Ach. Dnes som mame vykričala že je sprostá a nenávidím ju. Ale ja nenávidím seba. Som proste šialenec. Už pár dní neviem spať. Zo školy som sa samozrejme uliala, ako inak. Som zvedavá, ako to zase budem vysvetlovať učitelke. No ale spať k mame- povedala, že som soplana a nemám na nu ziapať. Tak som sa zvrtla a zatresla dvere na obývačke. Potom mi bolo do plaču a chcela som sa jej ospravedlniť. Ale ja proste nemôžem. Mam príliš veľkú hrdosť. Viem, som otrasná.
Šibe mi, nevšímajte si ma.
Diskuse ke zpovědi
v tu chvíli jsi to tak určitě nemyslela... zkus to mamce vysvětlit a ona to snad pochopí...
to sa stáva aj mne,tiež nekedy vykričím segre že je namyslená ale potom sa s nou chcem usmierniť, pretože najprv hovorím a až potom rozmýšľam
Já za tyhle stavy jsem docela štasný prtože si to alespoň s rodičema vykřičíme ...všichni si řeknem co nám leží na srdci a pak se to většinou nějak urovná...
tak tak stane sa, co narobis, kazdy z nas povie v zlosti to, co by za normalneho stavu nepovedal 
Jo taky se mi to stává, ale většinou se to urovná sama i když jsem se vždy snažila, aby mi mamka odpustila...
Zkus jí udělat něčím radost a s tou školou je to fakt blbý, s tím ti já neporadím, protože s tím nemám zkušenosti 
Ve tvém věku "normální stavy". J8 taky někdy řeknu mamce něco, co mě pak dost mrzí ... to asi každej, kdo si nedává bach na to, co říká. Uvidiíš, že se to urovná 
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Přestaň naříkat nad ranami, které tě postihly, jako by to byly rány jen tvé a nebyly společně celému lidstvu. (Valerius Maximus)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©