Příspěvek

Bezva....
Fajn, jo bezva. Otče tvou vinou jsem ta troska... moc děkuju. Tvůj d**ilní přístup, který na mě uplatňuješ... jako že ty jsi ten NEJ a že co já si to dovoluji pochybovat. Ano jistě... když doma něco chybí můžu za to já a mám to u sebe i v případě že jsem doma týdny nebyla. Ano, jsem já ta špatná, protože mě nebaví škola, jsem já ta špatná že když si něco hezkého koupím, i když to třeba není k nošení ale kupodivu i k užitečné práci... je to špatně! A co já si to dovoluju, že mě musíš vůbec poslouchat, protože jsem nic nedokázala. Ani nevíš jak mě ničíš, tím jak si ze mě utahuješ a vůbec nevíš jaká já jsem, že ani trochu nejsem sobecká a že před tebou vlastně utíkám! Víš, paradoxem je že tě strašně mám ráda, ale hrozně to bolí a mám několikrát sto chutí znovu po X letech udělat něco čeho bych opět litovala. Jasně ty se bojíš že přede mnou ztratíš autoritu a svou hrdost, ale nepochopíš, že čím víc na mě budeš drsný a čím víc mě budeš drtit, tím já víc o tebe přestanu mít zájem. Na maturiťák jsi mi nešel ani přes moje prosby i slzy a vidíš... to je to. Já se tak těšila, jak řeknu: "Holky! To je můj táta! A je tu!" těšila jsem se jak si s ním zatancuju. Jak to dopadlo? Ty jsi mi řekl, že si dovolenou nevezmeš ani že nemáš volno a věděl jsi to půl roku dopředu. A to není jenom tohle... já si strašně vážím, toho když poprosím o pomoc z 70% mi ji poskytneš... ale sakra chci tak moc, aby jsi někdy přišel ty? To ti za to ani nestojím? Nevím jestli se s tím někdy srovnám... Nikdy z tebe blbce dělat nebudu a ani nechci, protože tě mám ráda. Ale tohle jsi prostě přehnal... já nejsem studentka úžasného gymnázia nebo průmyslovky jako tvoji synové, já jsem "jen" blbej učeň, zato ty předseda. Jasně... už to konečně chápu... já ti vlastně nikdy nebudu rovna... protože jsem mladší a jsem pitomá fotografka... že jo. A pak proč mám malé sebevědomí, proč se cítím před každým méněcenná? Copak to z tohoto není poznat? To že jsem před tebou rozbalovala ten balík, znamenalo, že se ti chci pochlubit a ty hned spustíš přednášku co a jak... typický pro tvoji povahu. Seberu se... a pojedu do pr**le... aby jsem z tebe nedělala blbce... že?

0 komentářů