Zpovědi

Anorexie.Problém, ale ne muj. Jak pomoct?

:((((

Je to vše z5? Před dvěma lety jsem si řezala zápěstí... Vždy jen jemě, čistou žiletkou, rány se po čase krásně zhojily. 3lo jen o bolest a potůček krve padající ať už na kapesník, či dlaždičky... A teď? Po dlouhé době další probdělá noc, strávená v posteli s hrníčkem čaje... A pak? Nevím, upadla jsem do jakéhosi tranzu... Na nočním stolku se povalovaly moje nůžky... Sáhla jsem po nich... Nikdy mě to nenapadlo, tupé nůžky... Vzala jsem je do ruky... 6ádná dezinfekce, očištění... Nic... Jen já, nůžky a prvních pár slz, které mi začaly stékat po tváři... Položila jsem ostrý hrot nůžek na své zápěstí a jemě zatlačila... Ten pocit, téměř zapomenutý ale přesto známý tlak na mé levé ruce... Silně jsem zatlačila a přejela jsem... Bolest, tak nesnesitelná ale přitom tolik očekávaná a chtěná... Krev... začla silně vytékat ven z rány... Nikdy jsem se snad neřízla tolik, jako tentokrát...3.10.07 - 03:42... Zaregistruji čas na svém telefonu... Probdělá noc... sedím na posteli a přivírám oči... Mám se teď neskutečně krásně... Pálivá bolest na zápěstí, pumpující krev z nařízlé žilky...

To v poslední době mám pocit, že zemřu... Bojím se, že už zase nebudu moci přestat... Protože to je na "řezání" nejtěžší a nejbolestivější...

Já ho mám moc ráda, ale poslední dobou to nějak...skřípe...A já navíc teď ulítla s jednim klukem, kterýho navíc vůbec neznám! Nemam páru kdo to je a znala sem ho asi...2 hodiny? Jo asi tak...Připadám si jako ku*va. Pitomej úlet, kterýho teď lituju, ale stalo se a to lítost nezmění. Já ho vážně miluju a chci zůstat s ním jenže....mám pocit že on už o mě asi ani nestojí...Mám na výběr: Kluk kterýho mam moc ráda ale kašle na mě, nebo kluk kterej na mě nekašle, ale nic pro mě neznamená? I když možná radši nikdo...

Já vážně nevím...měla bych mu to přiznat? Záměrně píšu anonimně, ale pokud by se tu oběvil někdo, kdo by odtud vyčetl moji totožnost, ať si jí prosím nechá pro sebe, tohle je příliš osobní...

Jsem úplně totálně blbá. Nepřestala jsem s tím chozením za školu a ted to mám. mamka na to přišla a mám zaracha snad až do důchodu. jako bych si za to nemohla sama. Ale je super že na to přišla už ted-alespon nemám tolik zameškaných hodin:)

Na komentáře typu "dobře ti tak" nebo "můžeš si za to sama" vážně nejsem zvědává. Tohle už dávno vím:)

Zacala jsem se rezat proste to je uleva.Riznu se a jsem aspon na chvili v pohode.Vzdycky si zariju nehty do kuze a pak tam mam jizvy.Nepiste jako ze se mam to vysrat atd.Jenom chci vedet co si o tom myslite.

už je to fakt trapný to sem psát, protože to sem píše hodně lidí, ale já to prostě už musim ze sebe dostat . . . včera jsem se zase pořezala, jenom torchu, né moc. Kvůli ní, bože já svoji matku vážně nenávidim . . . .už tolik jizev kvůli ní mám a tolikrát už jsem si říkala, že už to kvůli ní znovu neudělám a tak dalš hádka a nové jizvy . . . .

chci se z toho dostat, z hádek, z bolesti a z jizev . . .

prosim vas,moc prosim,je mozne aby se mi opozdila menstruace o 4 dny,aniz bych byla tehotna.Jemi teprve 14 takze by to bylo v pr .... ! lae uz sem se svym klukem spala,ale s kondomem,jinak 69...takze,nevim....bojim se,prosim,je to mozne,opozdeni?

dekuji moc,moc

su stastna...mam skvelou naladu jako sem hodne dlouho nemela...vsechno se mi dari...rozumim si s par lidma...proste nadhera...uz sem skoro zapomnela jak to vypada...stesti...

omlouvam se za ten vylev...ale proste sem se musela nekomu pochlubit...

nerozumiem jedinej veci.a to preco sa ma kazdy boji.som prvi rok na strednej a kazdy sa mi vyhyba.ked som sa ich spitala preco povedali ze nic sa nedeje.ale v ociach mali zo mna strach.

já vážně nevím, jak to dělám. asi mám na to nějakej přirozenej talent. a na co vlastně? vždycky, když si moje nejlepší kamarádka najde přítele, za nějakej čas se dozvím, že mě nemá rád. zní to jako kravina, ale štve mě to. jak to ten dotyčnej může prohlásit, když mě skoro vůbec nezná?

samozřejmě jim nechci lézt do pr**le, jenom by mě potěšilo, kdybysme spolu mohli normálně vycházet...

Nechápu to ,já se učim do školy a pak test s toho na co jsem se učila za pět ,já se jak pitomec učim a některý holky to ve škole opíšou a maj jedničku to není fér ..co je správný opsat to nebo se učit no asi blbá otázka ...a navíc našew matikářka někomu teda spíš všem při testu poradí a mě né ...a já to ani za mák nechápu .,......učitele se ptaj co se semnou zas děje jestli řešim to co bylo loni a říkám že né ....ale spíš se snažim to neřešit ale někdy m topříde děsně líto ....ale já nechci být sebelítostivá ....

pitomá škola :((

Kvůli dvěma trojkám mě dali naši domácí vězení a křičeli na mě že se na žádnou školu nedostanu. Já na ně začla křičet ať mě konečně nechají na pokoji a že je nesnáším.... Celý měsíc nemůžu ven a mě to štve, jelikož je má láska doma a já s ním nemůžu jít ani ven... tak jsem se nervově zhroutila, brečela, vztekala se a nakonec se i pořezala... nesnáším celej tenhle svět..... prosím pomoc.....

:( :( :(

Já už fakticky nevim Znovu jsme se rozešli a znovu jsem z toho pryč. Už 4 dny nejim nespim furt jen mam myšlenky na něj. Miluju ho ale on mě ne. Jenže ješte před dvěmi týdny mi říkal uplně neco jiného. Ja ho potřebuju mít u sebe potřebuju se ho dotýkat. Ale nejde to. Asi se z toho zblázním.

Já už ani nevím,jestli mu věřím. Už ani nevím,co k němu cítím. Fakt mě zklamal. Už potřetí se se mnou rozešel,už potřetí to chce vzít zpátky. A zase slibuje věci,který nikdy nesplní. Miluju ho,ale na tohle už nemám. Pořád mi jenom ubližuje tím,že neví co chce!Obviňuje mě z věcí,který jsem v životě neudělala a potom říká,že to řekl ze vzteku,ať to neberu vážně. Chtěla bych se na něj vykašlat,páč to asi fakt nemá cenu,ale jsem na něj za ty dva roky tak zvyklá,že si to bez něj neumím představit! A fakt je mi bez něj hrozně,ale s ním při těhle jeho náladách taky. Co si o tom vztahu myslíte???

Nechci bydlet ve městě,kde musim potkávat lidi,který NENÁVIDIM! Nechci bejt ,ve společnosti volů,nechápajících moje myšlenkový pochody (a nervy na pochodu). Chci se k němu vrátit,ale nemůžu... Chci si najít jinýho,ale nejde to. Nedokážu to,protože jsem slabá.Budu stát ,mezi dvěma zdmi a tak dlouho přemýšlet,kterou přelézt,až se z toho zbláznim!!!!!!! Help me!

dala jsem to do křivd i do zpovědí,patří to tam i sem... Chtěla jsem vědět,jestli minřeknete,že jsem naivní jak malá holka,nebo jestli mě někdo pochopí.....

zítra už to bude druhý týden na VŠ a tudíž na koleji.. už snad druhý den tam jsem si začala říkat, kam jsem to proboha vlezla, co tam vlastně hledám, že tam nechci být.. nikoho tam neznám, je to pro mě všechno nové, neznámé a celkově je to obrovská změna.. bála jsem se koleje, lidí na pokoji, samoty a celkově toho prostředí tam.. včera jsem o tom přemýšlela, došlo mi, že by to třeba mohlo být super, ale na to jsem moc zbabělá, neumím se hned začlenit, hned se s každým bratříčkvat, neumím se okamžitě s někým začít bavit, jako bych ho znala už dobu, prostě mám strach, že se spálím, že ze sebe udělám pitomce, ztrapním se nějak.. nedovedu kecat o takových těch nezávazných blbostech, o kterých se lidi jen tak baví, aby "řeč nestála", já ani nevím, o čem bych se s někým novým bavila, co bych si s ním řekla, na co bych se ho zeptala, prostě tohle neumím a tak radši mlčím a čekám, jestli nezačne ten druhý.. a to většinou nezačne, jak už mám vyzkoušeno..ten první týden jsem si řikala, že tam se vším seknu, že si snad najdu radši práci, mám zdrávku a sester je alespoň tady nedostatek, ale nechci taky zklamat rodiče, protože ti ve mě mají naději, že "něco dokážu", zařekla jsem se, že alespoň ten první týden přežiju a povedlo se, se spolubydlící jsme se i trochu sžily, ale ta se odstěhovala na jiný pokoj a mě tam čekají dvě druhačky a já si teď říkám, že to bude děs, že si s nima nepadnu do oka atd.
prostě se mi tam chce ještě míň než minulý týden.. navíc je mi jasné, že se tam asi ustýskám, protože můj přítel jde také na VŠ, ale daleko ode mne a já ho nechci pořád otravovat s tím, jak mi chybí atd., protože on bude mít dost co dělat, shánět atd. a navíc, on je absolutní opak mne, takže si budu připadat jak ještě větší puťka hysterická..
a o té škole ani nemluvím, už teď se mi zdá, že to v životě nemůžu zvládnout..

mám čím dál větší pocit, že tohle pro mě není, že se na to asi zbaběle vykašlu.. a zklamu sebe i okolí.. a to přitom nechci

Chodila jsem s jedním klukem, je z druhého konce republiky.. Sliboval mi jak mi bude psát atd... A skutek utek... napsal mi 1 sms a 1 mail... Neodpovídal mi na sms... Tak sem se sním rozešla... ale ani na thle sms mi neodepsal....

Ale takový je můj osud...

Je to v pr**li! Ftr zase odešel do hospody a mě tu zase nechal se ségrou abych se o ni postarala!Nejhorší na tom je, že mamka je vždycky v práci až do 6 a on jí říká že je za hoďku doma. Přitom se vrátí chvíli před šestou a já abych prý nic nekecla, nebo mi nekupí to nebo tamto:(
Už ho asi nemám ráda. Je to alkoholik a když je ožralej kecá hrozný hovadiny!

Asi by nám bylo líp bez něho!

Jaj lidi vy ste upne nekteri nahlavu, vo co vam de???Zpoved negdo se vyspovida vy mu radite... Ale proc vam de o to jak pise:) .To je na posrani vtipny:))))

Ahojky, chtěla jsem sem jen napsat: Když čtu zpovědi, co jsou zde napsané, tak mě napadne, že je asi hodně lidí, které něco momentálně trápí...Asi každý z nás měl občas krize, ale vždycky, když spadl, zvedl se a šel dál, dokud znova neupadl, ale pokaždé vstal, nevzdal se. Tím tady nechci otravovat dlouhými úvahami, ale jen bych chtěla říct, že všichni musíme mít hodně elánu a optimismu, protože život je těžkej, ale vždycky to má cenu...

Všem přeju hodně šťastných dnů