Příspěvky
PoDlouhéDobě...
...sem zase něco napíšu. Je toho dost co se stalo od posledního zápisu. A upřímě když si přečtu ty dva co tu mám, je mi to až k smíchu co jsem považovala za problémy a z čeho sem se hroutila. Náš náhled na to co je problém a co ne se asi zkušenostmi dost mění, ale i tak když se dočtu že jsem považovala za neúnosnou situaci když se na mě vybodnul kámoš (no dobře pro mě znamenal o něco víc než jen kámoše ale to mě neomlouvá), nevím, jestli je mi víc do smíchu nebo na zvracení z vlastní naivity.
Já vím, že za pár měsíců se budu tomuhle zápisu smát úplně stejně, ale teď jsou to pro mě důležité věci. Tak postupně:
Je to asi tři měsíce, co se mi zabila kamarádka. Měla to vážně těžký a já chápu proč to udělala, ale stejně si to občas vyčítám. Možná sem moc vztahovačná, ale nemusela umřít, kdybych dělala co sem měla. Kdybych si přečetla jeden zatracenej mejl. Poslala mi ho dva dny před svou sebevraždou, ale já si ho přečetla až to ráno, kdy už byla mrtvá. Už jednou jsem jí sebevraždu rozmluvila, dokázala bych to znova ale...no nic, jdeme dál.
Měla jsem přítele. Byl to fajn kluk, aspoň to tak vypadalo, ale zdání, jak známo, klame. Byla jsem s ním 14 dní a z toho mě týden podváděl s nějakou blondýnou. Hodně mi tím ublížil. Když jsem se to dozvěděla, jen jsem asi hodinu seděla a zírala před sebe do zdi, neschopná čehokoliv. Prostě šok. Vykládá mi jak mě miluje a přitom má jinou a aby to nebylo málo tak i když mi přiznal že mě s ní podváděl, klidně mi byl schopnej vykládat, že když říkal "miluju tě" myslel to vážně! Ale už je to dobrý, po tom co jsem se z toho šoku probrala, popadnul mě strašnej vztek. Rozhodla jsem se ho nadobro vymazat ze života. Zapomenout. A začala jsem tím že jsem hledala nového kluka.
Ne, Tomáše se mi vymazat nepovedlo, ono to ani nejde když mi píše a svěřuje se jaké má s blndýnou problémy (asi jsem vážně mrcha ale místy z toho mám škodolibou radost, pocit zadostiučinění, že si to ten mizera zaslouží), ale každopádně jsem ho vymazala ze srdce a dala to místo někomu jinému. Všechno má svoje "ale", jenže to tady veřejně rozepisovat nechci.
Tohle byla spíš okrajová informační záležitost, než nějaký problém. Vzhledem k tomu jak jsem se na začátku vysmála svým dřívějším "problémům", tohle vážně nemůžu považovat za důležíté, je to totiž asi na stejné úrovni.
Víc mě trápí, že přímo magneticky přitahuju smrt. Jenže místo toho, aby ta černá dáma sejmula mě, ohání se kosou všude kolem a mě vždycky mine. Když se zabila Dia, bylo to zlý, vyčítala jsem si, že jsem jí nepomohla, ale přesto jsem se mohla uklidnit tím, že se má lépe a že já ji k tomu nedohnala. Ale nebyla poslední z mých známých, kteří si zvolili definitivní útěk touhle cestou.
Poznala jsem vážně zvláštního kluka, možná trochu cvok, ale milej a hodnej kluk. Myslel, že je anděl. Během pár chvilek na netu se do mě zamiloval že prý sem ta pravá na kterou čekal, a po pár dnech už byl vyloženě posedlej. Já ho nechtěla hned odepsat, i když sem k němu necítila nic víc než sympatie a zájem jakožto o neobyčejnou výjimečnou osobnost, ale byl to sympaťák a zajímavej, ale nějak nám pořád nevycházely naplánovaný schůzky. Pak ho odvezli do nemocnice že kašlal krev. Bylo mi ho líto ale normálně jsem žila dál. Našla jsem si přítele, Set (tak si říkal ten "anděl") o něm ani nevěděl, ale přesto jsem se pár dní na to od jeho sestry dozvěděla, že se zabil. Kvůli mě, protože já mu prý nedala šanci a ublížila mu. Připadala jsem si fakt horzně a ještě pořád připadám, je to teprve pár dní. Smrt vnímám jako každodení součást života, všudypřítomnou sílu, která dokáže kohokoliv během okamžiku vyrvat ze světa, ale když ji přivolám já sama, je to...připadám si jako vrah. On chtěl žít, dokud nepoznal mě a nezjistil že mě nemůže mít. Já vím, nedala jsem mu žádný důvod aby se na mě tak upjal, nedávala jsem mu žádné falešné naděje a nijak ho nepovzbuzovala, ale přesto mě to mrzí a připadám si zodpovědná. Nechat někoho umřít protože jste se včas nedozvěděli o jeho úmyslech je jedna věc, ale dohnat někoho k sebevraždě...
Snažím se s tím vyrovnat, a jsem moc vděčná svýmu miláčkovi, že mi s tím celkem pomáhá už jen tím, že je se mnou, a taky Evičce a Móně, že mě nenechali sedět doma a vytáhli ven na zábavu. Aspoň mi došlo, že i když je Set mrtvej, já žiju a budu žít tak abych si ten život aspoň trochu užila. To, že on o tu možnost přišel neznamená, že já budu žít jako poustevník.
Odpust Sete a odpočívej v pokoji. Budiž tvá smrt lepší, než tvůj život, který byl příliš bolestivý pro někoho, jako jsi ty. Mrzí mě, že právě já byla tvou zkázou. Promiň.
Nuže to by byl hrubý přehled. Vynechám nepodstatné hlouposti jako např. že mě tu někteří lidé nazývají lhářkou, jelikož nepovažují za možné, aby kolem mě lidé takhle pořád umírali. Je to jen Vaše věc co si o tom všem myslíte. Názory nikomu neberu a to je mi svaté.
hey hey you you i just hate your girlfriend
no way no way fu** you please and die die
OHH MYYYY GOOOOODDDDD
paráda. už jsme se na chíli vyřádili, ehm, ale to bude dobrý.
snad.
jednou.
KURVÁÁÁ
Láska je na howno, život je na howno.. všechno je na howno. A ne, mam jen depku. :)
FYI
Vim, kvalita nic moc, ale lip se mi to vyfotit nepovedlo a skener nemam Hlavne pro vase info to ale je
...blázním...
Je to všechno tak zvláštní....ale já už vím,že všechno dobře dopadne...všechno...a jak to vím??? Prostě to cítím v kostech a nikdy mě to nezklamalo...bude to tak...I když nevím co znamená dopadne to dobře....ale věřím a vím,že to tak dopadne...Ano..
oh you fukah biatchhhhhhh
stop bouncin on me
dya hear r wat??
put a noose around my neck
nevypadá to tak.
mohla bych vymyslet eventuelně něco novýho ale asi to nevyjde protože je celá rodina doma a kdybych chtěla ten text řvát tak by to bylo naprosto v pr**li nebo snad ne?
to neni fér. fakt chci vlastní pokoj. asi toho chci moc.
dyť je to vlastně jedno, nebo snad ne?
ALE, úspěch, dneska mi máti poprvé řekle že potřebuju psychologa.
že jí to trvalo na to přijít. chudinka si asi neuvědomuje že pokud je člověk cholerik, TAK TO ASI TĚŽKO POTLAČÍ TEN VZTEK V SOBĚ A DÁ SE S TIM UDĚLAT LEDA HOVNO KDYŽ TO CHCE NAPRAVIT!
KURVA!! TO JE TO TAK TĚŽKÝ POCHOPIT NEBO CO?!
asi jo.
Pár těžkých dní
S miláčkem... Poslední dobou jsme vlastně vůbec nevěděli, jestli spolu vydržíme... A nedivím se mu. Co dělám, pořád jsem mu jen ubližovala - svým kouřením, pírsem, řezancema... Taky máme trochu problémy v posteli, já tomu moc nedávám, nebaví mi to tak, jak by mělo... Ale včera to bylo krásné a převčírem večer taky... Jako bychom na všechno zapomněli a zas to bylo jako dřív. Že by blýskání na lepší časy? Snad jo. Vždyť Vy, čitatelé mého deníčku nebo Ti, kteří mne znáte osobně, víte, jak moc Honzíka miluju. Už budu hodná. Fakt.
Proč?
Milý deníčku, ty mi to asi nepovíš, ale proč mezi lidmi vymizela tolerance? Proč? Každý se přece narodil jako originál, tak proč spadat jako ovce do stáda? Odvaha říct svůj názor se trestá?
Na odlehceni :)
Nejak nam tu houstne atmosfera, tak se muzete pokochat jednim krasnym ditkem
To jsem ja ve 14 mesicich veku, jeste za dob tuheho komunismu
little one above me
PUT IT, UNDERGROUND!
sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra sakra
nespamuj krávo
la la la la la la láááá
everybody's gone to the purrrrrrrrdy.
no jo tak se uklidníme slečno.
včerejší večer teda na hlavu. slávisti a ajaxisti řvali jak dobytci, naše ulice pod nánosem policajtů... proč já musim bydlet u strahova sakra?
a co víc, jakub je slávista *dies* ještě že neví kde přesně bydlim. děs a hrůza
a ten sen navíc.. néééhéé proč kurva proč?!
maaan,
say goodbye to red-green hair.
Myslí si,že dá se to zvládnout..věří sobě,mě..nám..Ale proč nepochybuje stejně jako já?Proč?Proč já nemám srovnané myšlenky a on má jasný cíl..??Ví co je správné a jde za tím..Ale co já?? nechci se odvolávat na sebe...ale co já??Co mám dělat..nevím jak všechno bude..
Zvládla bych se každé ráno probudit a vědět že je nehorázně daleko..
Zvládla bych žít s pocitem,že nebudeme spolu vždy když to budeme potřebovat.
Zvládla bych??...je toho dost..
Proč vím,že on všechno zvládne...zvládl by to..vím to..proč mám jenom pochybnosti sama o sobě..?? to je nejhorší..
Voláš na mě,
musím dělat,že neslyším.
Chceš se mě dotknout,
musím ti utéct.
Nakláníš se pro polibek,
musím odvrátit hlavu....
sakra...
No to vážně nevím,co mám psát...prostě je to všechno na....na nic..nevím jak dál...
teorie relativity :D
všechno je relativní....celej náš život je jeden velkej nekontrolovatelnej chaos! Nechci tvrdit, že bych se teď měla nějak skvěle, ale.....mám nadějné vyhlídky :D snad to vyjde, doufám, snad, kéž by.....do ráje s adamem :), náš pekař mě pozval do divadla, protože jsem prý inteligentní mladý maso a nějakej zkouřenej kluk mi dal pusu na zastávce :) prostě bájo život
Nevyznam se v sobe a ty to odnasis, promin, nevim, jak dlouho mi bude trvat, nez se dam zase do poradku. Kdyby si potreboval pujcit penize na tu koupi, tak si rekni, bude dobre, kdyz to uskutecnite..pomuze to tomu mistu a tem lidem tam. Chybis mi a moc se tesim na piskovou krychli. Medved je hodne zatvrzelej, vubec nechce se mnou gestovat, ublizila jsem mu hodne, ale ja vydrzim..Miluji Te a priznavam, ze vira neni ma silna stranka, ale byvala a zase bude. Promin mi.
FU**!
to je vše co chci říct za ty čtyři dny.
jáááá
mno :D tak tojsem jááá
aaaa Anuška si hrála na EMO :D
Tak...
A držím to v ruce.
Malý papírový obdélníček a ještě jeden - větší s červeným proužkem.
Když jsem šla té pošťačce otevřít, tak jsem se MODLILA, aby tam byly.
A byly.
Výzva k vyzvednutí zásilky určené do vlastních rukou adresíta + plus poučení, v kterém je uvedeno, že odesilatel je GJŠ.
Neumíte si představit tu radost, jakou jsem měla prvních pět vteřin.
Jenže pak jsem si uvědomila jednu věc.
Že ještě nemám ten původní obdélníček, v kterém bude ten větší papírový obdélníček.
A pak taky, že na tom obdélníčku nemusí být napsáno JES.
Takže...
JES?
NOU?
JES?
NOU?
Uvidíme.
Možná.
Snad.
Doufejme.
Uvidíme.
Prostě uvidíme.
tečka
Náhodné moudro a přísloví
Nikdo není tak zkušený aby nevěděl, že musí jednou zemřít. (Seneca)
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých = date("Y");?> ©