Zpovědi
Tato Zpovědnice zde slouží všem bez rozdílu.
Vypište se ze svého problému a dostaňte rozhřešení.
Zároveň rozhřešení můžete dávat ostatním.
Zase ten pocit...ze by som chcela bytr adsej neviditelna, na zastavke bolo moc ludi, nedokazala som sa pohnut, co ak spravim nieco zle? co si o mne pomyslia, p? nedokazem uz ist ani do obchodu, co si o mne pomyslia ti tam ze co kupujem atd...aj tak si pripadam neviditelna...ohovaraju ma a az potom im zapne ze som vlastne tam...
achboze ja neviem co ma to chyta, pomoc, prosiiim!!! tusim potrebujem cvokara...ale u toho som uz bola...
Ten pocit.. Poslední dobou mě přepadá stále častěji, už i ve škole nebo někde ve společnosti, což se dříve nestávalo. Nedávám to snad na sobě příliš znát, snad..Ale.. Asi bych měla vysvětlit o co jde..Najednou se mi sevře žaludek a srdce..je mi strašně úzko, jen se rozplakat, potřebovala bych aby mne někdo obejmul, řekl ,,Joo..to bude dobrý.." ale nadruhou stranu už nechci nic..Připadám si všude nadbytečná..nepotřebná..k ničemu.. Když mě to chytne doma, začnu třeba bezdůvodu plakat..a pláču..a pláču... dlouho..nejsem schopná ničeho. Proč se s tím nesvěřím kamarádce? Je mi to hloupé.. říkat jí něco takového, má jistě svých problémů dost, ostatně jako vy všichni tady.. Mívám děsné stavy..Vím, že bych třeba měla začít chodit k psychologovi nebo tak..ale už jsem tam parkrát byla (sice z jiného důvodu, ale přestatla jsem am chodit..) vadilo mi to..Navíc, nemohla bych jí povídat všechno, myslím, že by to třeba mohla říct rodičům nebo tak..a to nejde..
zase je mi úzko...smutno..
jak sem sem psala,že sem chtěla toho kluka,pak sem s nim začaala chodit a teď ho z ničeho nic necu a nechápala sem proč....tak prostě sem se s nim rozešla......a já teď nevím jestli to bylo správně vůči němu......já ho mám ráda ale jenom jako kámoše....on řekl v pohodě,že to bere....ale bylo na něm vidět že to v pohodě nejni...já nelituju toho,ptz se mi ulevilo,že už se nemusím tížit,ale trápí mě to.......a taky mám strach,že o mě bude vykládat,že sem pi** a podobně nevim co by z toho měl.....ale prostě mám strach,že mě za tohle všichni odsoudí....kámošky ríkaly,že se jim to taky stalo.....ale prostě mám strach.....co si myslíte vy??Udělala sem dobře???
prosím napište mi na to váš názor...
za všechno můžu jenom ajenom já......mamka říká že ne ale jí si to myslím když mamce řeknu abymi prosím koupila čokoládu a potom vidím jak se plácla přes kapsu tak za ty utracený peníze prostě můžu jenom já........v poslední době se snažím radši ani nedejchat abych nevyvolala vlnu tsunami
achjo...........
Nenávidím svéhO bratra a Otce... Chci, aby Oba vypadli z méhO živOta.
Nic jsem jim neudělala a Oni nemají právo se ke mě takhle chovat. Přeju jim hnusný věci, prOtOže si je zaslOuží za tO, jak mě a mOjí mamce ubližujOu. Nenávidím je a to jsem se kdysi v bratrOvi viděla...
Tak dneska ještě jedna zpověď z jinýho soudku...dost mě to tíží a potřebuju to ze sebe dostat. Mám problém, kterej mi ostatní holky závidí a nejradši by si to vyměnily-týká se to opačnýho pohlaví. Prostě za mnou snad každej druhej kluk leze, není den kdy by mě někdo strašně ,,nenápadně" neočumoval, měsíc kdy bych neřešila někoho kdo se do mě zabouchl a já mu musela říct-nezlob se ale nemám zájem. To jak mě to štve vyvrcholilo na chatě, kde byl basák z kapely, kterej se do mě zabouchl, ale apsoň mi to řekl a já mu tak mohla říct, že ho beru jako kámoše. Jenže tam byl taky bubeník z kapely a ten je do mě zabouchlej taky. Celý se to zamotalo tím, že na tý chtě byl kluk jménem Ondra, znali jsme se od vidění sem tam jsme něco porhodili a tak. Mno a na tý chatě jsme různě blbli , mlátili se polštářema, dělali kraviny, kecali. A ten bubeník se tam opil, prej kvůli tomu. Pak jsme se dozvěděla že basák žárlí na bubeníka, bubeník na basáka a oba na Ondru. Prostě já je mám všechny ráda,ale nikdy jsem jim nedávala falešné naděje, vím že se chovám hodně přátelsky nebo tak, ale co je na tom, když někomu na sms typu mám tě rád odepíšu:taky tě mám ráda?copak můžu za to že si to dotyční vyloží jinak?Je to prostě v háji v tomhle směru. Strašně mě to štve a od kámošek slyším jenom nějaký výčitky typu:příště už s tebou do měšsta nakupovat nejdu, ptž pak se na mě nikdo nepodívá a na tebe každej. Tahle zpověď nní o tom vychvalovat se do nebe, páč snad každej tu ví, jak nízký sebevědomí mám. Takhle zpověď je o tom, že prostě..prostě to nechápu. Kluci ve mě vidí spíš sexuální objekt , jenom můj obal než to co mám v sobě. Jak já mám potom vědět jestli mě chtěšj z vypočítavosti apro můj obal nebo pro mě samotnou?Tohle je prostě jeden z důvodů, proč nechci mít kluka...a sere mě , že to dotyční pánové nehodlají akceptovat.
dodatek jako obvykle
chci umřít ... strašně moc !!!!!!!!!! už nevím co dál srdce mě bolí tak že bych ho nejradši vyrvala ale nejde to ... bojím se abych někomu neublížila a přitom ubližuju .... proč to všechno je? :( ... já už tu fakt nechci být !! tendle život je tak proradnej ... citím jen zlost, nenávist vůči sobě, citím v sobě takovej chaoz ale přitom jsem úplně prázdná ...
nenávidím se a patří mi fakt jen jedno
No,začnu tak,že jsme měla kamaráda,moc dobrého-znameanal pro mě moc,byl i něco víc(v životě s emi nic takového nestalo,aby byl pro mě oboje)a jedna holka mu řekla že ho chce,a tak nějak oni spolu začli a bejt,já jeden večer brečela,ale pak to bylo oukej,ale ted se dozvedela,že kdybych mu to řekla že ho chci,měla jsme šanci a na jejím místě jsme mohla být já...!jsme jako v poho,smeju se a tak ale mám v sobe vycitky,a velky...asi si za to muzu,ale kdo to mohl tusit ze by me chtel,kdyz mam v sobe komplexy z minuleho vztahu...
Mám dojem,že jsme promarnila svoji šanci...
no takze vypada to fak blede...nemam nikoho...nej kamos me odkop bo to tak aspon vypada...asi kvuli tomu ze ma uz jiny kamose...ostatni se o me nak nestaraj...ani se nemam komu vyzpovidat ani to neumim...vsichni sou na me nasrany ze rikam pravdu...jeste k tomu je muj psychickej stav celkem v p..........nemuzu se dostat ze smutku...ci aby bylo vsehcno jiny aspon trochu podle mejch predstav...ale to se nikdy nestane..dycky budu sama...jeste ze skoly mam furt stres...z lidi...ze vsecho...hlavne z toho sveta...ale proc musim mit furt smulu? proc furt ja?...nelitiju se ale uz to nemam komu rict...nenavidim se..za vsechno...skoda ze sem se narodila..jinak by mi bylo lip...ale ja ani neci umrit...jediny co me drzi je tata s mamou nas pes a potkan...ale jim to nedokazu rict....proc uz nikdy nebude lip?...ani zadny prazky si neuziju...to budu jak d**il zas sedet u kompu a nikdo mi zas ani nenapise...a jeste z toho stresu mam zas hrozny krece do zaludku...a matka se me pta co mi je...ale ja ji to rict nemuzu ani neumim...porad se ptam proc??...ale zadna odpoved...
poradte co delat pls...jesi to de...
Ahoj. Vzhledem k tomu, že se zase v něčem plácám a nemám to s kým probrat, píšu tuhle zpověď. Už mě ani netrápí, že jsem sama, protože jsem zjistila, že muám sama se sebou hodně práce a to jak s obalem tak i s obsahem mě. Je mi docela líto, že jsem na to sama, ale co už. Prostě se chci stát vyrovnanou , sebevědomou a silnou osobností a co se zevnějšku týče, ti co čtou moje zpovědi asi ví, že chci zhubnout. Někteří si i myslí, že nemám co, ale já mám. Jenom nevím jak na to. Ale bojím se, že se mi to zase nepovede. mám komplex z toho jak vypadám.NA tvář jsem se už vybodla s tou stejně už nic nenadělám, ale s postavou snad jo. Prostě si ale myslím, že sedy-lehy a běhání stačit nebude. POtřebuju do léta vypadat jako člověk, ne jako prasátko....
Vím že moje zpovědi jsou pořád o tom samém, ale já to nemám s kým diskutovat a potřebuju slyšet názor, nabo rady jiných.
Takže dneska jsem byla poprvé u toho psychologa...vlastně psycholožky...upě nejvíc jsem se klepala, když semnou mluvila, pořád se na něco ptala a já jako na povel odpovídala...upě mě to rozhodila, jsem z toho v pr**li...nejhorší rána pro mě je, že mi řekla, že já potřebuju nejenom psychologa, ale i psychiatra a budu tam jezdit každý dva týdny...věděla jsem, že je možný , že mě to rozhodí, ale až tak...?prej psychiatra... ...achjo...nevím co na to říct...tak takhle jsem dopadla- psycholog, psychiatr a antidepresiva...
dodatek
Dneska som mame opäť povedala, ako velmi ju nenávidím a chcem aby zomrela. Je to správne? Ale ona i furt strpčuje život! naozaj ju nenávidím!
Dneska jsem byla na potratu.Cítím se hrozně.Kdyby nebylo mě,tak by ten cvrček mohl ještě žít.Nechtěla jsem ho.Ale teď bych ho tak moc chtěla zpátky...
..nevím,co mám dělat...
Bratranec sa buchol do jednej kamosky, ale ona ho nechce...oo by kvoli nej aj skocil von oknom len aby si ho vsimla...prijal ju do ich kapely ako bubenicku, lenze ona v zivote bubon nevidela, nevie na to hrat a ani bicie nema...ona si vie robit len srandu z hudby, podla nej je neco uzasne ked robi z ludovych piesni ich rapove verzie...citujem co mi povedala: no vies, bude to taka zmes folkloru a metalu...baby budu robit tanecnice a chalanov namalujem na gejse...a potom ustipacne poznamenala: neboj, vyavim ti tam nejake solo... no dakujem pekne...ani neviem preco ma to tak zobralo...asi preto ze v tej kapele je aj chalan ktori sa mi paci...a jemu sa tieto blaznive napady zdaju byt super...ja sa bojim ze aj on sa do tej baby buchol ...pise si len s nou, boli sme taky kamosi, ale teraz ...uplne to zmizlo v priebehu par minut...stale mi hovori (ta baba) ake rozhovory s nim vedie...ako rozoberaju jeho lubostny zivot, potom jeho spanie a ine veci...podla mna uplne blbosti...
Obavam sa ze ziarlim...je to tak, vsak? preco sa stresujem pre taketo prkotiny? sorry, ale musela som sa vykecat, napisat to tu...
ja su tedka tak happy...minulej tejden sem byla na taborea tam sem byla najednou po dlouhy dobe tak hrozne moc v pohode...uzasny lidi...skvelej odpocinek...a ja konecne bez depky a...uzasnej stav...ale ted uz zase jen skola a titypci...uz se to na me zase zacina valit...ale ja se nehodlam vzdat jen tak...hi...konecne sem sebrala odvahu vykaslat se na lidi co si me nevazej a merespektujou me takovou jaka sem...to sem ani netusila jak je to osvezujici...
hihihihih...
Ach. Dnes som mame vykričala že je sprostá a nenávidím ju. Ale ja nenávidím seba. Som proste šialenec. Už pár dní neviem spať. Zo školy som sa samozrejme uliala, ako inak. Som zvedavá, ako to zase budem vysvetlovať učitelke. No ale spať k mame- povedala, že som soplana a nemám na nu ziapať. Tak som sa zvrtla a zatresla dvere na obývačke. Potom mi bolo do plaču a chcela som sa jej ospravedlniť. Ale ja proste nemôžem. Mam príliš veľkú hrdosť. Viem, som otrasná.
Šibe mi, nevšímajte si ma.
Tak jsme byli zase po měsíci u doktora. Krásně rosteme a umíme v bříšku pěkné kotrmelce. Zatím je vše v pořádku, takže jsem moc šťastná......už mám i první fotečku...je to pěkná baculka ))...njn, taky už jdeme do 4 měsíce..tak držte palce, ať nám to klape i nadále takhle dobře....
posledni tři dny sou totalně na nic...sem po mesici ve skole a hned sem byl u školní psycholožky. horší kecy sem fakt neslyšel. prej si vylívam vztek na učitelskym sboru vetsi kravinu sem neslysel....udajne sem psychicky narusena osoba..pritom sem se tam jen parkrat popral a je pravda ze sem asi drzej ae sem drzej za nejakym ucelem..to ze mi ucitel rekne ze sem negr a nebo d**il a na to nemam nic rict? ae tak to je jedno..jen sem rek o nem ze me sere...a hned mam dvojec z chovani...no to je jedno...už se stalo. jen mi to pride upe uhozeny...ze on mi můze nadavat do kretenů a vseho a ja nemůzu říct ani jen jednu blbou poznamku.
k tomu sem vcera se opil jak hofado a tahli me domu z nejakyho klubu. nevim co sem tam dělal a nevim jak sem se tam dostal. vim jen že pro me prijel kamoš a jeli sme..pak si pamatuju to že sem byl u nas na zastavce a nemohli me dostat domu. za to se fakt mazecky stydim. :( ae aspon vim už to že sem neudelal blbost. to vim na 100%.
hm:(
Moja kamaratka teraz nema net, no a ja som videla na ICQ status jej priatela, nieje dva krát pozytívny, no a ona mu hned asi volala že čo mu hrabe, on mi na to napísal že či musím tiež šecko vytrúbiť. Že ja sa snžím, myslím si že ona má právo na to aby to vedela, len ma to teraz mrzí že je na mna nahnevaný, ale je to jeho vec, ja bez neho prežijem. Asi viem čo mi poviete a to bude: Nestaraj sa do druhých. Ano nebojte už nebudem, ja sa dakomu zase snažím pomoct, sa možm akurát tak obesiť. Vždy som chcela a snažila som sa zariadiť aby spolu dakym sposobom mohli byt a teraz bude na mna zle lebbo on sa neciti dobre. Fajn, ja sa ani snažiť nebudem a ani prstom už nepohnem. Prepačte mi to ale ani sa mi už nechce, pretože sa to vždy otočí proti mne !!!! Ale asi moj problém je že aj tak si nedam povedať a aj tak budem pomahať, teda myslieť si že to robím, bohužial to je moja chyba, pretože sa aj svojim sposobom , mam pocit , že sa vnucujem Ja toto nechcem, takže odteraz, ak budete chcieť niekto odo mna pomoc tak ma asi poproste alebo dako tak, ja nechcem nikomu robiť hromozvod.
Ma to nebaví
čím to je, že si tak dobře rozumím s lidma, které znám jenom přes internet? ne že normálně bych si s lidma nerozuměl, ale takhle mi to jde nějak líp a možná se tím i učím...
jen by mě zajímal váš názor
Náhodné moudro a přísloví
Podstatným krokem ke šlechetnosti je již vůle stát se dobrým. (Seneca)
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých = date("Y");?> ©