Ahoj,v poslední době trpím hodně velkými deprsemi,stále se to zvyšuje,mám pocit,že to moje hlava už nezvládne takový nápor.Mám poct,jako by mě všichni opustili,nemůžu najít tu svou spřízněnou duši,která by mě pomocla,i když mám pár přátel,nepomohou mi,cítím,že to nejsou ti správní lidí,co by mi mohli pomoct se z toho dostat.Cítím se jako kdybych byla na pustém ostrově a křičela jsem o pomoc,ale nikdo mě neslyší,nevnímá.Už jsem psala pár přátelům o pomoc,ale oni mi jen radí,že to přejde,že se mám radovat z maličkostí,ale to já nedokážu..jsem sama bez spřízněné duše,která by m mohla pomoct..nevíte,co mám dělat? jak mám zase normálně žít?
děkuji předem za vaši odpověď
Diskuse ke zpovědi
odborník,sam to uz asi nezvladnes... 
PS: Pokud nechceš jít k psychlogovi nebo psychiatrovi, zkus kyneziologii. Opravdu to pomáhá, sice si za to musíš zaplatit, ale nejsou to vyhozené peníze! Doporučila bych Ti svojí kynezioložku, ale z Plzně asi nejsi 
... Mně pomohlo už první sezení u ní.
Z toho, co píšeš, vypadá, že to trvá dlouho a nemá to žádnou pořádnou příčinu. Požádej o pomoc odborníka. Neboj se toho. Oni Ti dokážou pomoct. Jsou bohužel věci, se kterými si neví rady ani nejlepší kamarádi. Zajdi k obvodnímu lékaři, ať Ti napíšou doporučení. Mně odborníci pomohli a pomáhají. Držím palce
nevzdávej se
jdi mezi lidi, někam, kde nebudeš tak moc myslet na to všechno, dělej něco, při čem na to nebudeš myslet... dostaneš to tak ze sebe... čím ty deprese začaly?
Jednou jsem na něco podobného obdržela dobrou radu - zkus vyjádřit svoje pocity, zkus napsat povídku, básničku, nebo prostěn jen to, jak se cítíš, vezmi do ruky tužku a něco stvoř, nemusí to být zrovna umělecké dílo, ale zkus to ze sebe dostat 
Myslím, že každý se někdy cítí sám i když je kolem stovka lidí...jen překonat to období...a doufat, že to přejde
Já souhlasím s Destttinym...on má pravdu, já bych to nenapsala sama líp
Jestli máš člowěka na kterým ti záleží,wěnuj se mu 
Heled a vis co clovek musi na opustenem ostrove? vzpomenout si na svoje vlastni dovednosti a schopnosti a znalosti a snima pracovat.. sam se sebou
viz Anup, nějak to prostě vypustit
Hmm, soucítím s tebou.. S takovými pocity a stavy se taky potýkám. Myslím, že nejdůležitější je o tom mluvit otevřeně a nedusit to v sobě. Už to, že si sama uvědomuješ, že se něco děje a že se to snažíš řešit je dobrý. A v tom jsi lepší než já. Pokud se budeš cítit sama a budeš mít chuť popovídat, napiš mi na christinex@seznam.cz
Nesmíš se bát tomu čelit..jednou to přejde..držim palec
Cítim s Tebou! Ťažké obdobie. Vydrž!!!
Pomoc nehledej...nema to cenu..pokus se take nekdy spolehnout sama na sebe...zacni verit ze se z toho dokazes dostat...pomoci ti nemohu..mohu dat jen mozna nejakou tu radu..ale zbytek bude jen a jen na tobe...neuzavirej se sama do sebe..nelituj se...pokud mozno vyhledavej okolni svet pokus se jit nekam bavit..problemy byli ,jsou a vzdy budou...na tu hlavu si vem nejaky sklidnujici prasek...spanek taktez pomaha...pokud tento stav bude pretrvavat..porad se se svym doktorem...nejak tak ve skrattce...
Nj, máš depresi. Radovat se z maličkostí je blbost, to nedělá ani většina lidí, kteří depresi nemají. Tak to zkus ze sebe nějak dostat "jinak". Např. si kup plátno a barvy a kresli. Jestli hraješ na nějaký nástroj, co si složit skladbu, kterou bys tohle všechno vyjádřila. Nebo piš poezii, nebo i prózu,.. Jenom to zkusit. Tady ti nikdo neporadí, jak najít partnera ani jak najít pravé přátele, ale můžeme ti jen říct , jak se alespoň trochu uklidnit.
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Hlad je kořením pokrmů. (Cicero)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©