Zpovědi

Proč mi to nikdo nevěří?Jsem od přírody hodně štíhlá,mám BMI 16,01,což značí anorexii....Ale já nemám anorexii!Miluju sladký,hlavně čokoládu,normálně jím,žádný diety nedržím a nikdy jsem nedržela,ale stejně nemůžu přibrat....
málokdy mi to věří,když je příležitost,tak si do mně rýpnou...dnes v AJ jsem měla přeložit slovo Slim,znamená to štíhlý,a někteří se začali smát,a hledat v tom buhví co....Při nějakých přednáškách o poruchách příjmu potravy se všichni rádoby nenápadně dívají na mně....říkat jim,že jsem OK nemá smysl,když jím nějakou tyčinku,tak mi říkají BACHA,PO TOM SE TLOUSTNE,a podobné nesmysly.....

Jinak se všemi vycházím OK.Ale toto mě fakt štve..Já taky nekomentuji ničí vzhled....

Fajn, fajn... Každý den hned co jdu ze školy valím do práce kde jsem do devíti (nebo do sedmi) večer... Učení se dá zvládat, ta práce taky... Ale (odpusťte mi vulgaritu) toho posraného, zkurveného, vy@&#!aného, zakomplexovaného čuráka nemůžu vystát... On má tu buzeraci prostě v krvi... A teď pointa: Je to můj nadřízený...

Jaké zklidňující medika mám začít brát?

mé srdce krvácí, duše má umírá... zahnala jsem anděla, do temného kouta. přišel s láskou v dlaních, já poslala ho pryč. nechci zažít bolest druhých, už nikdy víc...

odpust mi

zas mam depku...vicitam si hrozne minulost...nemuzu se ji zbavit...hrozne to vsechno boli a to se moc tak nestalo...taky mam problem s klukama...sla sem po dlouhy dobe ven s mym bejvalim a on me zacel balit...a druhej den nic...ani mi nenapsal...pak jeste jeden kluk...ma holku ja ho driv chtela ale nemohla sem ho mit...al e...uz asi 2 mesice porad na me kouka me je to docela neprijemny...nevim co mam delat...ci bojovat ale nejde to...

Nechápu ho...Vždycky se mi líbil,ale já nedokážu číst z jeho signálů.....nikdy jsem nebyla moc hovorná,tak jsme se moc nebavili,ale najednou se spolu bavíme nějak víc....Ale copak já vím,jak to myslí?Možná jsem jen kámoška,vždyt i s ostatníma holkama takto kecá a kecal...Ale proč tak najednou....?

Mám v tom zmatek....Ke všemu se se mnou začal víc bavit i jeho kamarád....

Bože co jsem to provedla!!!
Asi se z toho zblázním...

néééééééééée

Jsem bláhový hlupák a nikdy nebudu mičím jiným....:( neptejte se mě......nestojí to za řeč....mohli by jste si myslet , že se bůhví jak llituju.....možná je to pravda....ale já se nechci litovat !!§ říkám to....jsem bláhový hlupák , kterým zůstanu

bláhový hlupák , bláhový hlupák , bláhový hlupák , bláhový hlupák....:(

konečně cítím pocit štěstí a díky tomu se konečně cítím líp jak psychicky tak i fyzicky..úplně mě ta láska prozářila...lidičky taky Vám všem přeji jen samou lásku a štěstí a když si myslíte, že láska na Vás dočista zanevřela a nic Vám nevychází, tak hlavně nepřestávejte věřit ve zlepšení..neuzavírejte se a neobalujte se zbytečně balastem před ostatními..všem se Vám podaří štěstí a lásku najít..dřív nebo později..Všem držím palečky!!!

PEACE *L

Prý neumím být vážná......dělám s z ní srandu....nemám ji ráda...to říká ona jak může vědět jak to doopravdy je.Když se ji něco řekne tak se urazí.A za všechno jako vždycky můžu já....kdo jiný taky že?Ale když ji tolik vadím a mé chování ji způsobuje bolest.Když ji řeknu ,že tak jak se chovám jsem prostě já tak se na mě podívá jako kdybych zae něco udělala.Já tu nemusím být.....když se potom ,lidem v mém okolí ulevý.

po rozchodu se svym poslednim klukem sem chtěla bejt sama...teď si tim už nejsem tak jistá..je mi divně..nevim co mam dělat..pořád o tom přemejšlim,přestala sem codit večer mezi lid,kdybych nemusela do školy tak nechodim ani ve dne...ne že bych se těch lidí bála,ale nemůžu koukat na ty zamilovaný párečky......bóóóže připadám si hrozně osamělá,připadám si jako kdyby to takhle mělo bejt dokonce života....

poraďte...

Newim co mám dělat..jsem hrozně moc zmatená. Pořád musím myslet na Luboše, i když ho třeba potkám jen jednou za měsíc. každý večer přemýšlím nad tím co bych mu chtěla říct. Teď se mi, ale do cesty připletl jeden kluk. Vidíme se každý den ve škole a každý den spolu mluvíme přes icq.... začínám mít smíšené pocity.... Wim, že miluju Luboše , ale ten kluk se mi dostává nějak do hlavy....tedka newim jak z toho ven... začínám pochybovat o svých citech

ja uz nevim co mam delat.memu brachovi je 13,kriticky vek...mne to vsechno tak mrzi.strasne moc,rikam si,ze kdybych se mu vic venovala,sem jeho starsi sestra...kdyby nasi vic dbali na to,co dela,s kym se bavi,jesi se uci...jenze to sme nejak propasli a ja sem zoufala.ve skole propada,kouri,o vikendech sedi po hospodach,lze...a ja uz nevim jak mu mam pomoct!!!strasne moc bych chtela!!!snazim se s nim mluvit,ptam se ho kazdy den co bylo ve skole,jesi chce s necim pomoct,jesi nema nejaky problem...jako jo,dost casto mu ponadavam,reknu mu ze neni normalni a ze uz mne sere,ze dela frajera a pritom je to male decko...ale pak toho vzdycky lituju protoze se bojim ze mu to ublizilo.ja bych za neho dychala,udelala bych pro neho vsecko na svete a on se porad chova tak...ja nevim,jak mu mam pomoct...ted sem mu zrovna aj s tatinem vynadala za ten bordel v obyvaku,za tu petku z obcanky,za to,ze si nevycistil zuby...a je mi to tak lito!!!ale ja uz nevim jak mu mam pomoct!!!!

sedim tu a pres slzy ani nevidim,protoze je to muj malicky braska a uz si nici zivot...:( ja vim ze z toho asi vyroste,ale jen aby nebylo pozde.

mám před maturou... nemám náladu, ani energii něco dělat... je toho strašně moc, doplácím teď na to, že sem na všechno kašlala... snažím se být nad věcí, stejně je to zbytečný se nervovat, ale moc mi to nejde... vím, že sou výčitky na nic, že bych měla začít pořádně makat, ale... vždycky se najde nějaký ale... slibuju, že začnu...

Je mi stále tolik smutno...Už mě bolí hlava a oči z toho věčnýho pláče.Píšu úvahy mnoohem víc než předtím a vše mě tolik trápí...Chci,aby se na tu pitomou husičku vykašlal a vybral si mě,jenomže ona je krásnější,chytřejší,vtipnější a celkově lepší!!Svírá se mi žaludek a je mi taaak moc špatně...Ne,nezabiju se,to by bylo vůči hafíkům nefér,ale budu se ještě dlouho trápit...

,,...Schovat srdce,proč mi mizí?Přijde mi teď náhle cizí..."

je tu někdo, kdo prožil něco, kde byl kruček se smrti, bál se o svůj život a dostal se z toho a ted si váží života víc?Prosím,pokud tu někdo takový je, napište mi do pošty.Děkuju

Lidi prisla jsem na to,ze na tomto svete jsem uplne zbytecna,nikdo si me nevazi...jsem uplne bezcenna,kdyby se nasel nekdo kdo me ma rad..myslela bych si,ze se stal zazrak,uz doopravdy myslim na t u ziletku....:'-(

do haje...co mam delat??

Řekla bych že můj život je ted uplně super..strašně moc věcí se změnilo a nikdy jsme si nemyslela že by se změnit mohlo ale ted když se to stalo jsem ráda...je to ted pro mě lepší,můžu být víc sama sebou bez toho abych zhistovala jesli to těm se kterýma jsem předtím byla...mám už čistou hlavu a jsem fakt ráda...konečně vím kdo je ten kdo mi stojí za to abych se s ním zabývala a pomáhala mu řešit problémy kyž ňáký mít bude...=0) jsem fákt happy asi jako nikdy předtim a jsem moc ráda..=0)

a lovuju

Nenávidím jendu osobu šla sme bez její svolení do kanceláríí pro svouj viec a ona se nasrala azkazála mi chodiť vúbec do budovy hm..tak to je pekné vŕŕŕ

Blbá

tvrdi ze sem nejakej jinej... jo ma pravdu cejtim se tak jako driv vyvrhel jako obvykle.. neni mi dobre nejradsi bych nekam utek a bojime se a nechci vedet co prinese zitrek... co vlastne prinese? jen dalsi problemi dalsi boest dalsi utrpeni dalsi zradu dalsi uvedomeni si svoji zbytecnosti ........ mas pravdu jiej nesmeju se tolik co riv vlastne uz se nesmeju vubec.....

promin mi to cigo ale je mi pak lip ale uz an to seru

Pluju po své řece a zastavuju u nejistých břehů,rozmlouvám se šamany různých kmenů a narážím na vichřice, které mi brámí v mé nekonečné cestě.Co mě čeka na konci té cesty?doufám že osvobození z tohoto bloudění.Mohla sem si vybrat i jinou cestu, cestu po pevné a vydlážděné cestě, ale já zvolila jinak, nejdřív sem létala teď se topím v té nekonečné pravdě, že sem pouhé nic v tomto bludišti.

Cesta je strmá a plná nebezpečných děr