Nebýt jednoho člověka, vůbec bych tuto zpověď nepsala... Alespoň ne teď, možná vůbec, pokud by mi to samotné nedošlo. Ten člověk - můj kamarád mi sdělil, že se chovám jako mrcha. Že jsem bývala člověk, kterého míval rád a na kterého se těšíval. Teď je ze mě člověk, na kterého se netěší a nechce s ním přijít do kontaktu. Jsem člověk, který se vlivem jistých událostí a osob tyto události způsobujících změnil.
Nyní mi v podstatě nezáleží na názoru ostatních na mou osobu, s výjimkou jen pár lidí, které mám ráda. Bohužel i někteří z těchto lidí sdílejí názor většiny, která mě vidí jen jako protivnou sobeckou potvoru. Možná jí opravdu jsem a jen si to nechci přiznat...
Každopádně k lidem, kteří mi v minulosti ublížili či ubližovali, se chovám tak, jak si podle mně právem zaslouží. To, co mě trápí a co jsem si díky té jedné osobě uvědomila, je, že se podobně chovám ke všem v mé blízkosti. Tak moc jsem se chtěla tomu a těm některým lidem bránit, že jsem se začala bránit úplně všem. A to platí i na mého přítele, rodiče a vůbec všechny, na kterých mi velmi záleží. Když se nad tím, co jsem se od toho kamaráda dozvěděla, zamyslím, připadá mi, jako by se toto chování postupně stávalo mým charakterovým rysem. Z čehož je mi ale vyslověně špatně...
Lze toto chování změnit? Já věřím, že ano. Potřebuji ale zjistit jak.
Diskuse ke zpovědi
Deprese je sobecká.
ti co nám ublížili, nám ublížili pod tlakem situace a jistých okolností. mstít se jim je nízký. lepší je stýkat se jen s tím s kým se stýkat chceme. pokud to někomu vadí, je to jeho problém.
Změnit sebe a své chování musíš kvůli sobě, ne kvůli lidem...
Jak ty k my, tak my k vy....drž se toho.
Vítej v mém světě... chce to velkou sebekontrolu .. je dobré že to víš..když si to uvědomuješ mužeš s tim něco dělat Občas jsem taky taková,protože se mi prostě chce.. některé věci neodpářeš..
Asi před 3 roky jsem taky hodně změnil. A přesně jako ty to bylo z důvodů jistých událostí a osob tyto události způsobujících. Těch osob, které změnily mou povahu bylo málo, ale mou povahu změnili natolik, že jsem se začal chovat jako hajzl nejen k nim, ale bohužel i k ostatním v mém okolí, kteří třeba za nic vůbec nemohli. Jako hajzl jsem se choval ke všem, ale asi jen půl roku. Pak jsem si začal tak nějak uvědomovat, že nemá cenu se chovat jako svině k lidem, kteří si to nezaslouží a za nic nemohou. No a začal jsem se chovat slušně k lidem, kteří za nic nemohou. Proč by měli snášet moje výlevy? Třeba i ty jednou začneš řvát jen na lidi, kteří si to opravdu zaslouží.
Náhodné moudro a přísloví
Žádné otroctví není tak potupné jako otroctví dobrovolné. (Seneca)
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých = date("Y");?> ©