alt
Nigrans • Upírka 29.4.2007 21:44

Žije ve mě mrcha, moc sem si kdysi přála aby zmizla a aby ji nikdo neviděl...ale co se dá dělat ať se probudí kdy chce..je to část mě..ta která se projeví když mi někdo ubližuje...kdyby nebyla všechno bych přešla....i zradu

nač odpuštění ani komentář nemusím mít jen sem to potřebovala říct-napsat...

Diskuse ke zpovědi

Protispamová ochrana
alt
Nigrans • Upírka 3.5.2007 20:11

Midnight: určitě je v tobě aspoň zrnko"mrchovitosti" v každým je a jestly ho potřebuješ tak si ho pěstuj a ono ti to zrnko vyklíčí....

alt
Midnight • Lord 2.5.2007 00:57

BOŽE, JAK TI ZÁVIDÍM!
mít tak já v sobě nějakýho kruťasa mrchovitýho, kterej by se ozval (na obranu), když by mi někdo ubližoval

tahle mrchovitost je dobrá vlastnost, podrž si ji

alt
denisha • Lady 30.4.2007 17:12

Taktiez zastavam názor, ze občas popustiť mrchu nie je na škodu, taktiez to mam v sebe, len tu mrchu treba vediet kontrolovat a spravne pouzivat, vtedy je to OK. Hlavne je, aby si pri pouzívani mrchy napachala co najmenej zla

alt
Lahmia • Upírka 30.4.2007 16:32

je to část tebe tak to tak ber.....člověk nemůže být pořád hodný ...

alt
Floppy • Rytíř 30.4.2007 09:43

nesmis ji nechat, aby nad tebou ziskala moc - to by byla naprosta blbost, snaz se ji krotit, potvoru

alt
Katušenka • Osvícená žena 30.4.2007 08:15

Já si myslím, že někdy být mrchou není vůbec na škodu. Ono to je normální reakce na to, když nám někdo ublíží. Já si myslím, že nejdůležitější je, že si to člověk uvědomuje a ví, že to je špatně, takže se to pak snaží nějak ovládnout

alt
30.4.2007 02:59

Pust ji...Ona potom zkrotne a bude to zas pohoda,vis jak

alt
koreal • Vampír 29.4.2007 23:31

to co je v tobě toho se nikdy nezbavíš můžeš to na chvýli leda tak skrýt ale jak píšeš na konec se to stejně vrátí stímhle ti nepomůžu jenom ti budu držet palce

alt
Daemonius • Turista 29.4.2007 21:54

Mrcha uvnitř nás občas může člověk zachránit, neškodí jí tam nechat.. v malém množství.

alt
Pigggsty • Osvícená žena 29.4.2007 21:50

Ach jak ti rozumím... taky se nikdy své mrchy nezbavím...