Je mi zle dost často. Mám depresivní stavy. Když jsem sama doma, přejídám se a pak mám pocit, že jsem nechutná, když se nechutně cítím. Nenávidím se za vše, co dělám, a tak občas užívám projímadla. Jsem dobrá ve škole, vše se mi na první pohled daří, ale cítím se hrozně sama. Často si říkám, že bych raději neexistovala.
Diskuse ke zpovědi
Děkuji vám. Antidepresiva brát nehodlám, když vím, že tabletky samy o sobě nepomohou a ten doktor se mnou nechtěl nijak pracovat. Ale našla jsem si něco jiného - psycholožku. Včera jsem tam byla na rozboru osobnosti a pak i něco doporučí...
Diety držím a držela jsem. Nepřejídám se tolik. Dřív jsem byla trošku při těle a nechci se k tomu stavu vrátit, z toho mám hrůzu. Proto šílím, když se trošku přejím.
Nj, souhlasím, že dneska rozšířená humanistická psychologie je svinstvo, ale lepší než nic... fakt si zajdi za doktorem, ser na to, že budeš brát antidepresiva, lepší než NIC!
kholka tak s tímhle něco dělejd okud je čas, nebo do toho spadneš a nebude cesty zpět...můžeš bejt klidněn ejštastnější člověk na celým světě, tak proč si to kazit?
Doporučuju knížku První slzy a hlavně Vím jak chutná vzduch a třeba ti něco pak dojde.,..kdyby sis o otm chtěla promluvit,tak sem napiš a dám ti icq na mě;) ráda o tomhle zrovna pokecám...
To co děláš je pěkná blbost,uvědomuješ si to doufám? uznávám že ode mě to sedí,ale kázat ti budu jez normálně a né že se jednou nacpeš jako prasátko a pak dva dny nicto tedy ne.Nervy se daj léčit i jinak než přecpávánim.Co se takhle dát na nějkou aktivitu? držim pěsti
zapoměn na jídlo,ale ne aby jsi zase držela bůh ví jaké diety,měj se ráda taková jaká jseš!......Depresivní stavy,někdy přicházejí a někdy odcházejí...... ....jen se drž....poslouchej hudbu,čti,piš,chod ven.....dělej prostě cokoliv co by ti mohlo zvednout náladu
mozna kdyz uberes trochu na jidle..snad se neco zmeni..budes mit jine pocity..jinak se budes citit...
Pokud tu vse celkem jde..proc ten pocit,neexistovat...
jasně, musíš to někomu říct... ten psycholog by možná byl dobrý, ale pokud to je tak jak říkáš, tak asi ne... svěř se nějakému kamarádovi nebo kamarádce, určitě ti to pomůže vyřešit...
a treba kamoska bo kamos ti nepomůze... teda souhlasim s MoMem... kdyz nechci za psychologem tak to reknu kamosce... kamoshoj... proste nekomu... a potom hledame reseni... hlavne na ten problem pak nejsem sama...!! a to mi dost pomaha
to se ti zase nedivím já mám psichologa meho kámoše takže sním si vždycky nejlíp pokecá a společně vždycky problém nějak vyřeším...
Podívej, už jsem za jedním byla. Hned se nabídl, že mi napíše antidepresiva (po asi dvou minutách v jeho ordinaci) a že se mi po nich bude lépe spát apod.
jo takže říkáš že to zvládneš sama ...protože ti nic jiného nezbyde když bechceš k doktorovi...víš co je na těhle nemocech nejhorší...že nemocný si často ani neuvědomuje jak natom je ...pls když bude špatně zajdi za tím doktorem on ti pomůže
Nějak nestojím o to, aby do mě cpali antidepresiva nebo zavřeli do nemocnice a nutili do něčeho, o co nestojím. Zvlášť když máme psychiatrie jako ve středověku. Kamarádka měla anorexii, vím, co se tam děje.
Nevím, jak moc s to s tím jídlem přeháníš, ale jestli si nejsi jistá, tak hned k doktorovi... když už pro nic jiného, tak aspon pro jistotu...
Náhodné moudro a přísloví
Trpělivostt činí lehčím to, co nelze napravit. (Horatius)
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých = date("Y");?> ©