Zpovědi
Tato Zpovědnice zde slouží všem bez rozdílu.
Vypište se ze svého problému a dostaňte rozhřešení.
Zároveň rozhřešení můžete dávat ostatním.
když jsem dneska odpoledne dorazila domů, plně na mě dolehly ty noční zážitky...byla sem uplně mimo, dokonce sem se cejtila mírně zneužitá i když sem si za to vlastně moha sama. Ale to není předmětem zpovědi...navečer jsem šla do práce - bylo to vážně super, snad poprvý v mim životě, kdy mě takhe bavilo něco, co prostě dělat musim... lepší než se užírat doma a litovat věcí, který už stejně nejdou vrátit. Všechno ze mě spadlo, cejtim se tak skvěle....:D
už se těšim na zítřek - práce, práce, práce! :))
proc mi tohle udelala???...mam rada jednoho fajn kluka a moje "kamoska" to moc dobre vi!ale to udelala dneska ji asi neodpustim!!...normalne se s nim predemnou zacala libat!!a vubec ji nebylo blby ze sedim hned vedle nich!!!!...takovej podraz!!!
nemusite na to nic psat
ahoy lidi ..vite mam devce pro ktere bych udelal vse. zemrel bych jen aby ona byla stastna. zabil bych kdyby ji nekdo napadnul. dávaám ji najevo vsechny své city.
chci aby se mnou byla stastná.ale neco jsem sám pokazil. jednoho dne kdyz jsem se seznámil s jednou novou kamaradkou, polibil jsem ji ,,, asi 3x ..ted toho oba litujem ja sem z toho 2 noci nespal a porad mi to vrta hlavou ... vim ze jestli ji to reknu ted, neodpusti mi , reknu ji to ale pozdeji,to mi muzete verit v tomto je na me spoleh. ale proc pisu?... udelal jsem sám co to nesnasim bylo to poprve v mem zivot co jsem takhle ulít.. nechci aby se to nekdy opakovalo.... strasne me to mrzi a pripadám si jako to nejvetsi prase na svete ... prosim jen mi reknete sami podle sebe je mozno mi vubec nekdy odpusit? :(
Ahojky lidi,
Mám takovej problém s kamarádkou,nedávno jí bylo 15 a chce mít tak jak ona říká "světové zážitky".Čili hodlá se vrhnout do sexu.Nejhorší je,že si usmyslela,že si na to najde někoho cizího aby jí toho zbavil.
zkoušela jsem jí přemluvit,vysvětlit a nic.Už mi pomalu docházejí argumenty...
A protože vím,že je tu zarwgistrovaná píšu to sem a zároveň vás prosím o "pomoc".
Nechtěla bych a aby se kvůli téhle kravině dostala do problému ...Už nevím jak jí to vymluvit..
Pls pomožte.odpovědí..
Dva zkur*ený měsíce sem se neřízla ae neska, sem to už prostě nevydržela a rozřezala sem si půlku ruky....já se toho snad ani nezbavim...
a nevm jak to schovam, tak pokud poradíte....bude to supr
Myslím, že potřebuju poradit. Udělal jsem pičovinu, napsal jsem bejvalýmu svý holky, protože mě s ním už štve, jak o něm mluví a on se mi vysmíval, udělal ze mě vola, řek, že s ní vyspí a ona se ho pak zastala, zavolala mu a chtěla se se mnou rozejít. Mám jí to odpustit?
Děsně moc ji miluju
Tak a je to tady po dvou rocích nejlepšího kamarádstí sem se dneska rozuohodla skoncit to "nej".A asi jsem udělala dobře,posledniho pul roku jsme se videly tak 5krát,nebydlíme ve stejnem mestě a nebyl cas na dojizdeni,kdyz jsem dojela,ani uz nemela nekdy cas,nemeli jsme si už pomalu co rict,zmenila se stala se z ni nafrnena holka,co si mysli,že je nej a na všechny včetne me se divala z vyšky..stala se zni kurwa a snad byla jeste rada...nechapu to,ale lidise meni,co nadelam,nezapomenu na to co jsme spolu prožily..promyšlela jsem to dlouho,ale tohle fakt nejde,na co si budem hrát,už se k sobě prostě nehodíme,jsem každá moc jinááá...a jeste to přání k narozeninám cos mi poslala,..tim sme dostala nejvic:(to raci neposlat nic..
obě volné...
už toho mám opravdu dost!!! bydlím v bytě s přítelem(29) a večně věků se hádame kvůli tomu že se mi ve 20 ti letech nechce deně vařit a pucovat byt a přád mu vysvětluju že si myslím že sem na to mladá že si chci užívat žívota všemi možnými doušky života!!! Dokud to ještě de!!!!! a ne dělat domácí puťku !!!
Asi sem divná!!!
už je konec, uplný....bolí to, měla bych jít dál, nechat už to být a zapomenout, ale je to strašně těžké! Byla jsem šťastná, ale všechno to skončilo tak rychle...dělám pořád tu stejnou chybu..bolí to...ale musím jít dál:)
A je tu zase,moje uhlavni nepritelkyne jmenem Depresse.Nebo nejlepsi pritelkyne?uy zese otazky.porad se nna neco ptam,ale nemuzu si pomoci.jednouna Filipa nadavam a v duchu ho vrazdim,ale prez to vsechno co mi udelal ho nedokazu preztat milovat.nevim co citi on ke me,nevyznam se v nem
Nikdo to nepochopim
Chju to sem zasejc dloho asi neměla pořádnou depku!!! :( a ted najednou rána a to to mocgh bejt táák krásnej den!' a von mi ho zkazí!!! :( :( :( Dal mi kopašky kůli mí kámošce :'( a to sem se etě ani nedozvěděla vod něj :'( už vo něm nikdy nechcu slyšet.. :'(
:'( :'(
Ahoj,v poslední době trpím hodně velkými deprsemi,stále se to zvyšuje,mám pocit,že to moje hlava už nezvládne takový nápor.Mám poct,jako by mě všichni opustili,nemůžu najít tu svou spřízněnou duši,která by mě pomocla,i když mám pár přátel,nepomohou mi,cítím,že to nejsou ti správní lidí,co by mi mohli pomoct se z toho dostat.Cítím se jako kdybych byla na pustém ostrově a křičela jsem o pomoc,ale nikdo mě neslyší,nevnímá.Už jsem psala pár přátelům o pomoc,ale oni mi jen radí,že to přejde,že se mám radovat z maličkostí,ale to já nedokážu..jsem sama bez spřízněné duše,která by m mohla pomoct..nevíte,co mám dělat? jak mám zase normálně žít?
děkuji předem za vaši odpověď
Měla sem dva roky kamarádku, pro mě byla snad nejlepší nebo aspoň jedna z nejlepších, ale najednou se začala bavit s jednou holkou a sztrašně se změnila, když sem jí to řekla vyčetla mi spoustu věcí, kterýma mě zklamala, třeba ž esem pořád mluvila o jednom klukovi, ale řekla mi to v době kdy už sem o něm skoro vůbec nemluvila. Ale ona najednou byla s tou holkou a já denně slyšela jen její jméno a nic jiného, o ničem se sní nedalo bavit. Pak najednou z ničeho nic vybuchla a všechno mi to vyčetla, nakonec mi řekla že mě nenávidí a že už má mnohem lepší kamarády než sem já. Strašně mi tím ublížila, víc než kdokoliv jiný kdykoliv jindy. Ona o mě za ty dva roky věděla všechno, to co sem nikdy nikomu neřekla, ale jí jo, jí sem věřila a teď mě strašně mrzí ž ese spolu hádáme a nebavíme se spolu... =(
Moc mě to mrzí!!!!
Ublizila sem,podvedla sem...rovokovala sme a nechtela sme ..ted toho mrte lituju a odpykavam si trest nejvyssi,ze nemuzu mit svoji milovanou osbo,ktere sem tim ublizila...silene moc toho lituju,klidne bych se zabila kdyby mi rekl..udella ybch pro nej cokoliv na svete...snesla mu modre z nebe...ja vim,ze jsi odpustil..svym zpusobem odpustil,ale ja vim,ze to porad boli a proto prosim jeste o jedno a to tim,ze se vratis..prosim moc..miluju te z celeho srdce..byl si muj prvni kluk ktereho sem milovala,miluju a nikdy milovat neprestanu..kdyz nebu mit tebe nechci nikoho...odpst..miluju te
prosim odpust mi tim,ze se ke me vratis...miluju te jarousku rybari...
já z toho prostě nemůžu... chce se mi smát a zároveň cítím něco tak hnusného, co jsem cítil k někomu snad jenom jednou... ani to neumím popsat a neumím to teď ze sebe dostat ven... asi včil idu do lesa bo se z toho inak po... teď v tuto chvilku tě nemůžu ani čut... stejně si myslím, že ty kraviny o kterych si furt dřistala, nesu a nebyly pravda... myslel jsem, že jsi fajna, ale asi ne... eště že se udržím, bo bych ten mobil malem šastnul z okna, když nic ineho nebylo včil po ruce... eště raz...
fakt nemám rád lži!!!
Hm, Offinka už si dlouho nestěžovala ...
Dneska sem zas udělala pí*ovinu, kterou opakuju s železnou pravidelností. Sešla jsem se svým bývalým, jsme dobří kamarádi, vidíme se dost často. Jenže já i on do toho občas zapleteme docela drsnej flirt. Já si hraju, on si hraje, až si občas myslím, že to myslím vážně! To by nebyl problém, jenže, já mám dokonalýho kluka, kterýho miluju celým srdcem (i zbytkem vnitřností ) ... Ne, je to moje láska, nechci říkat životní, nemám ráda velký slova, ale opatrně naznačuju, že by to tak mohlo být. Klape nám to, jsme na sebe hodný, nikdy se nehádáme, jsme k sobě toleratní, tak proč sakra dělám to, co dělám? Bojím se, že při nějakej nepříznivej konstalaci hvězd (ale proč to svádět na hvězdy, že jo, prostě za působení alkoholu, oboustranné provokace a mýho ptačího mozku), se něco stane! Vím, že bych ho nikdy nepodvedla (no, dalo by se polemizovat, jestli flirt už není forma zahejbání), ale... co když? Co když ztratím kontrolu nad svým chováním, nad svojí láskou k miláčkovi? Co když naruším tu andělskou atmosféru naší lásky hnusným podvodem? Moc se toho bojím, Honza je poslední človíček, kterej by si takovouhle sviňárnu zasloužil! Přestože vím, že to neudělám, pořád to hlodá, hlodá... Proč s bejvalym, kterého chci bezvýhradně jako kamaráda, hraju hru, kdo vysloví provokativnější slova. Je to hřích? Vyčítám si to. Nevím, proč to dělám, chci si snad něco dokázat? Snad ani fyzično v tom není, jen to, co jsme prožili a hrajeme si. Ale pak mám výčitky. Sem blbá. Říkám to i bývalému, jak mi potom je mizerně, když mi to dojde, a ten mě ujišťuje, že nedělám nic špatného, pak se mi omlouvá, já se omlouvám jemu, ale nejvíc se v duchu omlouvám Honzíčkovi, klukovi, který mi ukázal, že někdo dokáže milovat stejně hluboce jako já. Tak ku*va PROČ?
Budu si muset víc uvědomovat, že kdyby to samé dělal on s nějakou slečnou... Moc by mě to ranilo. Honzíčku, já Ti ubližuju, ani o tom nevíš :'( Odpusť... Děsí mě fakt, že prostě jen myslím na nekalosti, i když ve to skutečnosti nemyslím vážně... Naše láska je... čistá? A já jí pošpiňuju takovýmahle myšlenkama, který nikdy nechci uskutečnit, hraju prostě hru, jestli jsem žádoucí, jiný vysvětlení mi nenapadá. Odmítám, že by v tom bylo něco víc. Ale ta hra se mi vymyká z rukou - psychicky ji nezvládám. Musím přestat, nesmím být sobecká. Puberťácky si něco dokazovat, jak tupý EMO, nejsem na to už příliš strará? Baví mě to, ale následně mi to ubližuje. Sem trubka, ne-li tuba nebo podobnej dechovej fujtajbl. Taková hnusná bejt na svojeho Mucíčka :'(
Děkuju za vyslyšení, muselo to ven.
Dop*dele!!!! Zase v tom lítám, smůla mě pronásleduje a naděje zase pohasla... Jeden kamarád, který vypadal na to, že by mohl být tím "pravým človíčkem" si našel holku a trochu mě to vzalo, tohle se mi totiž děje pořád...
Vím, že na nalezení "pravého človíčka" mám ještě dost času, ale když se vám tohle děje pořád, tak to by vzalo naději i tomu nejoptimističtějšímu!!!!!
jsem satanistka a rodiče se mě bojí... chci,aby to přestalo, ale wymkla se mi situace z rukou...děje se neco diwného a já wim, ze za to můžu...chci aby to přestalo!
Takže sem se zase jednou vydal na šikmou plochu!!
Ne ale teď k věci... Mam už desátým měsícem přítelkyni, sem do ni lehce řečeno blázen, miluju ji je takové sluníčko moje. Jenže je tu takovej malej problém, tím problémem je její žárlivost, přehnaná a zbytečná. Nejdřív žárlila jak pes na bejvalku(doteď nechápu proč vlastně) pak zase na mojí kamarádku (ale tou samou osobou je její nejlepší kamarádka co moc o kluky zájem nemá.....) pak moje hodně důvěrná kamarádka Losile. I tu sem jií vysvětlil proč je pro mě tak důležitaá ale taky i to proč je asi nepravděpodobné sní být (milovat a být s někým koho sem v životě neviděl a kdo je nějakých 500KM daleko nevedu) a teď?! teď zase prý ale prosimtě neřikej že by si žádná z té třídy říct nedala vždyť jsouperverznější než TY!a tobě se líbějí tak i tu nevykládej že bys nechtěl.... a jako bonus kamarádka přetrvává nesmim sní pomalu ani nikam jít protože vim co pak následuje, přesněji ještě předtím, žárlivá scěa jeji nasranost, hlášky odkazující na všechno možné sní spojené a podobně. Ví moc dobře, že tohle strašně špatně nesu, že mi to nesmírně ubližuje aa že to nezvládám (přecijen mam nervy jen jedny a to ještě nic moc) la e i tak to udělá ikdyž jí to pak p mrzí jak říká. a já se bojím že příště už tu sílu nenajduji odporovat a že vybouchnu seberu se řeknu jí tak víš co najdi si někoho na koho žárlit nebudeš muset nebo někoho kdo bude taky takovej v tomhle a mě už nech být protože mi to za rány, bolest slzy, a deprese sice stojí ale nemůžu protě nemůžu to zvládat protože tim trpim a rozmluvy atd. nefungují a já se bojim že takhl eto všechno se jí jednou takhle až zase vyjede po mě, že to zabije zničí, že se seberu a uteču ze srabáctví.
asi k tomu rada neexistuje. ale ikdyz je pro me vsim tak tohle vydrzet neumim.... a po spanelsku? ona a verit? ne to se nebojim ze by se stalo... bohuzel :'(
Tak jsem se teda rozhodla. Každému jsem napsala co se semnou děje,v jakých sem teď sračkách. Co všechno jsem provedla aby věděli co jsem za člověka, v podstatě jsem nechala oba s tím že se ani jednomu nebudu nějakou dobu ozývat abych si mohla promyslet s kým jsem radši,nečekám že to pochopí a počítám s tím že mě nechají oba,že nebudou čekat až se rozmyslím,ale když budu chodit s jedním a myslet na oba bude to špatný,takhle sou na tom oba stejně a ví to. Doufám že to bylo nejmenší zlo jaké jsem mohla udělat. jak to dopadne to netuším...
Správné rozhodnutí nebo špatné?
Náhodné moudro a přísloví
Zlato mívá svůj rub, stálou chuť být ještě bohatším. (Horatius)
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých = date("Y");?> ©