Příspěvek

Tak...
A držím to v ruce.
Malý papírový obdélníček a ještě jeden - větší s červeným proužkem.
Když jsem šla té pošťačce otevřít, tak jsem se MODLILA, aby tam byly.
A byly.
Výzva k vyzvednutí zásilky určené do vlastních rukou adresíta + plus poučení, v kterém je uvedeno, že odesilatel je GJŠ.
Neumíte si představit tu radost, jakou jsem měla prvních pět vteřin.
Jenže pak jsem si uvědomila jednu věc.
Že ještě nemám ten původní obdélníček, v kterém bude ten větší papírový obdélníček.
A pak taky, že na tom obdélníčku nemusí být napsáno JES.
Takže...
JES?
NOU?
JES?
NOU?
Uvidíme.
Možná.
Snad.
Doufejme.
Uvidíme.
Prostě uvidíme.
tečka

0 komentářů