Hm, Offinka už si dlouho nestěžovala 
...
Dneska sem zas udělala pí*ovinu, kterou opakuju s železnou pravidelností. Sešla jsem se svým bývalým, jsme dobří kamarádi, vidíme se dost často. Jenže já i on do toho občas zapleteme docela drsnej flirt. Já si hraju, on si hraje, až si občas myslím, že to myslím vážně! To by nebyl problém, jenže, já mám dokonalýho kluka, kterýho miluju celým srdcem (i zbytkem vnitřností 
) ... Ne, je to moje láska, nechci říkat životní, nemám ráda velký slova, ale opatrně naznačuju, že by to tak mohlo být. Klape nám to, jsme na sebe hodný, nikdy se nehádáme, jsme k sobě toleratní, tak proč sakra dělám to, co dělám? Bojím se, že při nějakej nepříznivej konstalaci hvězd (ale proč to svádět na hvězdy, že jo, prostě za působení alkoholu, oboustranné provokace a mýho ptačího mozku), se něco stane! Vím, že bych ho nikdy nepodvedla (no, dalo by se polemizovat, jestli flirt už není forma zahejbání), ale... co když? Co když ztratím kontrolu nad svým chováním, nad svojí láskou k miláčkovi? Co když naruším tu andělskou atmosféru naší lásky hnusným podvodem? Moc se toho bojím, Honza je poslední človíček, kterej by si takovouhle sviňárnu zasloužil! Přestože vím, že to neudělám, pořád to hlodá, hlodá... Proč s bejvalym, kterého chci bezvýhradně jako kamaráda, hraju hru, kdo vysloví provokativnější slova. Je to hřích? Vyčítám si to. Nevím, proč to dělám, chci si snad něco dokázat? Snad ani fyzično v tom není, jen to, co jsme prožili a hrajeme si. Ale pak mám výčitky. Sem blbá. Říkám to i bývalému, jak mi potom je mizerně, když mi to dojde, a ten mě ujišťuje, že nedělám nic špatného, pak se mi omlouvá, já se omlouvám jemu, ale nejvíc se v duchu omlouvám Honzíčkovi, klukovi, který mi ukázal, že někdo dokáže milovat stejně hluboce jako já. Tak ku*va PROČ?
Budu si muset víc uvědomovat, že kdyby to samé dělal on s nějakou slečnou... Moc by mě to ranilo. Honzíčku, já Ti ubližuju, ani o tom nevíš :'( Odpusť... Děsí mě fakt, že prostě jen myslím na nekalosti, i když ve to skutečnosti nemyslím vážně... Naše láska je... čistá? A já jí pošpiňuju takovýmahle myšlenkama, který nikdy nechci uskutečnit, hraju prostě hru, jestli jsem žádoucí, jiný vysvětlení mi nenapadá. Odmítám, že by v tom bylo něco víc. Ale ta hra se mi vymyká z rukou - psychicky ji nezvládám. Musím přestat, nesmím být sobecká. Puberťácky si něco dokazovat, jak tupý EMO, nejsem na to už příliš strará? Baví mě to, ale následně mi to ubližuje. Sem trubka, ne-li tuba nebo podobnej dechovej fujtajbl. Taková hnusná bejt na svojeho Mucíčka :'(
Děkuju za vyslyšení, muselo to ven.
Diskuse ke zpovědi
Musiš se vzchopit a říctr si prostě ne....a neříkej že to nejde....musíš! 
mayonako: Mám v osbě dva póly, jeden ví, že je to kokotina a že by z toho nic neměl + že to ani nechce. Ale pak je tu rebeloidní pól, kterej si chce užívat hlava nehlava. Ten první je značně silnější, ale ten druhej se občas zahlásí o slovo.
Havrane: Není to tak, že se utěšuju, že on to dělá taky, jen se snažím vžít do jeho situace, to je jiné. Vím, že kdyby to věděl, nebylo by to pro něj hezké.
Delej jak uznas za vhodne,nikdo ti nemuze nic nakazta,ale uvedom si nasledky a zkus se vzit do jeho kuze,a to jest,jaky by ti bylo kdyby to same delal on....
jinak ti drzim palecky,at stravis spoustu dalsich stastnych dni se svoji laskou a toho bejvaliho....no,moc casto se snim nestykavej...
kdyby sis byla tak jistá, že to NIKDY neuděláš, že ho NIKDY nepodvedeš...nebude Tě to tak hlodat
Drž se od něho dál, když budeš pít, a pak si myslím, že by se nemělo stát nikdy nic, co by tvému Honzovi nějak extrémně ublížilo, i když tohle asi taky zabolí....ale doufej, že to zůstane u toho, co oči nevidí, srdce nebolí.....když se to nedoví, tak ho tím nezraníš....člověk ví, že takhle si hrát není správné, ale zároveň já osobně chápu tu "touhu" to udělat, pokud máme v životě lidi, se kterými jsme toho hodně prožili, tak o ně nechceme přijít....snad se příště více krotit no 
Drž se od něho dál, když budeš pít, a pak si myslím, že by se nemělo stát nikdy nic, co by tvému Honzovi nějak extrémně ublížilo, i když tohle asi taky zabolí....ale doufej, že to zůstane u toho, co oči nevidí, srdce nebolí.....když se to nedoví, tak ho tím nezraníš....člověk ví, že takhle si hrát není správné, ale zároveň já osobně chápu tu "touhu" to udělat, pokud máme v životě lidi, se kterými jsme toho hodně prožili, tak o ně nechceme přijít....snad se příště více krotit no
Jak píše Dorray.. Je to lidská přirozenost.. Já mam taky upe úžasnej vztah.. A stejně mam sem tam chuť s někym ti tak zaflirtovat.. Když prostě vidim nějakýho pěknýho kluka.. Ale nikoho jinýho než toho svýho přítele bych nechtěla.. A když piju alkohol.. Vždycky říkám dokola jméno svýho přítele, abych neudělala nějakou blbost.. Vím, že bych toho litovala.. Prostě všechno má svý meze a sama musíš vědět, jestli je překračuješ...
Jak napsal I-s, od slov k cinu je kousek, takze pokud vis, ze s alkoholem v krvi by se to stat mohlo, tak s nim nechod nikam chlastat pokud se neumis ovladat a nenechat hru jen hrou. Alibisticke myslenky typu "treba to on dela taky" jsou jen sproste berlicky. Kdyz te zere, reseni je proste, nedelej to. Nebo pak jednoho "krasneho" dne on doplati na tve komplexy(co jineho je dokazovani si zadoucnosti?) neverou a koncem vztahu...
jsi jenom člověk
pokud myslenka a slova zustanou myslenkou a slovy zadny problem v tom nemusis hledat ale od slov k cinum je malej krucek
Vixenko, cítím k němu to, že mám hezký vzpomínky na vztah, ale vím, že už bych s ním bejt nechtěla, pže by mi muselo hrábnout A pak to, že to je fajn člověk, o kterého nechci ve svym životě přijít.
Offi, jde o to, jestli k tomu druhýmu klukovi cítíš něco nebo je to čistě jen flirt, kterýho se dopouští denně bezpočet zadaných žen i mužů (mimochodem jak můžeš vědět, že ten tvůj ne?) Podle mě flirotvání zadaných není nic zas tak špatnýho, jen se to prostě nesmí zvrtnout v něco, co by nešlo vzít zpátky...
Hmmm OK můžu to jen hodnotit z omezeného pohledu kluka... Mám taky krásný vztah, jak píšeš ty, bez jakýchkoli hádek a problému... Stejně (Není to až takové jako u tebe, ale stejně) jsem lehce (naštěstí velmi lehce) flirtoval s dalšími slečnami. A přitom vím, že bych to neměl... A ani to v podstatě nechci... Snad chápu jak to myslíš... Prostě mě to nutí... Je to prostě lidská přirozenost, ale vím že bysme se tomu měli postavit... Hmmm promiň za nepříliš povzbudivý názor... Ale ber to takhle. Pokud cítíš, že by mu to ublížilo, tak se toho snaž vyvarovat... Ale když se nedá nic dělat, tak prostě nedá... Tak alespoň zkus do toho moc nezabřednout... Sorry jestli jsem tě nepochopil 
Miláčku, Ty víš, Ty mě znáš, víš, co bych Ti na to řekla. Vezmi si mě jako ostrašující případ.
Je to takový koření lásky. Ale ne každý umí dobře vařit, že? Tak pozor abys nepřekořenila. Stejně si to potom budeš muset všechno sežrat sama. Co si kdo uvaří, to si taky spapá
pokud se vám to nezvrhne tak je to furt hra a ta je neškodná
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Umět využít život dosud prožitý, to je jako žít dvakrát. (Martialis)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©