Zpovědi

Pokud si pamatujete můj minulý vzkaz ohledně zmizení mého "snoubence" tak zde je pokračování...

Už přes 15 dní o něm nic nevím,co an to říkáte teď? Pořád si myslíte,že je všechno ok?

Co sem komu udělala? Tohle fakt není život,jdu z průseru do průseru....

Nevim co se to se mnou poslední dobou děje..Nic nechápu..Skoro každy den brečim alespon tak hodinu, rozpláče mi uplná maličkost..Nic mě nebaví, nejsem schopná jít z kamarády ven..Nu skrátka nic. Zdá se mi jako kdybych se ztrácela sama v sobě a čím víc to řeším tím hlouběji se sama v sobě ztrácím.....Prostě se mi nic nedaří.......Všechno je to upnlně jinak než bych si přála, což se tíká kluka kterej je na mě naštvanej a asi se mnou do konce svého života nepromluví..Doma držíme tichou poštu a je to tu jak na hřbitově..A zdarví to je snad nejvíc co mě tíží.....

:(

ahoj.jmenuji se Hrozba.protože jsem hrozba.nikdy jsem se za to nestydel,ale stala jse situace,která mě navždy změnila myšlení o kladech a záporech našeho světa.potřebuji pomoct,poněvadž to nedokážu přenést přes srdce....
měl jsem dívku,ale ne ledajakou dívku,byla to dívka,kterou mi seslal sám Otec.nevěříte? já bych tomu také nevěřil,kdyby nespadl ten prsten,protkán tolika mocnostmi.od toho dne jsem věděl,že mi do rukou spadlo to nejcenější,co jsem kdy viděl.byla to moje inspirace,moje srdce,moje duše,muj smysl života....moje vše co jsem kdy hledal v sobě a nalezl to u ní..
jednoho dne,sbalil sem věci,láhev alkoholu,cigaretový smotek plný THC a hubu plnou slibů,že se nic nemůže stát.och jaký jsem to provedl omyl,nedokázal jsem potlačit chtíče a...políbil jsem.2x.ze zlosti?? z žárlivosti?? z OH skupiny a THC v těle??vím já? v tu noc jsem nevěděl,jak moc hlubokou jsem si vykopal propast.propast,jenž mi ovlivnila moje vše co jsem kdy měl.problém byl,že rýč jsem dostal od satana a já blbec eště s úsměvem mu vyhověl..
ráno..až ráno kdy slunce mě probudilo paprsky,až tehdy jsem si uvědomil,co ošklivého jsem provedl..zradil jsem.svoje slovo,svuj slib,sebe samotného,svoji dívku.pordřezal si žiletkou krk a podžezal ho i nevinnému člověku.
včera t vše vyšlo na povrch,zabublalo a slzy...tak ty se nedaly spočítat.učinil jsem neotřesnější chybu svého života,mé výčitky mě pojídají současně vnitřní,vnější a suchovní schránku života.Otče můj jediný,dokážu se dovolat odpuštění? bude mi to ku pomoci? budeš míti se mnou slitování? kdy ta bolest pomine,výčitky mě zabíjí...
co myslíte vy ostatní? je tohle odpustitelné? dá se na to zapomenout,když to vidíte každý den před svýma slznatýma očima? ANO?? je naděje. NE je trest.
kolik let mám eště pykat.nebo kolikero věčností mám eště trpět.
spas mě prosím Mesiáši..jsi ten jediný,kdo mi na tomhle světě zůstal...Amen

Před pár dny umřela dívka na které mi moc záleželo! Každý den když jedu do školy a ze školy musím projet kolem toho místa kde se vše stalo! Pokaždé se mi vybaví její tvář a začnu brečet. Nevím jak se vyrovnat s její smrtí a přeji si na vše zapomenout, ale nejde to!

Co mám proboha dělat! Připadám si, že jsem nemožnej!

když sem začal chodit z jednou holkou,říkala že už z bejvalim nechodí....pak s nim byxla jednou venku,sem se ho na ní zeptal a on říkal,že spolu chodí..tak sem jí poslal někam...

má vůbec cenu se s ní bavit?

O čarodějnicích ...je to tak vždycky.Přepadne mě pocit samoty. A nejenom pocit ,ale i vědomí..bydlím na vesnici takže jsme měli velkou hranici na fotbalovym hřišti..když jsem tam přišla a rozhlédla se vyděla jsem stejně starý lidi.Jako by mě nekdo praštil po hlavě a já se probrala ,viděla jsem jak bezstrarostně se tvářej a bavě.Z pusy jim vycházel smích.Proč já to nedokážu? Sem jiná vím to,nedokážu být jako oni, i psychologové mi to říkali.Jsem prý moc psychycky napřed...vnímám vážnější věci než oni.Ale oni se chovaj vůči mě jako...nevím sama to neumím popsat je to zvláštní...ale pocit bezmoci a chladu ve mě sílí....

žádám pouze radu... nebo názor..s tímhle se musím nejspíš poprat sama ...

muzete mi poradit,stali se mi dve veci,miluju jednu divku ona rika to samy ale ja ji neverim a ona se mnou navic nece byt,nechapu mam ruzne duvody ji neverit ale kdyby me milovala tak se mnou prece chce byt,a dnes mi jeste navic moji rodice kteri me vychovaji od mala rekli ze sem spatnej clovek ze bych asi nemel zit,mozna maji pravdu ale ja uz nemam nic rodina,laska nic nevychazi tak kdo pomuze?

radu,nevim co mam delat dal?

ahpj mám dve problémy ve škole semnou lid z naší třídy skoro nekomunikujou jenom když chtěj poradit,pomoc ...a já nevim co stim ..!!když potřebuju něco já nikdo nemuže ..aspon že ve vedlesí třídě mám kamarády co myslíte mněla bych tam přestoupit ???a muj druhej problém po škole kolují fámy že chodim s naším učitelem ale mi sme jen dobří přátelé když semnou skoro nikdo nemluví ...

pohadaly sme se s kamoskamakvuli tomu,ze je pry vyuzivam ale ja si myslim ze ne...Nechci jim ovsem brat jejich nazor jedna z nich mi dokonce rekla ze nemam vtirat probrecela sem celou noc..co mam delat?mam se s nimi bavit nebo si jich nevsimat?Prece jen sou to me kamosky a ja se nemam ve tride s kym bavit

poradte mi

Jak sem psala předtím tak se pokusím o to co jste mi radili.Snad to pomůže.....,.

zacinam si pripadat jako silena...od ty doby co...ani nevim odkdy...ale je to nadhera...necitim za sebe zadnou zodpovednost...krasa...sem sama za sebe...nikdo kdo by ma zpomaloval na my ceste...ale kam vlastne vede???do pekla???asi jo...uz see tesim az bude konec...ale pritom je to tak nedherne...omlouvam se ze je to tak zmateny...ale sou to jen moje myslenky...ktery sou opraaaavdu mooooc divny...

hih

Já už snad fakt patřim do blázince!Nebo nevim..Mam takovej divnej pocit...nevim jesi mam skákat a řvát radostí nebo se utápět ve slzách...sem psycho co???asi jo...

Sem blázen?

Žije ve mě mrcha, moc sem si kdysi přála aby zmizla a aby ji nikdo neviděl...ale co se dá dělat ať se probudí kdy chce..je to část mě..ta která se projeví když mi někdo ubližuje...kdyby nebyla všechno bych přešla....i zradu

nač odpuštění ani komentář nemusím mít jen sem to potřebovala říct-napsat...

Včera sem byla se sestrou na jedný akci...hrála kapela jaksi taksi...mno tk sme pařily a kalily....to bylo v poho,ale byl tam i ON-kluk,kterýho miluju,a o kterým sem tu už psala....pozdravili sme se...pak i povídali,ale když se (uznávám zkalenej) cucal s nějakou holkou,neunesla sme to a uplne total se taky zkalila...a bulela nějakýmu klukovi na rameni...pak sem utekla ven...a po chvili tam prisla moje laska a zacal se mi omlouvat,jenže já připitá,naštvaná a ubulená na něj byla protivná a ječelasem jak hysterka at me necha apod...sem krava...miluju ho...proc hjo NIKDY nemuzu mit?tak to ale nebude!protoze raci s koncim se vsim!miluju ho!ach jo :'-(

Sem hrozná!!!!

nevim co mam delat ,libi se mi muj kamarat ,jenze on ma holku a uz sem mu spravila par zarlivostnich scen jenze on ze nechce strati ani mne ani svoji holku,jenze ja ho asi mam moc rada a uz par krat sem mu navrhla aby sme skoncili kamaradit ,jenze on ze ne protoze mne ma rad ,no ja uz nemuzu protoze ja ho mam moc rada a jeho holku neznasim..

....

rozešla jsem se s klukem kterého jsem měla hodně ráda.Už spolu nejsme měsíc a já se na něho snažím pomalu zapomenout.Jenže on mi pořád píše a telefonuje mi.Chtěl by se mnou zase být,ale já s ním ne.Ublížil mi.A ještě si dovoluje se mi ozvat?Co mám dělat?

vím že je hloupé se trápit kvůli klukovi,ale já ho milovala.

dnes jsu se svym klukem rok a pul..moc se milujeme......ale zrovna dneska na nase vyroci se neuvidime-ZASE musi pracovat.kdyby v praci nereknu,ale pracuje doma...copak si to nemuze odlozit na zitra?kdyz ma volno...? tak moc me to mrzi..a to jsme si slibovali,ze tento den oslavime a udelame si ho necim peknym...chce se mi z toho aji plakat...

vyroci..

noha pryč ruka pryč půlka hlavy pryč...jen to vyprávění nerozdejchám
A je více než možný, že jsem jí znala...

Ano jsem blbá,mám blbé názory,chovám se jako d**il,mám inteligenci pštrosa,jsem namyšlená a hnusná..

Dobře tak je špatné mít vlastní názor,vypadat jak rodiče nejlíp uměli..

A to nemluvím jen o sobě ale o většině "normálních" lidí,co mají něco v mozku a stále nejsou dokonalí,ale jsou jedineční a neopakovatelní,stojí si za svým názorem,dokud nedostanou pádný argument,nad kterým by se dalo přemýšlet..A nesnaží se mít stejné názory jako většina,aby zapadli do všeobecného dekora blbosti

Mám se z vás posrat?Mám kvůli vám brečet?hááááháááá

chvílema mám pocit, že nejsem jeden, že jsme v mým těle dva, každej chce něco jinýho, každej vidí věci jinak a poslední dobou to nějak nezvládám. přepíná se to z hodiny na hodinu, je to strašnej chaos.