Mojí mámě před měsícem praskl žaludeční vřed. Lékaři ji zakázali nosit cokoliv těžkého. Před týdnem jsme odjely na chalupu a včera se balily zpět do Prahy. Ještě na chalupě jsme si rozdělily, že máma vezme batoh na záda, který tolik nenaplníme, aby byl lehčí a já vezmu tašku přes rameno do které dáme ty těžší věci. Aby se mi vše lépe neslo přidala jsem si do tašky ještě batůžek a notebook, abych to nemusela tahat v ruce. Jeden známý nás hodil na okraj Prahy. Začala jsem si nandavat svoji tašku přes rameno. Byla trochu těžší, ale bez problémů bych jí unesla. Okamžitě ke mě přišla máma, tašku potěžkala a řekla, že tohle neponesu, že to vezme ona. Říkala jsem jí ať to nebere, že to unesu a že akorát jí bude blbě, že je to na ní příliš těžké. Začala na mě akorát ječet, že jí s*r* a vůbec na ní nemluvím. Řekla jsem jí, že aspoň z té tašky vyndám notebook ať to má o něco lehčí. Opět jsem se dočkala jen nadávek a řekla mi, že se se mnou nebude bavit a schválně jela v jiném vagonu v metru a posléze i tramvaji. Doma opět jen nadávala, jak je jí zle, že za všechno můžu já a že jsem akorát sobec, který na ni nemyslí a že budu oslavovat až chcípne. Dnes ráno jela do nemocnice, protože jí je špatně. Vše svedla na mě, že za všechno můžu já. Strašně mě to celé mrzí a bolí, ale nevím, kde jsem udělala chybu. Chtěla jsem jí pomoc, ale ona mi to nedovolila 
. Nebo to celé vidím špatně a opravdu byla chyba u mě. Dokonce mi dnes řekla, že by bylo fajn kdybych se odstěhovala (což si nemyslím, že tohle myslela vážně, ale přesto to bolí).
Ráda bych znala Váš názor. Můžu opravdu za to, že dnes skončila v nemocnici ?
Diskuse ke zpovědi
lidi občas řeknou v afektu ěvci, kterých pak litují. tys jíchtěla pomoct, ona měla svoji hrdost a nechtěla si připadat zbytečná. lidi nejvíc bolí si přiznat, že něco nezvládnou. to není tvůj boj ale jjeí. z toho cos psala za to nemůžeš. ona se musí poprat se svým stavem ty jí můžeš být jen oporou, i když je hnusná a odhání tě. jestli ji máš ráda, tak to vydrž ona ti bude vděčná až ta krize přejde.
Jo to je ta hrdost. Ale bylo to od ní docela hnusné se takhle chovat - jako malé dítě.
Buď v klidu, je vidět, že chceš mamce pomoct a tvoje vina to určitě není, že skončila v nemocnici... 
ja si mysllim ze tva chyba to neni vubec zato nemuzes jen mamka nechtela vypadat jako nejaky mrzak a jeji hrdost a trochu picha ji zato muze a potom nedokazala priznat to ze jsi ty mela tu pravdu neres to me tez řekli at valim z domu a tak jsem sel..va 17 vzal jsem si auto svoje novy zbalůil a odjel do prič... 
nejvetší chyba v mim zivotě 
Musím souhlasit. Moje máma má potíže se srdcem a občas jí to fakt chytne. Aby ležela v posteli? Ne, ona uklízí celej byt a pak ještě blbne u plotny. Prostě nechtěla být za chudáka a chtěla být v pohodě. Vůbec si to nedávej za vinu.... Chtěla jsi ji pomoc a to že to ostatní dávaj za vinu tobě? No byla jsi nejblíž a aby to měli na svědomí oni? Ani náhodou... vůbec to neřeš... Máš-li ráda čaje, udělej si dobrý čaj nebo kávu. Kup mamce kytku, zajdi za ní a mile si s ní promluv 
U nás tohle funguje vždycky :). Držím palce!!! :))
Nedohadovaly, protože vždycky jsme to měly obě stejně těžké. Mě to jen mrzí a ještě ke všem je uražená a vůbec se mnou nemluví. Asi čeká na omluvu, ale já se omlouvat nebudu. Ani nevím za co se omluvit. Za to, že jsem ji chtěla pomoc?
Tohle neřeš...hele taky to má těžké, nechce být za lemru, nesmí nic tahat...neřešil bych to. Počkej až se uzdraví, nebo jste se takhle dohadovali vždycky?
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Neexistuje nic, co by nezmohla houževnatá činnost a usilovná a svědomitá péče. (Seneca)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©