Zpovědi

Mám vše co k životu potřebuju-rodinu,kamarády,milovanou osobu,práci i koníčky,ale přesto cítím,že je tu nějaká součástka,která chybí k postavení celkového obrazu.Občas se cítím jako roztřískané zrcadlo.....jsou mě kousky a sedm let smůly už se jeví jen jako mírný trest...Nevím co mi chybí a snad to ani nemohu najít,když to nevím...Je to vše odsouzeno ke zkáze.Včera jsem měla poprvé pocit,že bych měla tu sílu se zabít...,ale neudělala jsem to..sama nevím proč,dnes by mi už nic nechybělo.

Dodatek:jednou to udělám..vím to!

štve mě že když si začnu psát t nákým klukem tak mi ho kamarádky přeberou

Jako co mám dělat mám jim to říct

nebawí mě život... nic mi nejde nic mě nebawí...nikdo mě dooprawdy nezná...a nawíc
se na mě moe kamoška wykašlala kwuli jejimu klukovi...ja wm..taky jsem jí ublížila ae ona mi to ted furt vyčítá a tohle se mnou nece řešit.

CHci zemřít.

zvorala jsen písemku z matiky. Kdybych se na ni já d**il naučila...ale já jsem si jakovždycky řekla:Nějak to dopadne.No a pětka jak vyšitá. Matka mě zabije až to zjistí. Ale mě too tak nebaví. Proč sem vlastně na ten gympl lezla:(

je mi to moc líto,ale tím to nespravím

Tak jsem včera zvorala řidičák. Skoro jsem to měla, přišlo mi, že se komisař rozhodoval, jestli mi to dát či ne... No, tak to nedopadlo. Sotva jsem došla domů, psala mi kámoška, že je jí to líto, přitom já to nikomu nepsala. Nedivila bych se, kdyby to hlásali školním rozhlasem... Udrbaná škola.
Aby toho nebylo málo, večer na mě máma začala řvát, že jí kdosi pověděl, že chlastám po hospodách. Je to lež, chodim občas sice s kámoškama někam posedět, ale vždycky mám džus, maximálně laté kávu !!! To mi zhoršilo náladu mnohem víc. Až do noci jsem bulela jako kotě... Nesnášim tenhle prolhanej svět hyen...

Tento den je jak vystřiženej z hororů 90.let.... alespoň se tak cítím. Do včerejší půlnoci(sice ne přesně do půlnoci, ale to je jedno) jsem makala na jeden školní projekt, který jsem měla dneska prezentnout s "kámoškou" před třídou. Ta se na to samozřejmě vyflákla, takže jsem to dělala celý já. Ráno jsem si to vytiskla a přišla jsem o 5min. pozdějc do školy-1.spr*; pak mě začali deptat mí "báječní" spolužáci(z jiných báječných důvodů,který nebudu rozebírat) a psala jsem test, z kterýho zcela určitě nedostanu jedničku(to se ještě přežít dá); den se chýlí ke konci, "kámoška" si vypisuje věci na papír k tomu projektu(z toho, co jsem včera do noci piplala na pc) a je vysmátá. Následuje hodina několika opravdu kvalitních zážitků, na který do smrti nezapomenu a vše končí tím, že jsem za ten "náš" projekt nejhůř slovně hodnocená, zatímco moje príma kámoška, která se na to všechno vysrala, na tom byla téměř nejlíp. Pročež já se tam jak vůl rozbrečím(po hodině), zběhnu na záchod a snažím se uklidnit, což mi moc času nedává, protože(i když už je po hodině a učitelce do toho vůbec nic není) na wc vstoupí učitelka + kámoška s cílem zjistit, co mi je - Odpovídám vesměs neutrálně a s tím, že jim do toho sakra nic není, což je fakt. Nakonec jsem úče řekla, že je to moje osobní věc, proč brečím, zalezla jsem zpátky na záchod a vztekala se, že už nemám ani nárok se nedobrovolně rozbrečet. O hodinu a spoustu posmrkaných kapesníků později mi zavolala máma, že jí volala ta učitelka a říká, že jsem prý na ní byla drzá a podobný hlody.... Takže se jí budu muset omluvit za to, že jsem na ní křičela, což není pravda a mámě za to, že jí přidělávám starosti, což by se nestalo, kdyby si ta moje "kámoška" nebo co to je, nepustila hubu na špacír a nevykecala úči, že bulím na záchodě. 2.spr* mám teda za sebou, čéká mě 3. - z máminých úst, fakt se nemůžu dočkat.

znáte to, když se vám sype celý den na hlavu a ostatní se vám ještě za to vysmívají?

Něco mi strašně chybí, ale vubec nemůžu příjít co to je. Trápí mě to a ubíjí. Ten život bez ,,TOHO něčeho" je spatnej.

Mam problem,byla jsem mesic u babicky,delala jsem s ni ve fabrice,...Mamca mi tam nechala nejaky penize,...Ja si vzala 1000Kc a dobila jsem kredit sobe,Katce a Kubovi.Katka je kamoska co ceka dite a Kuba je muj.No a Katku uz jsem dlouho predtim ukecavala,at ukeca Kubu na treti sanci,...Pak mi rekla,ze rekl,ze me necha potrapit a ze mi ji da.Jak jsem dobila ty kredity,babicka mi pak zabavil mobil a nemohla jsem psat,...Jo dobry,potom mi ho dala,tak jsem psala smsky,...Prijela jsem domu,vsecko v klidu,potom jsem byla parkrat flamovat s Katkou do rana,mamka mi dla treba 50 nebo 100Kc a Katka tez mela sve penize,tak to bylo ok,...Jeden den jsme byli v Jesterovi,...Kuba mi tam rekl,ze mi dava sanci,ale ze se nebudem muckat,...-to myslel ten den,...Potom nam tam vznikl dluh,sla jsem s Katkou pro penize,jeji tatka ji dal 1000Kc,tak to zaplatila a ze pujdem do Huberta.Jeji tatka si pro ni dosel,my ze pujdem k tomu Hubertovi,...Sel s nami jeste jakysi Kubuv kamos a ten se od nas potom odpojil,...Sedli jsme s Kubou na schody a kecali,...On na me,to jsme spolu dnes moc dlouho nebyli,ze?A ja no,to nebyli,...A on rekl.Cekame na Katku do pul,ja pak jdu pro kyselku do Teplic a ty domu,jo?A ja ze jo,...Nedali jsme si ten den ani pusu,...Od te doby jsme se nevideli.Ja pak byla s Katkou zas u Jestera,...Tam ma dluh ona,...Pak jsme sly k Hubertovi,ona nez odesla mi rekla,ja odejdu,ty pujdes za servirkou a reknes,jestli Ti to necha na dluh do zitrka,jo?Tak ona odesla a ja jsem sla rict na dluh do zitrka.Pak jsme sly jete do Hitu a ja tam musela nechat karticku pojistence,pac sla Katka domu,...Pak dosla,...A sly jsme domu,...Jeste mam v tom Hitu davat 67Kc a oni mi daj karticku,...No,mamka mi narovinu rekla ze to je vec tech v te hospode,ze nam na ten dluh nemeli davat,ze se tam nemam ukazovat,...Psala jsem Katce,ze to nejak vymyslim,...Ona mi psala ze jestli pujdu neco zastavit,ze mi neco prida,...Bracha hned psal mamci a ta me varovala ,ze jestli se neco ztrati,ze jdu z baraku,...Psala jsem teda Katce,ze nevim jk to udelame,z v tom hitu si to nejk poresim a zbytek nevim,ze jsje to vec tech co nam nalivali,...Porad mi pise ze se mnou chce mluvit,...Jenze ja jsem nemocna,chrblu,mam rymu,zvysene teploty,boli me hlava a nikam nemuzu,pac se musim uzdravit,...Jedu totiz se strevama na operaci do Brna a kdybch byla nemocna,tak me neuspi,...Chce porad mluvit o tech dluzich,ale ja ji to nezvedam,neodpovidam na smsky,...Pise mi smsky typu,ja i Kuba jsme s Tebou skoncili jestli nedojdes do hodiny,nasi dojdou za tvoji mamkou,...Jednou jsem psala Kubovi mnuly tyden i ted v tydnu smsky,ze sam vi,co bylo predtim,...Jsem mu to tam i popsala,...Potom jsem mu napsala,ze jsem rada ze mi dal treti sanci ale ze me mrzi,ze se nevidame,ze jsem z toho spatna,...A za Kubu to odepsala Katka,...Napsala:Pajo,co od toho cekas,kdyz me porad bombardujes smskama,uz si to uvedom.Kuba,ja vim jak Katka pise sms,tak jsem poznala ze to bylo od ni,...Pak jsem nezvedala mobil,pac jsem mela vyply zvuky,...Dosla smska.Pavlo,ty ani neumis zvednout telefon,nemam na to nervy.Kuba-to tez psala ona,...Jsem z toho vseho psychycky v pr**li,uz nevim co mam delat,porad mam myslenky na ostre veci,...Asi to s tim,co jsem-xhcizofrenik,chudinka,devka,...nezvladnu,...Si asi doma neco ostreho najdu a budu mit odeme vsichni klid,...I mamka,...

Ja uz nevim co mam delat,jsem z toho zoufala,psychycky v pr**li,...

tak to vypada s tou skolou fakt blede.ja uz sem z toho tak vydeptanej ze sem neska podelal i pisemku z matiky proste vsichni mi v ty skole musej jit po krku !!! ja vydrzim hodne, ale ja uz to proste nevydrzim. uz to fakt nezvladam. od 18. jdu na praxi a 25. je porada.takze uz to mam asi dost jasny.

myslite ze s tim pude neco jeste udelat?

nevim co delat..miluju ho a on to nevi. vsechno je v pohode,ale obcas z toho mam fakt depky, uz temer dva mesice se odhodlavam mu to rict, ale nejde to, protoze vzdycky kdyz jsme spolu, tak je atmosfera super ale ne na reseni tehdle veci,mam vycitky to rict, aby se to nepokazilo a zitra to bude presne 364 dnu od dob kdy jsem se vyznala nekomu jinemu a absolutne to vse znicilo. tohle je nekdo zcela jiny ale jeste ho tak dobre neznam abych vedela jak zareaguje.a tak se proste bojim a stale to dusim v sobe..jedna strana touzi a druha vidi uz zle nasledky. ale obe strany tvori jednu osobnost a tak absolutne nevim,co ..

porad ta sama pisnicka, jako rozbita deska.

uz zase..absolutne se nemuzu soustredit..zitra se mam videt s laskou a mam totalni vymaz v hlave.hlavne kdyz pomyslim na to jak navrhoval at si udelam taky volno protoze on nejde do prace..takovy dilema,ale ja musim, je videt ze mam slabou vuli ale ne nejslabsi,nemuzu si dovolit chybet uz ani hodinu,kdyz jsou znamky na spadnuti.vim, ze takhle se na nej budu o to vic tesit, a hlavne zaslouzene,jenze o to horsi to bude ve skole,jestli kvuli tomu skazim pisemku,znam se..ale co o par hodin min nebo dyl spolu..to je prave dost velky rozdil.musim to brat jako odmenu za to 6hodinovy placani se v nasem ustave.a dokazat si ze nemam jeste tak slabou vuli!

at uz je odpoledne streda, at uz jsme spolu!!!

Je špatné když sem ukradla? Nebylo to až tak úplně pro mě, bylo to pro kamarádku.. neměla na to odvahu tak sem to pro ní udělala abych u ní měla větší respekt. Vím ,že jsem to neměla dělat a mám kvůli tomu černé svědomí. Ale je to jenom řetízek za 150 Kč. Moc mě mo mrzí

*

ahoj všici,tak jsem zase tady a mam k tomu duvod...zas na mě padá depka...vždycky,když sednu k počítači,poslouchám chvíli písničky,s někym si píšu a pak najednou...BUM...je to zas tady...žiju s tim už asi od...října? asi ňák tak...pořád žiju s tím,že o mě prostě musí mít zájem! pořád si říkám...vždyť mě viděl,vždyť ví,že se mi líbí,vždyť to ví!!! a já prostě nemám na to,jít za ním a říct něco v tom smyslu:Čau,nechceš se mnou chodit??? prostě to nejde...nevim proč,ale prostě NE!!! už nevim,jak s tím mam dál žít...samý achjo,achjo a zas achjo...já vim,někomu to přijde ubohý...říkáte si...co má ta holka za problém?ňáká divná,ne? jenže já se s tim prostě svěřit musim!

:(

Kamarátky ma neustále provokujú, s chalanmy do ktorích som bola alebo som, nadávajú na mojich iních kamarátov, všetkích vykecajú do koho som a potom ma ohovárajú že sa urazím... Prosím o rady, milý uživateľia

Plís, poradte mi...

Když člověk zhřešil , jako já, sám by okamžitě zemřel studem.

Žij a zabíjej ve jménu svém.

chtěla bych vám moc poděkovat.. před časem jsem sem napsala několik svých zpovědí.. potřebovala jsem vslechnout, poradit.. a za to vám jsem vděčná..
ale asi se teď potřebuju zase trochu vyzpovídat.. ikdyž z něčeho úplně jinýho.. dneska jsem dělala přijímačky na vš, test dopol.jsem zvládla, šla jsem tedy odpol.k pohovoru.. a ten jsem pokazila, jak nejvíc to šlo.. připadám si teď jak úplněj d.bil.. pořád si říkám, že by byl zázrak, kdyby mi to vyšlo, ale.. brali jen jednu třídu, 25lidí.. a celkem sem hlásilo přes 170.. asi je i úspěch, že jsem se dostala přes ten test.. ale mrzí mě, že jsem se zklamala, zklamala jsem jak sebe, tak tátu, který do mě odjakživa vkládá naděje.. jeho zklamanej pohled prostě nešel přehlídnout, mám ho ještě teď před očima.. vím, že není všem dnům konec, čekají mě ještě dvoje přijímačky, ale po dnešku mam pocit, že je to zbytečný, že stejně zas vyhořím, jako teď..

Ach jo . . . dneska jsem při fyzice seděla ve třídě a pozorovala ty lidi kolem mě . . já nechci, aby tohle skončilo . . . já nechci na jinou školu . . tyhle lidi , prostě my jsem parta . . .!! Já vím, všichni říkají to bude dobré, zase se někdy sejdete . . .ale my už se neuvidíme . . . znám ty lidi až moc dobře na to, abych věděla, že už se neuvidíme . . .

Všichni se rozprchneme a zbydou po nás jen prázdné lavice . . . . ty čtyři roky byly až moc fajn . . .

Potrebujem radu: Jedna kamarátka mi robí dosť zle: hekla sa mi na účet v jednom webe, nadáva mi a tak. Ja som taká povaha že odpustím aj keby ma chceli zabiť.. ale ona ma strašne zraňuje.. mám jej odpustiť?

dá sa to odpustiť

Nevím kde začít....popadá mě určitá nostalgie. Moje nejlepší kamarádka se stěhuje. Když se nad tím racionálně zamyslím, tak na tom není nic tragického, ale přesto je mi už teď smutnou. Znám ji od roku a půl. Vyrůstaly sme spolu a s jejím bráchou. Bydlíme v jednom baráku. Prostě je pro mě něco jako sestra. Je pravda, že poslední dva roky jsme se moc často nevídali, ale když jsem potřebovala stačilo většinou vyšlapat jedno patro schodů a zazvonit. TeĎ bude daleko. Možná se chovám jako sobec a nevím co chci. Na jednu stranu ji to stěhování strašně přeju, protože ona o něm básní už dva roky, ale na druhou sranu se mi po ní už teď stýská. Protože teĎka v tom čtvrtým patře nebude nikdo, komu se budu moct vyplakat na rameni.

asi se vším zkoncuju ... začnu hezky od znova ... to co jsem na jedný www stránce tak dlouho pěstovala (asi rok) zničím jediným kliknutím ... zradilo mě tam spousta lidí ... jak doma tak iv mém životě ... jedinýho koho si určitě nechám bude moje love ... tu jedinou nemůžu opustit ... ale totál vše změním ... jiný ICQ ... jiný skype ... jiný přezdívky ... všude začnu od znova ... jedině tady zůstanu stejná jako jsem byla a to jen protože se mi sem nechce vrážet dalších 79,-Kč ... zradil a ublížil mi jeden dotyčnej a kvůli němu ta změna ... měla jsem ho děsně moc moc ráda a on mi v pohodě vrazí kudlu do zad ... je mu to totálně jedno co já na to ... myslí jen na sebe sobecky a to mi vždycky psal jak mě má rád ... houby jen samý lži a já jim věřila ... věřila jsem i jemu ... zklamal mě jak nejvíc mohl ... vždycky on mi říkal neutíkej bez boje,ale co dělá on teď ... utíká ... srab ... sebere se a odejde v pohodě z mýho života ... jako kdyby se nic nedělo ... jako kdyby jsme se neznali ... mám ho ráda,ale i nesnáším ... to sakra neví jak mi ublíží ... jak mě to bude bolet ... jak mi bude bez něj smutno ... ví a stejně zdrhne ...

nečekám žádný komentář ... potřebovala jsem to jen někam napsat ...