Zpovědi

pohadaly sme se s kamoskamakvuli tomu,ze je pry vyuzivam ale ja si myslim ze ne...Nechci jim ovsem brat jejich nazor jedna z nich mi dokonce rekla ze nemam vtirat probrecela sem celou noc..co mam delat?mam se s nimi bavit nebo si jich nevsimat?Prece jen sou to me kamosky a ja se nemam ve tride s kym bavit

poradte mi

Jak sem psala předtím tak se pokusím o to co jste mi radili.Snad to pomůže.....,.

zacinam si pripadat jako silena...od ty doby co...ani nevim odkdy...ale je to nadhera...necitim za sebe zadnou zodpovednost...krasa...sem sama za sebe...nikdo kdo by ma zpomaloval na my ceste...ale kam vlastne vede???do pekla???asi jo...uz see tesim az bude konec...ale pritom je to tak nedherne...omlouvam se ze je to tak zmateny...ale sou to jen moje myslenky...ktery sou opraaaavdu mooooc divny...

hih

Já už snad fakt patřim do blázince!Nebo nevim..Mam takovej divnej pocit...nevim jesi mam skákat a řvát radostí nebo se utápět ve slzách...sem psycho co???asi jo...

Sem blázen?

Žije ve mě mrcha, moc sem si kdysi přála aby zmizla a aby ji nikdo neviděl...ale co se dá dělat ať se probudí kdy chce..je to část mě..ta která se projeví když mi někdo ubližuje...kdyby nebyla všechno bych přešla....i zradu

nač odpuštění ani komentář nemusím mít jen sem to potřebovala říct-napsat...

Včera sem byla se sestrou na jedný akci...hrála kapela jaksi taksi...mno tk sme pařily a kalily....to bylo v poho,ale byl tam i ON-kluk,kterýho miluju,a o kterým sem tu už psala....pozdravili sme se...pak i povídali,ale když se (uznávám zkalenej) cucal s nějakou holkou,neunesla sme to a uplne total se taky zkalila...a bulela nějakýmu klukovi na rameni...pak sem utekla ven...a po chvili tam prisla moje laska a zacal se mi omlouvat,jenže já připitá,naštvaná a ubulená na něj byla protivná a ječelasem jak hysterka at me necha apod...sem krava...miluju ho...proc hjo NIKDY nemuzu mit?tak to ale nebude!protoze raci s koncim se vsim!miluju ho!ach jo :'-(

Sem hrozná!!!!

nevim co mam delat ,libi se mi muj kamarat ,jenze on ma holku a uz sem mu spravila par zarlivostnich scen jenze on ze nechce strati ani mne ani svoji holku,jenze ja ho asi mam moc rada a uz par krat sem mu navrhla aby sme skoncili kamaradit ,jenze on ze ne protoze mne ma rad ,no ja uz nemuzu protoze ja ho mam moc rada a jeho holku neznasim..

....

rozešla jsem se s klukem kterého jsem měla hodně ráda.Už spolu nejsme měsíc a já se na něho snažím pomalu zapomenout.Jenže on mi pořád píše a telefonuje mi.Chtěl by se mnou zase být,ale já s ním ne.Ublížil mi.A ještě si dovoluje se mi ozvat?Co mám dělat?

vím že je hloupé se trápit kvůli klukovi,ale já ho milovala.

dnes jsu se svym klukem rok a pul..moc se milujeme......ale zrovna dneska na nase vyroci se neuvidime-ZASE musi pracovat.kdyby v praci nereknu,ale pracuje doma...copak si to nemuze odlozit na zitra?kdyz ma volno...? tak moc me to mrzi..a to jsme si slibovali,ze tento den oslavime a udelame si ho necim peknym...chce se mi z toho aji plakat...

vyroci..

noha pryč ruka pryč půlka hlavy pryč...jen to vyprávění nerozdejchám
A je více než možný, že jsem jí znala...

Ano jsem blbá,mám blbé názory,chovám se jako d**il,mám inteligenci pštrosa,jsem namyšlená a hnusná..

Dobře tak je špatné mít vlastní názor,vypadat jak rodiče nejlíp uměli..

A to nemluvím jen o sobě ale o většině "normálních" lidí,co mají něco v mozku a stále nejsou dokonalí,ale jsou jedineční a neopakovatelní,stojí si za svým názorem,dokud nedostanou pádný argument,nad kterým by se dalo přemýšlet..A nesnaží se mít stejné názory jako většina,aby zapadli do všeobecného dekora blbosti

Mám se z vás posrat?Mám kvůli vám brečet?hááááháááá

chvílema mám pocit, že nejsem jeden, že jsme v mým těle dva, každej chce něco jinýho, každej vidí věci jinak a poslední dobou to nějak nezvládám. přepíná se to z hodiny na hodinu, je to strašnej chaos.

Poradte mi pls.... Nevim co mam delat par let se chovam jak se chovam strestene potrehle a podobne. Ale ted z niceho nic se probouzi skutečné moje já, které jsem v sobě držel tolik let. Nevim mám ho tam nechat zazděné utlačované a nebýt uplě sám sebou??? Nebo mu prostě nechat volnou cestu. Jenže nevim co se ůplně stane mám z toho obavy a strach. Zase na druhou stranu je to strašná přítěž to v sobě držet opravdu nevím snad mě někdo pochopí a poradí. Díky

Být svů či nebýt svůj toť otázka.

lidičky já mám problém... víte dala jsem se dohromady... s jedním klukem.. .. to je poprve co se mi zaštesilo, no a já jsem ho mela hrozne moc ráda, atedka kvuli nemu brečívám, protže je mi ho líto.. jak se chová že vám oznámí že spolem chodíme a pak se 2 dny neozve, a pak se dozvím, že si našel jinou holku.... prostě brečím.. a bolí me to moc.. i když ho znám jenom 14 dní a z teho 4 dny jsme spolem chodili

ach jo

Jsem špína. Jsem d**il. Magor. Blázen. Anorektička. Podřezávačka. Jsem zamlklá. Tichá. Jsem šprtka. Jsem neviditelná. Jsem nic. Létám v prázdnotě a marně se snažím něčeho zachytit. Nenávidím se. Nenávidím svět, ani ten černobílej život. Chci, aby mi někdo říkal, jak moc mě miluje. Aby mě obejmul. Aby mi usušil slzy, když to na mě přijde. Proč tu nikdo takový pořád není? Nikdy jsem nikomu nic neudělala. Proč mě všichni tak mučí? Proč jsem pořád sama? Proč?

Suďte mě, ale neberte si ze mě příkla. Prosííím.

Nic mi nevychází.Není den kdy bych se s mistrem nepohádala.Co mám dělat???S nikým jiným než s mistrem a s mámou se nehádám.Někdy se chytnu se svojím ale je to jen kvůli kravině.Mistr mi vyhrožuje že mi bude dávat za každou pitomost za bas abych nedošla do třetáku a neudělala závěrky.Hrozně se bojím že to udělá.Co mám dělat???Nejde abych mu něco neřekla.....

sem... zoufalá.
naprosto zoufalá, i když to byl jeden z nejlepších dnů v mým životě, protože tuším, že tak na 90% se sem nevrátí a na nějakou střední evropu lehce zapomenou, když se na ně bylo podívat tak málo lidí.
lidi jako oni si podporu zaslouží...
je to škoda toho poloprázdnýho prostoru.

(řeč zde byla o koncertě jedný americký kapely který si vážím)

Uvědomuju si ..že v životě jsem sám....a kvůli sobě samému....dělám plno chyb...zbytečných,,,, a ztrácím blízké...zbytečně...Miluju jednu holku...která ale nebude nikdy moje...a za všechno si můžu já...

Ale proč sem takovej :'-(

Někdy si připadám strašně zbytečná, nikomu na mě nezáleží...všichni mě jen využijou, pohrajou si a kopnou mě dop....
udělala jsem strašnou chybu, jediného člověka, na kterém mi záleželo (nepočítam samozřejmě rodinu), jsem poslala k vodě jen proto, že jsem byla nervově strašně v pr*..... vybouchla jsem, šla se opít a napsala jsem mu strašně hnusnou zprávu, kterou jsem mu moc ublížila,.......teď se cítím strašně sama........

navíc to jak podvádím všechny kolem sebe.....bulám, takže lžu třídnímu, falšuju podpisy, zapírám před rodiči a nejsem schopná jim ani říct, že už s tím bývalým nejsem.......co tady vlastně dělám?????

jen škodu.....

Musim se znovu ozvat...Dlouho jsem tu nebyla...Měla sem výkyvy nálad..jednou happy,pak sem si řezala ruse...ale nechtěla sem se zabít,to ne...prostě mi to dělalo dobře a myslela sem si že tim pykám za to co sem dělala...