidle a kydat hnuj...
Deathstars jsou věční
Jo jo, švédi. Jsou krásní, styloví a sexy. Hodlám se učit švédsky 
jen tak pro potěšení.
3.6.2010
Nabízí se mi polonahý průhled do zahrad lískovského sídliště. Balkon=zábradlí, šňůry na prádlo, sklenka fajglů, petlahev Starobrna jedenáctky a mých deset obnažených prstů u nohou. Dole štěká pes, přede mnou dálnice. Bohunická nemocnice je dominantou toho všeho. Dominantou civilizace a nevyléčených srdcí. Vdyť láska je všechno, bez ní není nic. Mám na srdci měsíční kráter, kráter po muži, dál-li se mužem nazvat. Zapálím si na to, už téměř po dvacáté. Sakra. Nechci se zabíjet, nechci žal podplácet nikotinem, ale co nadělám. Ovzduší nedobrovolně přijímá modrý dým. Miluje se s ním...a já? Já už o soucit nestojím...
2/VI/10
Je zvláštní jak snadno člověk zapomene. Ns tváře která vídal téměř denně osm let...a já už po roce zapomínám. Ne že bych je nepoznal. Ale co byli nebo jsou zač? A jak se změnili za tu dobu? Vytratili se mi ze života...a já z jejich.
Ze starého deníčku
Jelikož mám nový profil, přehodila jsem si věci ze starého sem.
Pořád se potácím v myšlenkách.....pořád vzpomínám na ztracené dny a ztracené chvíle....vidím ztracené přátele i nepřátele....je mi do breku! Kde je ta doba, v níž jsem byla nejšťastnější? Kde je ta doba, která již dávno minula?
Přikryta závojem zapomění....spí....sní svůj sen, který se točí v kruhu.
Osud...co to je? Jsme to my....naše poslání....náš dech! Každý pohyb...je dobrý.....i špatný! Každý pohyb...je cesta!
Chodím pěšinou života a dívám se do dálky.....vidím jen mlhu, kterou budu muset projít.....ztratím se! Jsem ztracená...daleko...daleko od domova....daleko od pravého domova těch, jež nejsou lidmi.
Otče!!! Kdepak jsi? Proč jsi mě nechal samotnou? proč jsi mě odvedl od maminky....od rodiny?
Odpouštím ti....uč mě! Jsem tvá dcera...chci poznat svého otce...chci poznat svou krev.
Chci poznat svou sílu!
Sedím u vody a čekám....sním.....přemýšlím a žiju.
----------------------------------------------------
Oh jak dlouho tomu již je? Našla jsem tě v lese ležícího na zemi na hnědém listí. Tehdy jsi byl tak slabí a bezbranný a já byla jediná kdo ti mohl pomoci. Zachránila jsem tvůj život a ty jsis mě vzal.
Milovala jsem tě víc než si myslíš má lásko, proto jsme se tajně vzali, aby to nikdo nevěděl, abychom neměli jeden v druhém slabinu o které by věděl každej.
Vzpomínám na nás a naši lásku, jak jsem ti česala vlasy a ty jsi česal ty mé. Jak jsem ti z nudy zaplétala copánky do vlasů a ty jses ani nebránil.
Stále nosím náramek, který jsi mi dal a doufám, že se tvá slova jednou naplní.....
....................."Zase se sejdeme."
Po pár letech
Tak už se to všechno nějak vyřešilo. Zvláště v té vztahové rovině je to vyřešeno už hodně dlouho. Přemýšlím, jestli vlastně už nejsem moc spokojená na to, abych sem chodila :) Ale možná se to zase bude hodit. Je zajímavý, kolik toho člověk za těch pár let změní a jak se změní sám, doufám, že snad i k lepšímu.
Pokračování někdy časem :)
Dnes mě přepadli
Zrovna jsem zapaloval svíci v pravověrném kostele, když vtom mi kdosi zezadu přeplácnul obličej pásem kobercovky. To se ví, že jsem si to nenechal líbit - v duchu, protože nahlas to nešlo, jsem se modlil, aby toho lumpa prásknul boží hněv rovnou mezi čočky. Mé přání bylo vyslyšeno - pop ho vzal po hlavě kadidelnicí. A protože se netvářil, že by došel poznání dobra, osvobodili jsme z kříže Ježíše a přibili ho tam místo něj. Není nad interaktivní vymoženosti jednadvacátého století.
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Prvním uměním králů je umět snášet nenávist. (Seneca)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©