Zpovědi

achjo,je mozny po huleni abych mela takovej stav ze se mi ce brecet a je mi hrozne,mam asi depku,a to sem moc ani nehulila

Je to mozny?

Dneska jsem měli sraz z bývalou třídou ze základky. Všichni jsou tam zadaní a to buď to štastně, nebo nešťastně, ale jsou zadaní. Zajímalo by mě, včem je u mě problém. já nechci být sama. Chci někoho milovat a o někoho se opřít, s někým trávit volný čas, a vědět, že ten dotyčný mě má opravdu rád. Je mi smutno a jsem sama.

Myslím si, že láska se mi vyhýbá obrovským obloukem, ale netuším proč.

proc je zivot tak krutej??? kdyz se konecne zlepsi muj vztah s moji milovanou osubkou, tak se hned zhrouti moje pratelstvi k lidem, ktery pro me moc znamenaji....proc nemuze fungovat oboje?

cítím obrovskou bolest a snažím se před ní blízké chránit, ale oni to vnímají a trpí....já jim nechi ubližovat, ale dělám to....

neumí mi pomoct a já taky ne

Svět????To je velkej omyl

Nebaví mě zažívat furt to samý

NO....A DNES JSEM SLA DO HYPRNOVY S MALYM 6 LETYM BRATRANKEM....SLA JSEM S TAMA.....A POTKALA JSEM KUBU....NO.....ON SI HNED NASADIL KAPUCU A DELAL ZE ME NEZNA,ZE SE NIC NESTALO,ATD.....A PRITOM VIDI,JAK NA TOM JSEM...PROC MI TO DELA?

ASI SI K NEMU ZITRA....BUD PUJDU PRO TY NUZKY KTERE ZABAVIL PETI,PRO TY MOJE....NEBO MU O NE NEREKNU A DAM MU JESTE TEN MUJ NOZIK...NEBO BYCH ASI BYLA SCHOPNA SI NECO UDELAT.....

Tak se Vám zase musím svěřit...Sice bydlím v novém domečku s člověkem,kterého miluju a Jsem do něj vážně hrozně moc zamilovaná,ale on mě asi nemiluje.Jedinou mojí oporou jsou v týhle situaci moje tři fenečky:CHristee,Zouí a Stubby...Fakt nevím jak dál...Tuším,že mě nemá moc rád a když si s ním chci promluvit,tak ztratím všechnu odvahu

Prosím pomozte...:(

ted jsem si přečetla zpověd Liddy a něco mi to připomělo...tedy mou vlastní situaci...Poněvadž už dva roky mě stále sleduje černý stín....Poprvé to bylo, když jsme byli s našima v brně nakupovat,zahlídla jsem to a najednou se to mihlo za sloupem a zmizelo...Od té doby to potkávám vždycky večer na rohu našeho baráku...Možná si myslíte, že jsem blázen, ale už fakt nevím, co mám dělat.....Duchy jsem nikdy nevyvolávala, tak nevím, z čeho by to mohlo být....A blázen fakt nejsem, není to jen přelud=(

Chci se toho zbavit....

Jsem nic.. Nebo spíš....Nechci být tím, čím jse? ne..to je jedno na to nezáleží.. Jde tady jen o jedno..Kua..kolikrát ještě?! kolikrát se budu zvedat a zas a znova padat?! kdy se zvednu opravdu?! Nedokážu to.. A nejvíc mě na tom drasá to, že tak ubližuju, těm co mě mají rádi.. Nechci jim ubližovat,ale oni mi věří, a já vím, že už na to prostě nemám ... Já si nevěřím... řekla jsem, že se na všechno vy**ru.. a asi to bude to nej. řešení, i když není správné..ale já už prostě nemůžu!!! Jsem neschopná... jsem k n ičemu... jsem na h**vno... jsem na dně..skončila jsem sama pro sebe ,ale pořád žiju..teda spíš přežívám.. pro ostatní, už tu nejsem pro sebe,ale jen pro ně

touhle zpovědí se nelituji a ani nechci aby to tak vypadalo.. nechci po vás útěchu, ve stylu že to bude dobrý..jenom jsem se potřebovala vypsat..bezejména.. protože, nechci aby to ty osůbky věděly..i když to možná tuší...

Vcera teta prisla na tu mou porezanou ruku... jsem musela vyklopit mati,kvuli cemu to bylo,ona rekla ze tim netrapim jen sama sebe ale i ostatni kolem dokola......ze me ma strach ted nechat samotnou doma a ze jsem zrala na psychynu......no....kdybych chcipla byl by klid

nevim co jeste napsat....se radeji budu pohrbivat a davat se na MM do blazince,at s tim nikoho neotravuju ve zpovedich a na nastence......tel.budu mit bez zvuku.....asi si to poresim ve sve hlave,atd.....nevim co dal napsat.....koncim......nemam nala

Je mi strašně smutno, jsem pořád sama. Nic mě netěší, nic mě nebaví. Taková blbá depka. Nemůžu jíst, nemůžu spát, chce se mi brečet a řvát zároveň, a nedokážu se z tohohle stavu dostat.

Ach jo.

Dneska jsem udělal jeden zásadní krok...už jsem tady několikrát psala o Lubošovi a dneska zde píšu zase o něm...čím dál tím víc na něho myslím.... Jinak jsem se rozhodla, že udělám první krok..tak vám slibuji, že Vám potom dám vědět jak to dopadlo

toto není ZPOVĚĎ

úvaha. CO PŘINÁŠÍ LISTOPAD

Dříve bych bez roznýšlení odvětila: pouštění draků, malé chychotající se dětičky s rozrozzářenými kukadly, ale dnes ne!
Vidím jenom plískanice, smačené kalhoty u kotníků a najednou je všechno černobílé. Ti lidé tam venku spěchají do práce , z práce, od milenky zpět k manželce , vyzvednout děti ze školy, a já jenom stojím na ulici, čas se zastavil, davy jdou dál, ale bez mě!
Když se zadumám hlouběji příjde mi, že listopad nepřínáší nic užitečného ani krásného, právě naopak, jde kupředu a za jeho černou kápí se vleče hluboká, ponurá deprese. Schovává se jako zbabělec a když se k ní otočíte zády, zákeřně zaútočí. Napadne vaši mysl a hlodá dokud nedostane co chce, jako by s vámi hrála ta mrška šachovou partii, šance však není žádná, je to prosté- ŠACH MAT!
To potom přemýšlíte nad maličkostmi, které jste v životě udělali, zda to byla chba či ne a má to vůbeč cenu? Žít když......
Listopad mi nahání husí kůži, jemné ne však příjemné chvění po zhrouceném těle, bez myšlenek, bez citů. Prázdná schránka.
Smrt......vždyť i stromy umírají, každoročně shazují svou korunu, přenádhernou, královskou, ryzí. Proč?
Ony asi musí.
Chlad a beznaděj hladí lidské tváře, člověk je tak bezradný, tma sestupuje na naše hlavy ,je jiná, krásná a ruku v ruce s ní kráčí ticho.

ps: může te mi prosím napsat svůj názor, moc děkuji

nenávidim ho!!!!!! Je to desnej hajzl!!!! I ten jeho podelanej kamarad!!! Ten je asi jeste horsi!!!! Vsechno zkazili!! Vsechno o co se snazim uz asi 3 roky!!!!! Nemam na to!!! Musim si priznat porazku ale to nejde!!! Absolutne me znicili!!!!! Nenáááááááááááááááávvidiiiiiim je!!!!!!! A jesterka je taky svineeeeeeeeeeeeeee!!!!!!!!! =(

Jak se jim jenom pomstít??!!

Budu vždycky sama. Znám hodně kluků, ale jsou to jenom kamarádi. Semtam sice mám nějaký románek, ale jak rychle začne, tak rychle skončí... mám strach, že budu do smrti sama.Dá se vůbec přežít život o samotě? Asi ne, co....Vím, že mi asi napíšete, že to určitě příjde, ale bojím se, že ne. Kamarádky mají své kluky, kterí je milujou a o které se můžou opřít...Tohle bych si taky moc přála, ale u mě je to pouze utopiský sen.............Někde hluboko v sobě to cítím, že budu sama...

tak dneska sem slybil( no presneji vcera) pritelkyni stavajici ze se uz enbudu rezat...... rekla neco co me nikdy ennapadlo a to ze mne prosi at to nedelam ze omne ma strach...oto by tak neslo ale ze mne prosi at nemusi mit stejnej strach jako sem aj mival o M..... a mnela pravdu je to silena nejistota a obava co kdyz jendou se rizne poradne? co pak budu delat? uz to neudelam proc? protoze posledni mesic sem se bal sam ze bych to nejradeji udelal... a protoze nechci aby mnel astejnej strach jakej sem mival sam jak nez se M zabila........ je to zvlastni ze si vsimla po ani ne mesici jizev kterych si byvala nikdy nevsimla...... ani toho ze am cerstve jizvy na rukou si nevsimla poradne nikdy oste NIkdy nejak je prehledla priznavam nechtel sem aby to vedela a skovaval je ale reknete sami daj se rozumne skovat v postely sni? tezko...a i presto si jich na tech rukou nevsimla......milovala mne a nespis porad miluje ale i presto si toho nikdy nevsimla za celejch pul roku co sme spolu byli prakticky denne? jak je to mozny mne napada pochybuji ze si toho vsimla a delala ze to nevidi protoze znala celou historii a vzdy se ptala na vsechno mozne ......

achjo je mi to podivne..... nic vic nic min..

normalne sem si takhle sedela s kamosema, s maminou sem byla domluvena ze prijdu v 8 domu.. najednou vola babca uplne histericka ze mamu odvezli do nemocnice a mam prijit domu... zavolala mi mamina, ze de na operaci a ja jak sem mela radost ze ji slysimtak sem se ani nezeptala s cim mam o ni desivej strach a ted sem doma sama a je mi desive smutno a porad musim myslet na moji maminu

:´(

Jsem znechucená smaas ebou....wim jak všechny zklamu...chodím do prváku na gympl a vypadáto. že nebudu mít moc dobré známky...matka pořád říká jak je na mě hrdá a naopak babina mi zase říká jak to nedokážu atd...tedka si uvědomuji, že babina máí pravdu,..vlbec to neávám a mám skoro samé trojky...rodiče zklamu a babinu potěším..já se snažím, ale prostě to nejde...

wim, že tio není nějak důležitá zpověď,a le toto mě doopravdy tíží...

ach jo to je dneska den ... zaclo to vcera kdyz sem se nastvala na mojeho zas.on mi tvrdi ze nestiha,ma toho moc do skoly a ja nevim co,a pritom ja moc dobre vim ze byl s klukama.beru ze spolu nemuzem byt porad,taky s nim nechcu byt kazdy den ale kdyz se mi nechce tak to aspon reknu narovinu.
no a dneska mi milostive o peti napise a vymlouva se.a misto aby sme sli teda ven dneska tak on de zas za klukama,mysli si,ze tam za nim vzdycky prijdu ale taky mne furt nebavi chodit taku dalku kazdy den kvuli tomu abych sedela s nim a s klukama v baru.
zitra to bude zas uz jinak,vikendy byvaji super,nechapu proc to tak nemuze byt i pres tyden.
ale hlavne...boze tak moc bych potrebovala vypadnout.maminku tedka odvazli na pohotovost,asi slepak nebo neco takoveho...boze nesnasim kdyz place ale jeste vic mne nasralo ze tatin misto aby byl on silny a aby ji pomohl se vzchopit tak vypadal ze se driv slozi on,trikrat volal sanitku a rval na mne at ji pomuzu misto aby se zachoval jak chlap...ja vim jak moc se o nu boji,ale pro mne strasne kdyz v nem nemam oporu...prijde mi kolikrat jeste slabsi nez ja sama a nenavidim to na nem,on ma byt prece silny,podrzet nas...
nevim,je toho na mne nejak moc,doufam ze maminka bude v pohode,zitra se za nou stavim po skole jestli ji nepusti....

mam strach,a zaroven v sobe vztek na vsechny okolo...

Nevím, jestli se mi to zdá nebo ne...ale dneska jak jsem stála na zastávce, tak tam byli dva chlapy a oba se na mě pořád koukali a usmívali se a když jsem šla do busu tak jsem si sedla ke kámošovi a to byli pomalu nalepený na skle a koukali na mě a bavili se o něčem s úsměvem...brrr fuj a taky jsem zase vyděla toho úchyla co mi vyhrožoval, že mě znásilní...