Zpovědi

jak může bejt nekdo blbej tak jako ona?:D:D:D:D:D je normální vyčítat udajně ,,bestfriendovi,, to ze je pro něj přednější jeho slečna a ne ona?:D:D:D viz down:D

wayne69 (11:44:21 31/07/2007)
*161**161* jako ja sem o tobe mluvil a ona me servala za to ze te mam raci nez ji a ze si te vsimam vic nez ji*161* to bylo samy s dalamankem..sem byl na bfku a prisla tam a pozdravila a pozdravil sem ji driv nez zuzanu pac to taky driv poslala a zuzana me spr*la a tejden se semnou nebavila ze sem si nasel lepsi nez je ona*ROFL*

ještě že je konec..no..on bude..až zjistim jak se ji zbavit. a jak se zbavit jejich vyčitek a všeho možnýho proti mě.:D:D jako nechápu co je špatný na tom že se naštvu když ze mě dělá fackovacího panaka:D:D ještě že mi někdo otevřel oči.:D:D taovejch pomluv.:D:D z jeji strany.:D:D božeeee:D:D takhle dlouho sem se ještě nenasmal.:D:D

a k tomu mi jeste rozvrací vztahy...uáááááá..nakopat je malo (omlouvám se ze sem zlej ale jinak to nejde:D)..proc nekomu nakecava že lzu kdyz na to mam svedky ze mluvim pravdu a dela ze me porad jenom vola?..no..delala..takhle na*ranej sem fakt dlouho nebyl..jeste ze moje blizky okoli vi ze keca kdyz jak trapka secko prepisuje a otaci to secko na me..

a mam rejpavou naladu ze bych ji secko napsal jak ji nesnasim...a to sem ji mel uprimne rad...ted?ted ji nenavidim...pitcha je to a nic vic...the end:)

nemam rad lidi co si rikaj pratele a stejne pr* z toho..

nikdy nepřestanu....

Ani newim jestli se tohle má považovat za zpověď...týáká se to mojí (rozpadlý) rodiny...takže manželství našich bylo předem odsouzený k rozchodu...oba dva si dva roky před rozvodem našli jinýho partnera(bohužel jsem to zjistila) mno a pak to přišlo...všechno v pohodě...táta žije se svou příelkyní a jsou jaksi taksi spokojený...a mamka...řeknu vám to narovinu ten chlap mi už ze začátku nesedl...a pak když jsem se koukala jak se chová k mámě bo tak řekla sem si je to čurák...taky mi přišlo divný,že když to s maminou myslí tak strašně vážně proč se k nám ještě nenastěhoval...no a včera jsem se dozvěděla že tenhle exot má ještě jednu přítelkyni se kterou žije...(¨mamka mu nesměla posílat sms, a ldyž se mu jednou koukla do mobilu protože si chtěla něco poslat a našla tam fotky tý ženský(myslim že výraz amatérský hardcore by to popsal přesně)...že jo exot to zjistil a druhej den jí ten mobil ukázal (samozřejmě už tam nic nebylo)a on se jí snažil přesvědčit že měla halušky......jenom mi prosim řekněte jestli je to normální nebo co...

je to pichovina...ale potřebovala sem se vykecat

Zdravím lidánci. Hm...chtěla jsem napsat geniální zpověď, ale nakonec jsem od toho upustila.
Víte, potom co začaly prázdniny to vypadalo, že všechno bude jinak. První týdny jsme byli s určitou partou skoro pořád spolu, ale teď je už vůbec nevídám. Nenapíšou nic a nereagujou. Jo, vim, maji dovolený a tak a pořád se snaží domluvit nějakej sraz, ale do toho se snad nedá nutit. Tam snad stačí spontání pozvání a chce-li ten člověk jít, tak řekne rovnou , že jo, ne?
No nic...jenom mě to trochu zarazilo. Mam ty zlatíčka ráda, a vlastně o nic nejde...ale souvisí to s tim, že jakmile sem přestala vídat tyhle lidi ( a to už sem je nemohla na konci roku vystát, ale přece mi určitý ty MOJE lidi chybí), jsem byla s lidma na brigádě, znám je hafo dlouho, takže no stres. Jenže tam jsem jenom s nima a na nic jinýho neni čas...Každej den dvanáctky na place a dýl a pak na koupák posedět...nic jinýho se tam dělat nedá, ale je to supr, člověk zapomíná a zapomíná i na lidi, který měl rád a miloval. Proto jsem se tak strašlivě vyděsila, když se za mnou přijel podívat můj mladej. Bylo narváno a já to vůbec nečekala...Prostě pivovar plnej, němci, rusáci a jedno jediný volný místo...tak sem ho vyslala pryč takovym způsobem, že sem pak byla dlouho jak ve snu. Nikomu sem nepřiznala nic, protože reakce na něj byly hrozný. Ale pak se projevila moje větší nečinnost vůči těm lidem ze školy a řekla sem si, že prostě musim bejt sama( a o několika malejch podvodech se člověk nemůže zmínit)...Bral to těžce, ale to by nefungovalo nikdy...
Notakže krizi jsem jakž takž zažehnala a hned potom mi chytila angína. Mysleli, že je normální, tak mi dali prášky na angínec...ale byla spálová a já mám teď celý tělo obsypaný obrovskýma rudýma pupínkama z reakce na špatný léky. Všechno mi svědí, bolí mi palice, ale co...dvakrát během čtrnácti dní na pohotovosti..mam rekord :)
Jenom se moc bojim, aby mi to co nejdřív slezlo,protože za chvilu pudu na tetování a doufám, že to nebude mít vliv..snad.
Budiž mi trochu útěchou, že sem se seznámila z úchvatnym němcem a mam pozvání k němu dom...
Sem prostě úžasná a na rozdíl od ostatních se novým kulturám nebráním :D

Myslim, že sem dokázala předvést krásnou zpověď, která tady ani nemusela bejt. Omlouvám se za to, že to neni tak srdceryvný jako třeba zpovědi jiný (vy víte :D ). Ale znáte ten pocit, kdy z člověka všechno musí ven. Tak a je to.

budete-li chtít, tak to smažte, nač kazit tak krásné zpovědi tímto blafem..... :D

V březnu jsem se seznámila s klukem, který se mi moc líbil. Postupem času se z nás stali dobří přátelé. Na začátku prázdnin jsem se s ním vyspala. Od té doby se to stávalo pravidlem, kdykoliv jsem se s ním setkala. Připadá mi, že se k sobě hodíme. Máme společné přátele. Jenže teď na měsíc odjel. Dřív jsme byli v neustálém kontaktu na ICQ, na které teď nemá přístup. Neodepsal mi ani sms. Dochází mi, že jsem se do něj zamilovala. Ale on mě má nepochybně jen na sex. V životě jsem od něj neslyšela jediný kompliment, ale má kamarádka říká, že nemluví o nikom jiném, než o mě. Já mu taky žádný kompliment v životě neřekla, naopak, spíš jsem před ním pořád mluvila o svých bývalých. Navíc každý den chlastá, hulí a před nedávnem jsem se dozvěděla, že je na pervitinu, což mi zatajil. Mám ho ráda, nechci ho ztratit… Většina lidí mi říká, abych si našla někoho jiného, ale to nejde. Nedokážu ho dostat z hlavy. Nevím co dělat…

Jsem asi vážně blbá kráva...

smutek mne zabíjí...pokusil jsem se ho zahnat tím nejhorším - sebevraždou...jsem jen ubohý člověk nevážící si života...může mi bůh odpustit???

Pokud mi bože odpustíš,vezmi si mě k sobě do nebe...

Nechci ale musím to udělat!! Zabiju ho! Toho malýho nevinnýho tvorečka!!! Za blbost se platí. Ale mohlo z něj být krásný zdravý dítě... A teď budu do konce života přemýšlet o tom, jak mohlo vypadat a jaký by bylo... Jsem prostě vrah

Ale chtěla jsem to... sama si za to můžu

Driv se vse resilo s LIL,...,delala jsem picoviny,psyly jsme si tu zpovedi,...Dotedka kdyz je zpetne ctu,porad mam v sobe to co bylo,...Pak mamca zacla pomlouvat my kamarady,ale asi mela pravdu ze me vyuzivaji,...Tim myslela Katku a Kubu,...Pak nastal rozchod,...Psala jsem tu 9.7.,14.7,,...Porad mam v sobe to co bylo driv,Ty pomluvy a rozchod,...Uz se to tahne strasne dlouho,chodim i k psycholozce i k psychiatricce,ted jsem podruhe z nekoho vydeptana,porad to mam vsechno v sobe,trapim se,nemuzu se uklidnit,jsem na tom mizerne,mam ze vseho strach,...Ted si posledni dobou beru cely davky antidepresiv,vubec me neuklidnuji,...Urcite jsem blazen,bojim se ze pujdu na psychinu,...

Ja vim asi uz mi neni rady ani pomoci,...Omlouvam se za moje chovani ale uz to nedavam,...

Asi nejsem normální ale řeším problémy tím že piju a řežu se!!!! Vždycky jsem si říkala že nikdy nebudu řešit problémy tím že se pořežu!! jenže člověku se tak moc uleví!!!!

já.....mám kluka skvělou holku,jenže byl sem pryč a nevim ňák se to zvrtlo,něco sme chlastaly a já sem "měl úlet" s někým jiným....a je tady jeden velkej problém......ta holka s kterou sem měl úlet není jen tak někdo,ale moje sestřenice....ja vím,je to bláznivý sám to nechápu.....připadám si tak ňák zvláštně.....prostě jako bych byl hodně špatnej člověk....prosím pomozte mi...co si o tom myslíte??Já si připadám hodně zvláštně a mám smýšený pocity......co mám dělat??Mám jí to říct??

sem asi špatná osobnost.....sem id**t....

je to zase tady... ta nálada... v takové náladě si vždycky uvědomím hodně věcí, jako například, že můj život bude celkem na nic, pokud nezačnu něco dělat... o nic se nezajímám, nic nedělám... ta nálada přejde, ale já se nezměním... neumím to... ta vůle je moc slabá, chtělo by to možná nějakou motivaci a já žádnou nemám... jako vždy ani tu jednu radost si nemůžu dopřát

a vlastně víte co? já začnu zase od začátku

Tak mě napadá, že ačkoliv jsem se to snažila potlačit, užírá mě, že jsem opět zklamala sama sebe. Chtěla jsem bejt samostatná, nezávislá, dokázat si, že se umím o sebe postarat v jakékoli situaci. A nakonec jsem využila nejbližší příležitosti, aby mi někdo mohl pomoct, a ještě ten někdo, od kterého jsem se vždycky chtěla odpoutat. Je fakt, že to, že tam byl, byla velká náhoda. Taky je fakt, že nevím, jakým způsobem bych se dostala domů, nejspíš taxíkem, což by bylo rozhodně samostatnější, než mu zavolat a zeptat se, jestli bych se mohla svézt s ním. Štve mě i to, že přestože byl po dvanáctce směně, tak ve tři ráno udělal, co mi na očích viděl, a najednou mi došlo, že jsem k němu někdy fakt hnusná, protivná, zlá, nečestná a on na mě takhle. Tak tady sedím a říkám si, že jsem opět selhala.

jak bojovat proti psychickému týrání, když je člověk na všechno sám.. Tak sám jen se strachem..

Pomozte mi někdo, já už tu nevydžím!

Tak strašně bych se chtěla změnit....nikdo se semnou nebaví proto jaká jsem..všichn iříkají že jsem divná,postižená a nemám smysl pro humor a tak...mám chut si něco udělat už se mi nechce žít

potřebuju radu..co mam dělat?

Jsem si radeji smazala vsechny z MM co jsem mela v icku,...At vas jeste neotravuju,atd.

Obcas si pisu se zombinkou na icku,...Je lepsi a v poho nez nekteri na MM ale vydeptala me jednou psychinou a podruhe Tim ze vse,co jsme si psaly poslala Lene,...Ta mi pak napsala ze si ji mam smazat z icka,ze jsem ji nastvala,...Pak jsem vsem co mam na icku psala tohle:tebe si mam tez smazat?tez Ti psala zombinka a zklamala jsem Te?Uz si totiz musim mazat vsechny z MM,vis?No nevim jsem ze veho co jsem tady psala 9. a 14.7. v pi..Pak jsem tu psala asi 24.omluvu ale asi jsem to delat nemela,...Bojim se ze skoncim na psychine,vseho se bojm,...

Néé!!Já tam nechci,jsem ze vseho vydeptana,vseho se bojím,bojím se že tam půjdu,atd.,ale asi tam budu muset.Zombinko promin za tuhle zpoved,pak pokecame na icku,...

Všechno jednou skončí...Nic netrvá věčně...Můžu si to opakovat třeba stokrát, ale stejně mi to nepomáhá. Strašně se mi stýská. Byla jsem teď totiž dva týdny na táboře a bylo to tam prostě skvělý...hned bych to vrátila. Je mi hodně smutno, protože vím, že i když si dáme s těma lidma sraz, tak to už nikdy nebude takový. Ale s tím bych se přece jen vyrovnala. Jenže...copak se dá zapomenout na lásku? Péťo, i přesto, že tě už nemiluju a jsi pro mě "jen" skvělej a možná nejlepší kámoš, bude se mi po tobě stýskat. Ach jo, můžu si říct kolikrát chci, že nebudu brečet, ale slzy nejdou zastavit. Pamatuješ, jak jsem brečela na druhý diskotéce? Nevěděls, kvůli čemu. Teď to můžu říct - bylo to kvůli tobě. Všehny ty slzy mi tekly z očí, protože jsem si uvědomila, že tebe já nikdy mít nemůžu. A hrozně mě to bolelo. Protože jsem si já, naivka, dělala naděje. A vím, že mě máš taky rád. Proč jen proč, musíme bydlet tak daleko od sebe?! Já vím, ty si tohle nikdy nepřečteš, takže to vyznívá marně, ale já už to nemůžu a nedokážu dusit v sobě. Mám tě ráda. A Ivo, proč mi to děláš? Zapomínáš na ty tři roky, kdy jsme byly nejlepší kamarádky? Tak proč jsi mi tak ubližovala a přímo před mýma očima toho kluka balila, když jsi věděla ze všech nejlíp, jak mě to bere? A taky nechápu, proč jsi se pak naštvala ty na mě, když jsem ti řekla, že mam Péťu ráda? Když jsem se o něj snažila už rok? A nejvíc mě dostala tvoje věta, že sis myslela, že ti ho přenechám. Můj bože! Jako nějakou...věc. To se mi zdá hodně hnusný. Já na něj přece nemůžu zapomenout, záleží mi na něm, je to přece můj kamarád. Ale i přesto chci, abys věděla, že pořád zůstáváš v mých vzpomínkách a pořád budeš moje kmarádka, protože věřím, že....V co vlastně věřím? Asi, že všechno bude dobrý. A že se i já naučím brát život takovej, jakej je. I s těma špatnejma stránkama. A že pochopím...pochopím, proč je osud takovej, jakej je. Omlouvám se, jestli jsem vám zkazila náladu. Potřebovaal jsem to ze sebe dostat.

223-151-769

Ve svém životě jsem mnohokrát zhřešila a mnohokrát bylo zhřešeno na mě. Možná jsem špatný člověk, ale dnes jsem přemýšlela a něco mě napadlo...jestli budu někdy žádat o odpuštění, nebude to Bůh koho bych žádala. Kdyby Bůh nechtěl, aby lidé hřešili, nevysadil by v Ráji jabloň!

Není to Bůh, kdo odpouští, ale my sami...

Ahojky, já jsem tu už psala a moje zpověď je asi na 4. straně. Měla jsem problém s mými rodiči. Četli si moje sms a pak se se mnou nikdo nebavil, protože jsem o nich napsala něco škaredého!
Ale dnes už je všechno v pořádku, jen díky vašim radám! Mamce jsem to vysvětlila, jak jste radili a pochopila, že od ní to nebylo moc fér! Jsem táda, že Město Mrtvých existuje, protože je to tady úžasné a vy jste skvělí lidi! Jsou tu totiž samý takový, kteří jsou ochotní pomoct a ne jak to jinde bývá, jen takový co urážejí!

Moooooooc vám děkuju!

Zdravim. Po asi ctyrech mesicich od rozchodu jsem potkal svoji byvalou pritelkyni a docela sem ziral... Pribrala tak 10 kilo :( vim, ze to bylo kvuli mne. Vim, ze deprese vzdycky resila jidlem... :( Bohuzel taky vim, ze to jenom tezko sunda dolu.

Citim se za to zodpovedny, i kdyz vim, ze je to vlastne jeji problem. Opravdu me to mrzi...

...ale uz nejsem v postaveni ji rikat, at se sebou neco dela.