Zpovědi
Tato Zpovědnice zde slouží všem bez rozdílu.
Vypište se ze svého problému a dostaňte rozhřešení.
Zároveň rozhřešení můžete dávat ostatním.
Strašně se trápím!Se školou a hlavně smíma kamarádama!Moc někdy nezapadám do kolektivu protože jim připadám hnusná zrůda!Ale naučila jsem se bojovat!A to my dodává sílu ale někdy se stane že si zabrečím
Můj život je na nic-nikdo mě nechce
achjo, zítra zase pondělí a já musím na tu d**ilní praxi, nejraději bych tam nešla, že bych se na to vykašlala a zůstala doma, jenomže pak bych z toho mohla mít problémy ve škole, vědět , že mě nepřipustí k maturitě tak se na to vykašlu.....
....nic extra....
Dofrasa! Preco aspon raz v zivote nemôže vyjsť niečo tak ako ma?! Konecne som spoznal dievca s ktorym si dobre rozumiem no zije na opacnej strane krajiny. Uz mi to pripada, ze vsetko okolo sa deje akurat mne napriek.
Je mi hrozně. Teď jsem se rozešla se svým klukem.Padla na mě nálada, které jsem se bála ze všeho nejvíc.Tuhle náladu jsem měla asi tři měsíce před tím, než jsem s ním začlala chodit.Teď ji mám znova. Mám strašný strach. Strach z toho, že zůstanu už sama. Vždycky jsem měla problém se seznamovánín. Je to stále horší. Žádný kluk mě nechce. Připadám si nadbytečná. Je mi na nic. Vy, kteří tenhle pocit neznáte asi nevíte o čem mluvím, ale já mám opravdu strach, že zůstanu na vždy sama. Nevím jak to popsat, abyste tomu rozuměli i vy. Nevím na koho se mám obrátit, komu se svěřit, jsem sama, kamarády nemám. Teda ne takové, kterým bych se svěřit dokázala. Myslím, že jsem zralá na psychologa. Jsem tu prostě na světě navíc. Po všech jen řvu, chovám se jak id**t, všechno dělám špatně, jen nemám odvahu to skončit, bojím se co bude po smrti.
minule som uverejnila svoju báseň na net, sice si ju precital len jeden clovek, ale ohodnotil ju 5 bodmi, i ked je to malickost, potešilo ma to, a velmi po vcerajsej depke velmi velmi....
viem, ze to do spovednice nepatri, ale neako som musela...
Přišla na mě děsná depka...Ten příšernej pocit naprostý osamělosti a nepochopení...O to je to horší že je aspoň jeden člověk, na kterym mi doopravdy záleží, ale on mi nikdy neřekne že jemu na mě taky...a tak sedim v koutku a brečim...
Mám jen jeho a on mi nikdy neřekne "mám tě rád" nebo "záleží mi na tobě"...a přitom nikoho jinýho nemám...
ja neviem co ma to napadlo, jednoducho toho bolo zrazu privela a uz som nevedela ako dalej...prisla mi pod ruku ostra vecicka a...rezla som..
Já mám za asi dvě až tči hoďky sraz se svoji bejvalou nejlepší kámoškou !!! a jestě s jedním kámošem !!! ale mám z toho trochu strach !!!! Mám strach, že všechno bude jako dřív, ale to já nechci !!! a taky mám strach, že se to všechno vymkne kontrole !!!! 6e na sebebudeme ječet a podobně !!! já jsem fakt asi blázen, ale . . . . .
. . . mám z toho prostě strach !!!
Pohřvila jsem své sny a rozhodla se vstoupit do života bez očekávání a nadějí.Mám strach,že to nebude nejlehčí,každé ráno vstát,dýchat celý den,v nic nedoufat, a druhý den znova, znova a znova.Ale možná to bude bolet míň, než chodit večer spát s vědomím, že nic nevychází tak, jak bych si přála.
Blázni to mají snazší .....
Byl ples a ja myslela, ze tam budu s moji nej kamoskou, ale to se nepovedlo, protoze ona mela listky k sezeni, ja na stani, ona tam byla s pritelem, ja s pribuznyma a s kamaradama. Obcas za mnou prisla, pokecaly jsme a bylo vse o.k. Az do doby, nez nasla me a meho kamarada, jak se libame venku. Nic nerekla, jen sla dal. O.k., myslela jsem si, je to moje vec, tak co na tom vid? Ale uz zamnou vickrat neprisla a kdyz jsem ja za ni, vmetla mi do obliceje, ze jsem se s nim libala a proc rikam, ze jsme byli jen venku. Rekla, jsem, ze je to proste moje vec a ona hm a otocila se, tak jsem sla zase zpatky ke stolu, kde jsem sedela. Ona za chvili odesla a uz tam neprisla, ani se nerozloucila nic. Kdyz jsem prisla domu, napsala jsem ji, ze jsem ji to nerekla, protoze vsude kolem byla spousta lidi a ja nechtela, aby to hned vedel kazdej a ona napsala, ze vsechno konci, ze nej kamaradky si nelzou atd. To nebyla lez, jen jsem to nechtela rozebirat tam. Ona mi taky nerika hned vsechno a ja to ani nechci... No kazdopadne se semnou ted nebavi, odseda si odeme a nechce semnou mit nic spolecnyho... Nenecham si nadelat na hlavu, ani za nikym nelezu, ale ztrata nej kamaradky proste boli a to nezmenim...
Nevim, co jsem timhle chtela rict, ani co chci, abyste psali... Jen jsem asi potrebovala nekam tohle vsechno napsat
včera jsme byly na takový větší pařbě ,ale strašně jsem se ožrala!pomoc.........
pomoc
Až se zase dostanete do deprese, zkuste popřemýšlet kolik máte opravdových kamarádů, kteří jsou k vám vždycky upřímní, kteří pro vás sami od sebe přijdou nebo vám napíšou ať jdete s nima ven nebo na nějakou akci. Já jsem to zkusil, a zjistil jsem že žádného...
ja uz takhle dal namuzu sakra....uz ne....mama na me jeci kvuli kravinam, ze prej segre se nic takovyho stat nemuze, ze vzdcyky vsecko jen ja....co sem ji skara udelala, ze me posledni dobu tak nenavidi...segra na me rve kvuli pocitaci....a ja uz toho mam fakt dost...nemuzu nikam ani jit a uklidnit se pac me nikam nepustej...mam uz nervy v haji....nejni to jen tohle, ale jen to cely dokoncuje...cela se jen klepu a premejslim o smrti...porad....a uz nemuzu....:'(....kdyby aspon nasi mi dali pokoj a ja se mohla doma uklidnit...jenze ani to nemuzu...musim mit kamenou tvar, mlcet a poslouchat jak na me dalsi a dalsi lidi rvou...co sem komu udelala, ze ten muj zivot musi vypadat takhle....
....vzdyt ja to nechci udelat, nesmim, ale nenapada me uz jiny reseni...
byla jsem naivni myslela sem si že to mezi nami bude klapat....ale spletla jsem se...hrozne jsem zarlila na jeho kamosky...a to se mi nevyplatilo...zacala sem na nej byt hnusna i na jeho kamaradky a on se mnou ted nemluvi!
Je mi to hrozne lito,promin lasko....:(
už to vypadalo že jsem konečně našel svoje štěstí... ale byla to jen iluze... :( nikdy ho nenajdu... nechápu proč jsi to všechno dělala...!!! nevím jestli ještě můžu někomu věřit...
chtěl jsem ti jenom pomoct tak proč jsi tak krutá?!!
Je možné se zfetovat terpentýnem? Neřekla bych to, ale po dnešku už vím že je to možné..pět hodin je zkrátka moc, když není člověk zvyklý to čuchat..
Odpusťte..původně to ani záměr nebyl
Prečo ludom len ubližujem ? Ved konečne sme spolu boli štaastný a ja to zrovna dnes musím pokaziť. Som neuveritelná. Ludia ktorých mám rada nevedome od seba odháňam. Prepáčte mi že vas od seba odhaňam, nerobím to schválne. Nechcem vám ubližovať. Prepáčte
Ešte raz prepáčte
Milovala jsem 1.5 roku jednoho kluka ..tedka je mu 16 ... mno a on mě prostě něchtěl ...asi po 1 roce trápení jsem se zabouchla do dalšího kluka kterému je tedka 18 a ted mě taky nechtěl i když mě to vůbec nepřekbvapuje a na tu 16 - tku jsem uplně zapoměla..ale včera přišel do školy a chtěl se semnou vidět .... a ja v tom lítám zase...ja vím že ho straě´šně miluj a newím co mám dělat když pořád prostě .... a je to tu zas samý depky pořád myslím jenom na jeho jsem ochotna vstanou dokonce i ve 4 ráno abych si na kompu prohlídla jeho fotku
Ja fakt netuším co mám dělat a je mi z toho špatně
Chtěla bych se jen vyzpovídat.Tento pocit většina lidí oko mě připisuje pubertě, ale já vím, že tou to není. Nemám žádné sebevědomí, vím to.Všeho se bojím, hrozně se stydím, cokoliv udělám, je špatně. Jediné, co mi docela jde, je škola. Ale nemám zájem celý život strávit jen učením, i když mi to celkem jde (není to sice na jedničky, ale jde to). Jenomže to je tak vše. Jsem citlivka a nemám žádnou vůli, pořád jen sním, všechno mě dokáže rozhodit. Mám jeden jediný cíl, kterého nedosáhnu, protože už nemám dost času a nemám vůli a vytrvání. Nečekám, že mi něco poradíte, ale nenadávejte mi.
Připadám si zbytečná, kdybych se tu nebyla, nikomu bych nechyběla, snad možná rodičům, ale ti by si zvykli, že tu s nimi nejsem. Prostě si připadám zbytečně, nedůležitě a nevýjmečně.
Byla jsem v čajovně s Aduškou. Daly sme si čaj a utkaly se v soutěži sudoku. Vyhrály jsme obě, ptž jsme byly jedinými hráči. Odešly jsme a když jsme se obouvaly, Aduš si vzppomněla, že jsme nezaplatily. Ale já sem řekla, že by bylo dosti hloupé tak znovu jít s argumentem, že jsme zapomněly zaplatit. Byl tam zmatek, platily jsme steně za vstup a za ty dva bombony, co nám dali. Déško to nezruinuje. Ale byl to hřích.
Možná si trochu vyčítám, že sem to měla zacvakat. Sem strašná sračka. Ale občas mě chytnou i krádečný mánie, kdy mám chut něco hrozně ukrást. Ale většinou to neudělám. Skoro nikdy. Dneska to byl omyl. Ou šit... sem debyl a mám z toho pr**l...
Náhodné moudro a přísloví
Kdo v neštěstí se ocitne, má v neštastném zas podporu. (Plútarchos)
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých = date("Y");?> ©