Až se zase dostanete do deprese, zkuste popřemýšlet kolik máte opravdových kamarádů, kteří jsou k vám vždycky upřímní, kteří pro vás sami od sebe přijdou nebo vám napíšou ať jdete s nima ven nebo na nějakou akci. Já jsem to zkusil, a zjistil jsem že žádného...
Diskuse ke zpovědi
nené jich moc lidi sou sobečtí..neohlíží se na sebe a pak člověkk zůstabne sám když si to tam vezmeme člověk je sám na všechno...ale to je život...
Na to já přicházim denodeně a nic s tim nenadělam...mě nikdy nikdo nenapíše ani mě nevezme sebou někam (a ne že by nikam nechodili), prostě sem odpadlík, ale takovejch je nás víc...
když o tom tak přemýšlím, tak s jistotou můžu říct, že 3..jsou to moje úžasný zlatíčka bez kterých si to neumim představit..vim, že se na ně můžu spolehnout...mam je moc ráda
a ty věř, že taky takový najdeš...určo jo...
no abych pravdu řekl, tak moc jich není, ale jsem rád, za ty tři kteří jsou a vím, že se na ně můžu spolehnout, zvlášť na toho jednoho, pro kterého bych i dýchal - prostě skoro jako můj brácha
a jinak nevěš hlavu, on se časem někdo najde
tak to je mi líto... ale neboj někdo opravdoveja upřímnej na tebe určitě etě čeká...
Je mi líto, že nemáš žádného opravdového přítele, ale snad se časem někdo najde !!! Neztrácej naději !!!!
Nejsi sam, kdo to zjistil...
Nedávno se kámoši sebrali a odjeli na výšlap na Lysou horu, nikdo z nich mi o tom nic neřekl. Jednomu z nich jsem pak řekl že je mi to celkem líto že mě nevzali sebou. Pokud si budou myslet že na ně kašlu tak asi fakt nepřemýšlí...
Kdyz o tom tak premyslim tak taky moc takovych kamaradu nemam, az na jednu, mou pokrevni sestru, bez ni vazne nevim co bych delala, diky ni mi je ted tak skvele jak nikdy. Gali, dekuji
Jsme an tOm stejně.. taky nemám nikOhO takovýhO
...taky pořád slýchám, že co se se mnou děje, že se neozývám, ale kolikrát se ozvali oni? jednou, či dvakrát? zkrátka je to to minimum... mám jenom jednu velmi dobrou kamarádku.... a za tu jsem vděčná:)
xxxObiWan: vysledek te nejspis zklame... Jinak vitej do klubu
Lazarus: coz je taky dost spatny smer mysleni z jejich strany. To tu vazne nefunguje zadna kolektivni empatie nebo starost o blizni? Nebo uz nikdo nikoho nevnima jako blizniho?
Možná dojdou k závěru, že kašleš ty na ně.
nj, lidí kterým když napíšu tak přijdou pár mám, ale nikdo z nich za mnou nepřijde sám od sebe. Prostě dokud si sám neřeknu, ostatní si mě nějak nevšímají...
Udělám test. Týden nebudu nikomu psát ani za nikým nepůjdu a uvidím kolik lidí přijde jestli bych někam nešel. Vsadím se že nepřijde nikdo...
Jo, bráška jako "bráška" ne jako fakt z rodiny... Toho bych si fakt nedovedla představit
Já jednoho takového mám... Stačí jen mu napsat, že jsem zase na dně a on je u mě, nechá mě se zpovídat mu, všechno se mnou pořeší a můžu se mu vybrečet na ramenu... Vždycky drží se mnou a nikdy sem se v něm nezklamala... Je to nejlepší kamarád, kterého bych přála vážně všem, aby každý měl takovou oporu jako já. Je to můj bráška, láfuju ho a moc si ho vážím
Pěkně blbá rada.
tak na tom jsme stejně,ale třeba si jen myslí že se musíš uklidnit a nechavají tě samého,protože si myslí že je to tak nejlepší...
Náhodné moudro a přísloví
Kdo nehrozí se činu slov se nelekne. (Sofokles)
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých = date("Y");?> ©