Zpovědi

pořád přemýšlím,... přemýšlím, proč dělám věci, o kterých vím, že jsou špatné, které ubližují nejen mě, ale i mojím blízkým...

připadám si jako mrcha

cítím se tak sama a přitom je kolem mě spousta lidí, kteří mě mají rádi, kteří mě podporují... chtěla bych se té vnitřní samoty zbavit, ale nevím jak...

potřebovala jsem se jen svěřit...promiňte, že zabírám místo...

Sakra . . . já myslela, že už je to v poho! Depky že už sou pryč a já sem svobodná, ale ne!! Vrátilo se to, já nevím proč, ani jak!!! Ale je to zpátky . . . .mám strach se ráno probudit, protože netuším co se stane, na koho budu zase muset křičet, komu nerada ublížím nebo kvůli komu budu břečet !!! Já pomalu už ztácím sílu a nědjěi !!! Vždycky když si myslim, že to bude dobrý. tak se něco stane !! Proč??? Co jsem komu kruci udělala ???

Já sem s fyakt nikdy neměla narodit !!!

Je zlé když ti nadávaj za to že si sám sebou?podle mne ano protože když nejsi sám sebou tak si múžu lidé s tebou robiť čo chcú nie? A potom taký lidé jsou hrozne sprostý,když my nadávaj za to že nejsem sám sebou,múžu se tak na ne vykašlat,

Jsem sám sebou a sám sebou i budu

No dobre,nesrehocem sa jak psychopat ked niekto povie nejaku sprostost, vela toho nenahovrim, som len ta cerna mrcha tam v kute co hadze nenavistne pohlady...preto ma asi nechce...boze tak som vazna, neni to v tom ze sa nevem bavit , som proste taka...boze a co teraz?! Preto sa teraz vlacis s inou, co?! (on wie komu to hovorim, ale este mu to nedoslo, nie je z MM)

Ani newem o co mi ide touto spovedou...iba sa vypisat, vykecat...ani newiem...ospravedlnujem sa ze uz newem co zo sebou

ahoy,mozna se bude zdat malicherny co resim ale pro me je to zly,mam opravdu nevalnej oblicej a vubec sem dost odpornej clovek mam to sam sobe za zle,i kdyz nekteri lide to mozna nevidi nebo je jim to jedno ale me to pripada ze nemuzu mit ani pritelkyni ani kamarady i kdyz oboji uz tu bylo i je,je to muj osobni pocit nevim co mam delat xicht si nevyriznu

muzete mi nak poradit co delat?

Nechci domů jen doufám že ji tam nepotkám.Doma bude zase točo jako každý den po škole.Doufám jen že mám oporu w lidech s kterými se bawím......

Chci od wšeho pryč,nic mě tu nebawí...nemám na nic sílu.Přojdu ze školi domů a bude doma zase řew jako wždy s mou drahou matičkou.

mnoo...za chvilku du na bronchoscopii(budou se mi dívat do prudušek) ten doktor už neví, co dělat...kašlu už kotel dlouho a fakt hnusně, se na mě lidi 200m přede mnou otáčí a už mají v ruce mobil...a teď sem začala kašlat krev, trpím fakt velkýma bolestma hlavy, kvůli tomu nemůžu spát, ani se pohybovat...rozmazává se mi zrak, mnoo docela nepříjemný pocit

sem naštvaná

to co jsem si dneska vyslechla od otce mě dost mrzelo...řekl tolik hnusných věcí a slov...ale byla jsem silná a nějak jsem to nevnímala, myslela jsem na něco jinýho...a to všechno kvůli lžím mojí matky, lžím, kterým on věří....Oni mě neznají, tak ať mě nesoudí...a to že jsem byla na chatě s přáteli přes jednu noc?sakra uvědomte si, že už mi bylo 18....
prostě...myslela jsem , že jsem to přežila a zvládla jsem to v relativním klidu, ale pak na mě dolehl ten fakt, že mi otec pogratuloval, že jsem skvělá herečka co se těch psychologů a tak týče, prej "skvělej výkon"...hodně mě to bolí, ptž já sama se se svým psych.stavem těžko srovnávám a není to nejlehčí a on o tom mluví takhle...
jednoduše Lucius zklamala ty, kteří ji věřili, že už nikdy nesáhne po tom ostří, co jí hraje smutnou píseň a ryje bolest do zápěstí...je pozdě vzít to zpět

k tomuhle nemám co dodat...

Je mi zle dost často. Mám depresivní stavy. Když jsem sama doma, přejídám se a pak mám pocit, že jsem nechutná, když se nechutně cítím. Nenávidím se za vše, co dělám, a tak občas užívám projímadla. Jsem dobrá ve škole, vše se mi na první pohled daří, ale cítím se hrozně sama. Často si říkám, že bych raději neexistovala.

blba depresia, stale placem aj napriek liekom, mam strach ze sa daco zvrtne, ale mam aj chut sa rezat, ja nevladzem, chcem mat v ruke nož ale nechcem sklamat maminku a ocina a aby sa o mna zase báli,, je to strasne, myslela som si ze je to ok ale neni, bože čo mam robiť, každy koho vidím mam pocit že ma nema rad a najradsej by bol aby som zomrela, ale nechcem sa rezat aby som nemala jazvy ale nutkanie je silnejsie, snažím sa to zvladnut :( ale snaha je snaha, samu seba presviedcam ze to bude dobre :( ach musím to preziť

do prčic

dojímá mě jedna věc, teďka to ale fakt nebude na nikoho z vás, nastává chvíle sebekritiky :P

v poslední době když se tady vyskytla nějaká zpověď o sebeubližování znějící že "zase jsem to udělal/a, nemohl/a jsem to vydržet" atd., tak jsem vás dost zpr*la za to že jste hloupé "děti" a že vám to k ničemu nebude.
jojo, zakázaný ovoce nejlíp chutná.
jak ventilovat vztek když jste cholerik s nahromaděnými negativními emocemi a nablízku není nikdo na kom byste si to vybili?
správná odpověď zní - žiletka.

o odpuštění mi tu prostě nejde, jde mi tady hlavně o to uvědomit si, že každej děláme chyby i když je třeba za týden u druhých odsuzujeme.

Takže,ten chalan akože kamarád,ani sa tak nedá nazvať,ale on ma bráni pred jedným chalanom čo ma chce zbiť,ten chalan má 15a ja 13, a ja neho zase bránim pred kamošmi,a povedal že ak sa mu budem vyhýbať tak prestane ma brániť a povie mu nech am zbije,ale ja sa fakt teraz bojím že ma zbije pretože on je punkáč a že vraj si zavolá skinheadov a punkáčov a šeckých na mna aby ma zbily,hej ale to je nemožné,ja sa hrozne toho bojím,on ma neche aby som s ním chodieval kvoli tomu že som ´satanista´a kvoli mojej satanistickej povahe,ja nejsom satanista,kvoli tomu že chodím v čiernom,ach pomoc ľudia,hrozne sa bojím čo bude,hrozne sa bojím čo sa stane ked sa s ním stretnem,s tím akože kamošom,hrozne sa bojím čo sa stane,bože ja sa bojím

Ja som v úplnej depke a kríze,ja sa bojím hrozne.!!!!!

Včera jsem zabil 50 čuníků,ale jednoho mi bylo líto,doufám že mi odpustí. Dělám na Jatkách a když zabíjím třeba Telátka je to mazec

ale pak by jste měli hlad

Tak a je to tu zase. Teraz som si bol u kamoša pre niečo,a videl som tých pred tím akože kamarátov ako sa zabávajú na ihrisko,mne to prišlo ľúto že nejsom s nimi,a stále ma trápy, že prečoja nejdem za nimy. To sú vlastne tí čo ma podviedli v tom že nechodia so mnou von, tak sa premáham aby som išiel za nimy,ale aj tak nepojde,pretože išiel som asi 15metrov od nich a ani na mna nezakričali nič,ani nepozdravily,a teraz si hovorím: Ja mám chodiť za nimi? radšej aby oni chodili za mnou,aby išli pre mna ked idú von,ale ne. čo mám robiť?

Mám na nich kašlať tak ako oni na mna?

doufám , že to konečně zmizí......nefim co si to namlouwám....fčera jsem dostala záchwat breku a jen tag tag jsem to wydržela....solidně se mi klepala ruka , ale wydžela jsem to....jsem f tom až moc hluboko.....ta depka je děsná .....sice jsem dneska klidně spala,ale pro to jsou i wyswětlení...ale musim si wěřit a dokážu to ....dostanu se z toho a to dříf .....než .....ale.....ale gdo wí , jag to bude,ja určitě ne.....:(....prosím,poraďte mi už něgdo....mám strach...hroznej strach...z toho co bude....a taky z toho co bylo a že je to zpátky.....brečim....už zase.....

mám welkej strach......

zas ta moe neuweřitelná schopnost něco během pár minut neskutečně posrat...dneska sem mohla přijít úpe o wšechno...problém je že mě dost lidí nechápe...a maj to w jednom směru lehčí než já...počebuju podržet...

nemám co dodat...

ty jo,kde zacit..no asi tim,ve ctvrtek jsem byla s tim lesakem venku a bylo to fajn,jenze proste...bohuzel,porad miluju jeho...a ted se dostavme k jadru problemu,v patek sem byla sama doma a on byl u me 7 hodin,bylo to tech nejhezcich a nejkratsich sedm hodin,co sem snad kdy zazila...v sobotu,mel maturitak a ja tam nesla,byl na me docela dost nastvany,ale pak,to bylo celkem v pohode,v nedeli rekl,at za nim prijedu..cekal me na nadrazi,sli jsme smer,k jedne hospode,kde mel sraz ze spoluzakama...sli jsme a asi 15,nebo 20 minut mlceli,a kdyz sem neco rekla,treba jak bylo,na tom maturitaku,tak me odpalkoval,tak rikam,hm..fajn,tak nic no. tak jsme sli dal,a pak se zastavil,chytil me,podival se na me a rika,tak co,ja myslim,ze uz sis to vyzrala,ne? rikam,no to teda jo...tak jsme sli do te hosdpody plne jeho spoluzakua tam se ke me choval..jak to rict,no,dost...proste me objimal a tak...pak sme odesli,sli jsme se projit a pak sme sli na zastavku a tam...no ano,proste sem se libali,a vcera...vcera vecer,sem mela zas nejakou depku,nebo spis divnou naladu a tak sem mu napsala,jak to teda mezi nama bude,nebo je? a on odpovedel,at se netrapim,ze to poresime dneska....achjo,jenze ja se trapim,ja se bojim..co bude,jestli se zas bude vsechno opakovat,achjo...kez by to alespon jednou dopadlo dobre...

omlouvam se,potrebovala sem to ze sebe od ctvrtka vypsat...

pár dnů jsem na MM moc nebyl... dneska jsem tady přišel a chtěl jsem se podívat kolik zpovědí za tu dobu přibylo... nevím proč, ale nějak jsem začal u každé zpovědi bez přečtení dávat jenom odpustit - ANO... naštěstí jsem se zarazil hned asi u třetí... už jsem to jednou udělal a nahrabal jsem si takhle skoro 100 zlatých :( naštěstí jsem si to uvědomil a už to neudělám... já tady nejsem kvůli zlatým, ale abych pomáhal druhým...

ale mrzí mě to... proč mě to vůbec napadlo?!!

Tak jsem viděla svoje rodiče...dali jsme si spicha v mekáči.....a prej aby jsme se poznali měli jsem mít růže.....nahlédla jsem jenom výlohou...a uviděla je...jsem jim tak tak strašně moc podobná...a mám dokonce bratra...zvedl se mi zaludek z vlastní existence a prostě jsem tam nemohla dojít....nemohla...kytku jsem věnovala nějaký babičce a se slzama v očích jakej jsem srab jsem šla do školy...jj do školy....tenhle týden tam přespávám.....nemůžu bejt jenom doma....tam to nezvládám...nejde to....já nechci svoje rodiče zklamat,ale nemohla jsem se s nima prostě sejít....nejsem na to jetě dost připravená...