Je mi hrozně. Teď jsem se rozešla se svým klukem.Padla na mě nálada, které jsem se bála ze všeho nejvíc.Tuhle náladu jsem měla asi tři měsíce před tím, než jsem s ním začlala chodit.Teď ji mám znova. Mám strašný strach. Strach z toho, že zůstanu už sama. Vždycky jsem měla problém se seznamovánín. Je to stále horší. Žádný kluk mě nechce. Připadám si nadbytečná. Je mi na nic. Vy, kteří tenhle pocit neznáte asi nevíte o čem mluvím, ale já mám opravdu strach, že zůstanu na vždy sama. Nevím jak to popsat, abyste tomu rozuměli i vy. Nevím na koho se mám obrátit, komu se svěřit, jsem sama, kamarády nemám. Teda ne takové, kterým bych se svěřit dokázala. Myslím, že jsem zralá na psychologa. Jsem tu prostě na světě navíc. Po všech jen řvu, chovám se jak id**t, všechno dělám špatně, jen nemám odvahu to skončit, bojím se co bude po smrti.
Diskuse ke zpovědi
pocit že tě nikdo nechce je docela normální, takový pocit má někdy skoro každý... ale většinou to tak není, jenom musíš otevřít oči a probudit se z toho snu... přestaň hledat a někdo se třeba objeví 
a když se chceš někomu svěřit, tak to udělej tady na MM, já si myslím že bys tady mohla najít i toho opravdového přítele, protože tady jsou duševně skvělí lidi 
Já wím jaký to je pocit...znám ten pocit co jsi popsala..ale věř mi, že v jednom okamžiku se to všechno změní...příjde jiný kluk... když jsem se já rozešla s klukem tak mi taky trvalo několik měsíců než jsem si našla jiného...nebo spíš on našel mě... takže se neboj a pamatuj, že pro každou holku si přijde ten dokonalý kluk... 
Hodně štěstí
...holka.... klid.... kolik pátků jsem probrečela v hospodě, že mě žádný kluk nechce, že jsem taky nadbytečná, že mě nikdo nedokáže pochopit... přestala jsem hledat, přestala jsem doufat a někdo se teď našel.... on přijde, to mi věř.... a přijde tehdy, když to budeš nejméně čekat....
Ale ono jde o to přežít a vzpamatovat se z toho. Protože potom snáz najdeš východisko.
no jedno by možná bylo - najít si něco, čím se zabavíš a nebudeš na to muset myslet
a jinak já jsem takovýhle situace řešil tím, že jsem si vzal tužku a papír a jednoduše jsem se z toho vypsal - tak vznikly jedny z mých nejlepších děl - můžeš to zkusit taky
Floppy:Kdyby šlo jen o to, přežít to a vzpamatovat se z toho, ale ona je to taková hrozná úzkost, nálada na dvě věci, a nevidím nikde žádné východisko
podívej, jednou láska přišla, přijde i po druhé, chvíli tě to bude bolet a pak to najednou odezní - chce to jenom čas
Já vím, ale nemít opravdové přátelé, to je jako nežít, prostě , nevím jak to popstat, je to hrozné
Nám to říct můžeš... I když to není nic moc.
Protože vím, stihla jsem mu jenom říct "Promiň" a on na to "Hmmm", sedl do auta a jel....Teď jsem úplně vynervovaná, slzy v očích, neemám to komu říct, nemám kamarády, je mi hrozně.
A jak víš, že je naštvaný na tebe?
Našla se jedna vyjímka, najde se další.
Jenomže to byla jediná vyjímka mezi klukama.Teď jsem s ním byla, donesla jsem mu vrátit DVD, vzal sï ho, ani ahoj neřekl, je naštvaný a uražený a já jsem z toho v háji....
Žádný kluk tě nechce? Vždyť už jsi s jedním chodila. To že si nadbytečná připadá ještě neznamená, že to tak je.
Psycholog by mohl pomoct, mohla by ses mu svěřit a třeba by přišel na něco nového.
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Válku je třeba začínat tak, aby bylo zřejmé, že se neusiluje o nic jiného ež o mír. (Cicero)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©