Detail a diskuse u zpovědi

ja uz nevim co mam delat.memu brachovi je 13,kriticky vek...mne to vsechno tak mrzi.strasne moc,rikam si,ze kdybych se mu vic venovala,sem jeho starsi sestra...kdyby nasi vic dbali na to,co dela,s kym se bavi,jesi se uci...jenze to sme nejak propasli a ja sem zoufala.ve skole propada,kouri,o vikendech sedi po hospodach,lze...a ja uz nevim jak mu mam pomoct!!!strasne moc bych chtela!!!snazim se s nim mluvit,ptam se ho kazdy den co bylo ve skole,jesi chce s necim pomoct,jesi nema nejaky problem...jako jo,dost casto mu ponadavam,reknu mu ze neni normalni a ze uz mne sere,ze dela frajera a pritom je to male decko...ale pak toho vzdycky lituju protoze se bojim ze mu to ublizilo.ja bych za neho dychala,udelala bych pro neho vsecko na svete a on se porad chova tak...ja nevim,jak mu mam pomoct...ted sem mu zrovna aj s tatinem vynadala za ten bordel v obyvaku,za tu petku z obcanky,za to,ze si nevycistil zuby...a je mi to tak lito!!!ale ja uz nevim jak mu mam pomoct!!!!

sedim tu a pres slzy ani nevidim,protoze je to muj malicky braska a uz si nici zivot...:( ja vim ze z toho asi vyroste,ale jen aby nebylo pozde.