Příspěvek

Ndherné, ale pravdivé! :,(((
Kolikrát se člověk dovolával Tvého jména,
kolikrát si člověk myslel,že přijde nějaká změna.
Kolikrát si přišel a podal ruku svou,
lidé ji nazývají-pomocnou.
Kolikrát si člověk říká,co pro Teb vlastně je.
A kolikrát si člověk přeje malý kousek naděje.
Naděje,že přijdeš a podáš ruku svou,
myslím tu bledou,bezvládnou,ledovou.
Kolikrát Tvé jméno vysloviti mám,
abys věděl,že čekám,dárek Ti dám.
Dávám Ti sebe,pojd´ ke mě blíž.
Nebojím se tě,vyndej ten bič.
Dávám Ti dárek,co přijmout fakt musíš.
Co to má bejt,fakt se mi hnusíš.
Schovej ten nůž,já se Tě bojim
duši Ti nedám,však máš tu svoji.
Neber mi ji,já ji mám ráda.
Byla to léčka,zkurvená zrada..

0 komentářů