Zpovědi

No jde o to, mam nejak zase depky, mivam je tedka casto, a porad si rikam, ze me nikdo nema rad, nikomu na me nezalezi...ale kdyz si tady ctu ty jiny zpovedi, tak co je ta moje depka o proti problemu jinych lidi??Vubec nic, jen mala tecka na bilem papire...ale i to mi staci,abych byla nestastna, pak ta holka, o ktere jsem rikala...Nekdy uz vazne nemuzu...

Nevim co dodat...

Znicila som si vlasy POMOOOC!!! Ano, vzdy boli jemne, ale teraz su STRSSNE JEMNE... asi pred rokom, ok, este celkom dobre stali...ale potom som bola posanuta tym, aby boli dokonale, mali objem, atd...kazdy den som ich umyvala, fenovala, tuzila, ...a teraz som sa dala ostrihat nakratko...ako si mam vlasy zregenerovat?????????

Som trapka posadnuta tym aby som mala dokonale vlasy...

hm, tak teď nevim, jak začít, ale mam pocit, že pokud to nikam nevyventiluju, tak mi asi brzo hrábne.. přes rok a půl chodím s jedním klukem, mam ho ráda, hodně ráda.. někdy mam pocit, že se ně něj skoro až upínám, chtěla bych být každou volnou minutu s ním, když s ním nejsem, chtěla bych si s ním aspoň volat atd., ale myslím, že to chci jen já.. si připadám, že ho chvílema až obtěžuju svou přítomností, svým chováním, a moc mě to mrzí.. mrzí mě, dkyž se mi dlouho neozývá, mám pocit, že na mě kašle, naštvu se na něj a pak jsem na něho protivná.. po čase mi to dojde a omluvím se, že jsem tak nervní, ale pak stačí maličkost a je to tak znovu.. dokonce mě párkrát napadlo, že bychom se měli rozejít, že jemu to určitě taky není příjemný, když mám svoje nálady, ale je v tom jedna potíž.. mam jet na tábor najo zdravotnice, kde one je vedoucí.. nikoho tam mimo něj skoro neznám, jen tak zběžně.. navíc jsem neskutečně žárlivá, když jde jen o "maličkosti", tedy maličkosti, co by někdo jiný třeba ani neřešil, tak se snažím se krotit a nedám nic najevo, ale postupem času to ve mě narůstá a pak to vybublá na povrch.. potom se hrozně stydím, jaká jsem hysterka.. on je co se týče tohohle kliďas, nežárlí skoro vůbec, proto se pak cítím o to trapněji.. asi bych potřebovala radu, jak z toho ven, protože se už snad utrápím..

jsem pako, no..

Spomienky, viria mi hlavou, stovky, neviem to zastavit. Mam pocit, ze mi praskne hlava. Za posledne dva tyzdne sa mi to stava často. Chcela som minulost pochovat, no neda sa, vracia sa to. Viem, ze je to blbost v porovnani s inymi, no potrebovala som to dat von

Mozno je to tymi antibiotikami, ozaj neviem

Milovala jsem kulka-přes tři roky, ale začala jsem chodit s někým jiným, protože ten koho já jsem milovala ze všech nejvíc mě nechtěl....Když si teď ale vzpomenu,jaké to bylo milovat toho prvního,říkám si proč to všechno dělám...Miluju dva najednou,ale toho,se kterým chodím miluju o dost méně...Přijde mi,že svému klukovi ubližuju,i když o tom neví......Je to normální???

Kvůli tomu prvnímu jsem se řezala,ale přestala jsem kvůli tomu druhému....S tím prvním jsme nejlepší kámoši,ale nemůžu mít za nejlepšího kámoše,koho miluju....Mám hodně divnej pocit!!!

ničí mě pocit, že ten koho jsem milovala a ztratila ho, že je štastný....nepřeji mu to!!! asi bych měla ale on si to nezaslouží....chybí mi ty chvíle s ním...které jsou nenávratně pryč... :'(

Žiju s chlapem,který mě nemá rád a nechce se mnou být.Nevěří,že dítě,které jsem potratila bylo jeho.Vařim mu, peru, žehlim,starámm se o něj,oečuju o sebe a stejně je to málo.Ať mi políbí pr**l blbeček.Sám je jak reklama na hlad, žádný svaly, vychrtlej,křivej nos i zuby a ještě chlupatou a zjizevnatelou celou pravou ruku, paži,až po rameno a tělo samé bradavice.Fakt jsem kráva,lae snad se mi jendou konečně všechno vrátí.Je mi ze všecho hrozně smutno.Strašně bych vedel sebe chtlě mír chlapa, který mě miluj nebo se tak aspoň tváří.Nejradši bych se sebrala utekla hodně daleko.Prostě znamení VÁHA.

Rozesel jsem se s pritelkyni... po 5,5 roku. Kazdej studoval skolu v jinym meste, musel jsem si najit praci (no, v noci) a tak jsme se videli hodne malo, a kdyz uz, moc jsme se nedohodli, co vlastne delat :( je to asi mesic (stopped counting my days i have been without you...) Kdyz jsme byl s ni, byl sem nejhodnejsi na svete (docela objektivne receny) Ale bez ni nema dobro vyznam... Navic si rikam, ze me vlastne celou dobu potlacovala - sem uplne jinej, sem zlej - rad hodne piju, rad experimentuju s drogama, mluvim pekelne sproste, rad pokousim bolest a lidska omezeni a hranice, necham se potetovat, udelam si piercing a nevim co jeste (hh, dlouhy vlasy, ktery se vsem tak libily sem uz sundal a nosim holou lebku...) ... Ona byla moje lepsi polovicka, bez ni dobro neexistuje. Byla nejlepsi andilek, nejlip mi rozumnela... to vsechno neni, nemuze byt a nebude. Zustanu sam, nechci nikoho znat, proste jen tak prazdnej budu. Svet kolem dostal takovej zvlastni nadech - nedela vubec zadnej dojem. Lidi kolem dostali takovej zvlastni nadech - nedelaji vubec zadnej dojem.

Nestoji to za komentare, mam proste depku. Kdo ji tu nema :)

ahoj ..já víte co se stalo ...holky kámošky si udělali srandu z našeho učitele kterýmu je tak 40 ...že jsem do něj zamilovaná ...a pak po škole jsem šla z doučování a potkala jsem ho a říkámu ...že to byla jenom sranda a on mi řekl že je mu to jasný a pak z něj vylezlo že je do mně taky zamilovanej ....(já ale do něj nejsem zamilovana no teda ted po tom čase co od toho uběhlo a po tom plese co jsme spolu tancovali ploužák málem teda snad nejsem )...............co myslíte je to normální nebo ne ???

já nevim co si oněm mam myslet :...(((

Mela jsem kamaradku, byly jsme nej kamosky, ale ja udelala takovou kravinu...lhala jsem ji, ale ne jako schvalne ja jsem se ji tenkrat snazila pomoci, myslela jsem, ze ji posedl nejakej demon, ale na tom nezalezi...proste to uz tedka neni jako drive...aspon se mi tedka tak trochu ulevilo, kdyz jsem to rekla....

Když lež všechno změní...

Pochadzam z ciganskej rodiny (romskej a sme celkom slusny. Ale moji spoluziaci to nechapu a zbili ma..ze deges tu nema co robit...mam zlomenu ruku..este vtedy, ked ma zbili, stihla som jednemu zapichnut kruzidlo do zily na ruke....zije....ale uz nie dlho....

Da sa to odpustit

když probouzela k životu svím dechem mou nevěřící lhostejnou duši, když dotýkala se mého chvěl, když prostoupila mojí duší a ze mě se stal čistý člověk ..věčnost bych ji odevzadl.. pak v jed se proměnila
a v čistou bílou lásku sežehla ta krutá sań .. a řekla mi že nikdy nevěřila v čistotu nas dvou.. teď je to rok co hojím rány a stále myslím naň je jedinou co city ve mně probudila ..teď stojí za rohem a chce mě znovu zmást......tak jak se rozhodnou ti mám , když stále myslím naň.., vždyť v nás nikdy nevěřila tak co teď dělat mám:??

zbila moju sestru... na mna tiez zautocila...ale najviac na moju sestru... a ja som ju nechala odist...

navrhujem upalenie na hranici

Pořád ho miluju a nemůžu na něj zapomenout...nikdy nezapomenu

navrhuji pro sebe trest smrti

v noci jsem měl špatnou náladu a přejel jsem si párkrát po ruce špendlíkem... asi 5 čar, jsou malé, jemné... ale přece tam jsou... jenom nechápu, proč se mi líbí, jak to vypadá... proto mě možná lákalo to zkusit... ale nebudu to dělat

konečně zase zpověď a ne žádost o radu...

On asi umira..pritel, s kterym jsem dlouho nemluvila,ale porad na nej myslim, nejvice mi pomohl, vzdycky poradil i kdyz mu bylo zle, clovek, ke kterymu osud neni spravedlivej, clovek co by se rozdal jinym, ale ty ho odmitaji, protoze jsou to pokrytci. clovek, ktery je smrtelne nemocny a ja mu nemuzu pomoct, on uz ani nechce, citi konec a ani se s nim nemuzu rozloucit,je ze strasne dalky.
Milo, mam te rada, a vzdycky budu a vim ze tohle nectes ale neztracej nadeji ja se budu modlit aby ses s toho dostal,verim tomu.

kde jsou ty rana,kdy jsme spolecne cekali na vychod slunce:(?

Nemuzu mu verit!strasne bych chtela,ale to,co jsem si prozila v uplynulych letech na me bylo moc!mam desnej problem nekomu uverit,ale jemu to ublizuje,ze mu neverim....ja mu chcu verit,ale...nejde to!

Kolikrát se člověk dovolával Tvého jména,
kolikrát si člověk myslel,že přijde nějaká změna.
Kolikrát si přišel a podal ruku svou,
lidé ji nazývají-pomocnou.
Kolikrát si člověk říká,co pro Teb vlastně je.
A kolikrát si člověk přeje malý kousek naděje.
Naděje,že přijdeš a podáš ruku svou,
myslím tu bledou,bezvládnou,ledovou.
Kolikrát Tvé jméno vysloviti mám,
abys věděl,že čekám,dárek Ti dám.
Dávám Ti sebe,pojd´ ke mě blíž.
Nebojím se tě,vyndej ten bič.
Dávám Ti dárek,co přijmout fakt musíš.
Co to má bejt,fakt se mi hnusíš.
Schovej ten nůž,já se Tě bojim
duši Ti nedám,však máš tu svoji.
Neber mi ji,já ji mám ráda.
Byla to léčka,zkurvená zrada..

Udelala jsem pitomost a ted za to pykam.nikdy jsem ho nemela potkad.nikdo nevi jak moc to boli kdyz tam sedi s ostatnimi a nebere na vedomi ze jsem mu rekla ze ho mïluji.Vsechno je spatne

Laska je kurva,kazdyho sunda

..tohle se ani nějak moc netýká zpovědi(vlastně skoro vvůbec)..ale jen mě tak nějak zajímá Váš názor na manželství.Myslim tim to zda máte ten pocit,že se timhle rozhodnutim nějak změní život..kterej byl do té určité chvíle..do jednoho "obyčejného" slova ANO...
..asi se na to ptám proto...že přemýšlim zda jsem někde udělala tu prvotní chybu já nebo můj protějšek..se omluvám zda tímhle nesmyslem zabírám místo...

Tak jak to teda je?...