
Svět je plný falešných lidí... komu máme věřit a komu ne? Co když těm, co nejvíce věříme jsou právě ti, kteří nás obelhávají? Pomluvy, lži, nadávky za zády... mě to tak štve! Co si o tom myslíte vy? Co by jste mi poradili jak proti tomu bojovat? Nechat to být, nebo jim všem těm kreténům rozbít držku nebo jinak si je podat?
Jak s tím bojujete vy?
Diskuse ke zpovědi

Já si jentak někoho k tělu nepustím, jsem bohužel obdařen darem vidění lidem do duše....nekdy je to spíš prokletí....každopadně takovým z@!ům jde jen o to, aby tě otrávili, oslabili tvojí vůli tím, že nad tím budeš přemejšlet. Nejjednodušší medicína je dát jim najevo, že víš, o co jim jde a ukázat jim, že je máš úplně v pr**li. Přestane je to bavit...

netuším kolik ti je let, ale faleš je všude... sto lidí a sto povah... nezbude nic jineho než-li se smířit a trošku se oklepat a obrnit.. lepší to nebude....

Já ti neporadím .. já jsem jedna z těch děsných bitch ! A možná, že to je i řešení ..

To samé se mi stávalo velmi často, ale pouze u holek (teda jestli se jim po tom všem dá tak říkat, já už je nazývám hanlivěji), a proto po dlouhých zkušenostech a zklamáních ty vážnější či důležitější záležitosti řeším pouze s chlapama, poněvadž jsem zjistila, že se ženskou se vskutku může člověk bavit akorát tak o počasí a jiných obecných věcech.
Tak máš větší jistotu, že se to neobrátí proti Tobě! Zkus to taky!

To se mi stalo nedávno. Jeden "kamarád" mě pomluvil, že jsem říkal věci, které jsem nikdy neříkal. Vím o tom, že mě pomluvil, ale on neví o tom, že já to vím. Od té doby si od něj nechávám určitý odstup. Já jsem se v životě naučil, že je mnohem lepší mít třeba jen jednoho či dva opradové přátele, na které se můžeš na 100% spolehnout, než mít kupu takzvaných kamarádů a známých, kteří nestojí za nic. A proto mně osobně trvá ROKY než si vůbec někoho připustím k tělu a nazvu ho přítelem....

A není to super? Vědět, že lidé prostě takoví jsou. Jakmile vždycky počítáš s možným podrazem, můžeš být na to připravená a nad věcí. A nejlepší pak je, když si někdo myslí, jak Tě podfoukl a že o tom nevíš, ale zjistíš to a nedáš to najevo. Pak se můžeš skvěle bavit nízkostí takového člověka a oblbovat ho, zatímco si myslí, že on oblbuje Tebe
Náhodné moudro a přísloví
Lidskému rodu není nic dražšího než děti. (Livius)
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých = date("Y");?> ©