Zpovědi

Nie je to zpoveď o samovražde,ani o láske...len o strachu zo života ďalej...aké to bude keď odídem zo školy,aký ľudia budú inde kde budem žiť naďalej pár rokov,či zapadnem k nim alebo budem sám ako doteraz.Ozajstných priateľov je ťažké nájsť,samozrejme nájde sa jeden možno dvaja,ktorím verím...ale kto vie čo sa može stať.Možu odísť a stratím s nimi kontakt.Kto tu potom ostane ,komu by som sa mohol vyspovedať?

Neodsudzujte ma za to pls.

Pozítří mám přijímačky v Ústí n.L.,ale jedu už zítra do Prahy a budu tam spát u toho mého bývalého,překonám své pudy a ani jednou se ho nedotknu,protože i sebemenší dotek by pro mě znamenal prohru!Jinak děkuji Nikoch,že mě nazvala chytrým člověkem,ale ono to není o tom jak je člověk chytrý,ale o tom jak se na něm život vyřádil.Můj otec byl alkoholik,který nešel pro ránu daleko,matce trvalo 10let než pochopila,že se to nezmění a podala žádost o rozvod,od té doby jsem otce ani jeho rodinu neviděla-neexistuju pro ně!Matka si našla nového přítele,se kterým byla šťastná 9let,než se oběvila ona žena a i on odešel...matka není člověk na,kterém by to nezanechalo pozůstatky,a tak je z ní histerická káča,která jen řve a žere prášky na hubnutí,asi krize středního věku,bratr jo to samé.Cítím se strašně sama a proto se od toho snažím utíkat k různým klukům,ale je to se mnou složitý,chci vážnej vztah,ale na druhou stranu se nechci vázat až tak moc abych měla třeba dítě,probůh bude mi za měsíc 19.Je to neřešitelné dylema -buˇa nebo Měla jsem kluky o pár let starší a bylo to o ničem,měla jsem přítele staršího o 14let a bylo to super než přišel s tím,že chce mít dítě!Život je krutej a zlej a i když stojí za totální ho...,tak je svým způsobem krásnej. Neplačme,protože mají růže trny!

Radujme se z toho,že trnový keř může mít něco,tak krásného jako jsou růže.

prezila jsem tyden v italii...byli to bez nej muka,ale uz jsem zpatky a jeden druhyho se nemuzem nabazit...meli jste pravdu...je to senza...dekuju!!!

diky

Vím, že dělám chybu a vím to moc dobře, ale nedokážu si pomoct. Když se stane něco, co nezvládám, něco, s čím nemůžu nic udělat, sáhnu po svojí kamarádce, která se pomalu, ale jistě stává mou přítelkyní čím dál více důvěrně. Je to žiletka... Vím, že je to špatně, ale alespoň na chvíli mi to pomůže...Já už nevím, co dál..nemůžu... Já už to prostě dál nezvládnu...a ... nebojím se, ale jen málo se divně cítím (a to je snad ještě horší), že se jednou (a nebude to za dlouho) se svojí přítelkyní spojím ještě důvěrněji...tak důvěrně, že to už moje tělo dál nevydrží......

=

Je mi,tak lehce po tom co jsem si přečetla Vaše komentáře k mé předchozí zpovědi!Ještě dnes ráno,když mi volal tak jsem mu málem řekla,že to chci vzít zpět a že s ním chci být,ale byla by to hrozná chyba!Nelámu hůl nad všema chlapama,(jak se zde lekl jeden komentátor) to vůbec ne,muži jsou jako sůl a sůl je nad zlato...i když občas je ta sůl móóóc slaná .....věřím tomu,že každý jednou najde ten svůj chybějící dílek do své skládačky-jménem život!Život je jen jeden a ten musíme žít naplno dokuď jsme mladí,protože na stará kolena to půjde dost těžko.Užívejte života.....já taky začnu!!!život je jako hra,nezáleží na tom jak je dlouhý,ale na tom jak ho hraješ.

a i mizerný hráč může zvítězit

Už nemuzu dal.. Clovek,ktereho miluju je ode me daleko,kdyz sme spolu 3x do mesice,sme stastny..A nejen kuli tomu..proste uz me zivot stve,nechci a ani nemuzu tady byt..Vsici me serou,nikdo me nema rad... :(

A proto sem pouzila ziletku.... :(

clovek je v sedmem nebi a zamilovany z predchozi afery noci a pak vam milovana osoba rekne,ze vas nechce klamat ale jste jen kamarad a milenec.nemiluje vas a nedokaze s vama naplno chodit. a vas permanentni usmev a sny se rozplynou a zbydou vam jen slzy.nevim jestli dokazu,prestoze ji miluju s ni neco mit aniz by me to psychycky znicilo kdyz vim ze ke me neciti to same a ma nekoho jineho a ja jsem jen "ulet"

ziletku ne,ta by nepomohla a akorad nasrala ostatni.ale jak si pomoct od bolesti?

Je toho na mě nějak moc a nemůžu se dokopat k tomu, abych něco začala dělat. Vím, že tahle pasivita mě jednou zničí, ale ničí mě i fakt, že s tím nedokážu a nechci nic dělat. Všechno jde totiž do háje, zatímco já si tu vesele sedím u počítače a mlátím do klávesnice.... Celej můj život jde do háje - lidi na mě kašlou(včetně mojí vlastní rodiny), učitelé jsou svině(ne kvůli známkám) a štěstí jsem naposled viděla u svý sestry, ta ho měla vždycky. Nemám nic, ani touhu jít dál....prostě stojím, zasekla jsem se a nic se mnou už nedokáže pohnout. Chyba je na mý straně, to je jasný, a existuje tisíce řešení, jen já to prostě neumím řešit a nevím, jestli o to stojím, jestli stojím o lidi, kteří se na mě vykašlali, jestli stojím o ty další,....a jestli stojí o mě.

Přemýšlím o žiletce......sory.

Tak je tu pokračování mého příběhu...včera jsme se rozešli,prý,že nerespektuju jeho zájmy,ale uznejte,že není normální,že přijede domů z Prahy na tři dny a tři dny sedí na posedu a my se vidíme třeba jen hodinku dvě.Myslím si,že rozchod nebylo správné řešení,ale myslím,že časem by se mi to zajedlo a já hledala útěchu u někoho kdo by se mi chtěl věnovat...kdo by mě chytil do náruče a byl prostě se mnou.Nemám ráda nevěru,ale myslím si,že by mi pak opravdu nezbylo nic jiného, a tak je možná dobře,že to skončilo teď.Myslím,že hodně dlouhou dobu nechci žádný vztah...k čemu to je???A nemyslete si není všechno zlato co se třpytí,říkala jsem si- nepije,nekouří,nedělá nikde bordel. No,ale tohle taky nebylo to pravé ořechové....no jo když se radši dívá do puškohledu než na mě a radši sedí na posedu s flintou než se mnou???

i láska má své meze,byly překročeny..bohužel možná bohudík...

notak určitě si vzpomenete na mojí minulou zpověď no tak mi zbyli jizvy a už hledám stáj jinde jenom je problém že je 4 a možná dál km ale asi sílu mam když se mi při čištěnísplašil poník tak já ho udržela!(stoupal si na zadní)takže ta stáj je úplně pitomá(všimla jsem si toho díky vám!)jo a maj tam nevychovaný koně !

díky!za minulejšek a určitě zase napište svůj názor!

myslím, že už to zase brzo udělám.......teď se toho na mě sesypalo celkem hodně.......už prostě nevím jak dál.......je mi líto mých blízkých, kteří si toho zase všimnou........sorry........prostě už to nezvládám a vy mi taky celkem přitěžujete.......nevím no..........chtěla bych se tomu všemu zase postavit, ale nejak nemám sílu..........

ach jo.....jsi hajzl Jiří...........

Snažím se myslet co nejoptimističtěji a stále se usmívat a být šťastná . . nenutím se do ničeho, ale občas se prostě jen smutně dívám před sebe, neusmívám se, nemluvím . . .!!! A taky mě štve, že když se snažím být šťastná a usmívat se a tak . . tak prostě kámoška co prostě neoceňuje a to mě mrzí . . . . snažím se kvůli ní, především kvůli ní . . .

ona mi hrozně moc pomohla a já jsem jí za to vděčná, ale ona to vždycky ocení jen ze začátku a pak už ne . . . .

Ted na me sedla takova deprese a to z toho, ze chodim s nekym uplne uzasnym...ale on chodi kazdy patek vecer chlastat a obcas vyrazi na nejakou parbu, kde je pres noc...sice mu verim, ale porad tu jsou jiste pochybnosti...treba ted mi napsal, ze bude na icq kolem pulnoci a ja si s nim o tom chtela promluvit, ze to musi omezit a on mi napise neco takoveho, a jeste ke vsemu mi nebere telefon. Ne, ze bych byla nejaka stihacka, ale aspon by mi mohl rict, kde je...

Co mam delat?:(

Nechala jse mého bývalého přítele aby mi ubližoval fyzicky tak i psychycky protože jsem se bála jak by ranilo ostatní kolem jaký je . Má nejlepší kamarádka mě pořád přemlouvala ať to řeknu že tohle si nesmí dovolovat říkala jsem že ne a ona věděla že se bojím aby to nebolelo ostatní tak jako mě řekla mi že najde způsob. Pár dní na tom sem ji viděla umřít na vlastní oči :'( :'( už je to docela dlouho alej á citím moc moc velkou vinu že můžu za její smrt :'( :'( :'(

miluji koně,chodila jsem za nimy.Až jednou mi řekli (byla jsem ta s kámoškou):No Petru tady nechci.div že jsem se nerozbrečela!povídaly si tam a pak....:Hele Péťo nemám nic proti ale já tě tu nechci můžež přijít někdy na návštěvu.dál si povídaly a pak........Přijď za 3 roky nebo až budeš mít pořádnou sílu!no pak jsme šli do auta projeli jsme od stáje a já se robrečela!měla jsem dál takové trápení že jsem se začala podřezávat!porate mám pokračovat a nebo se sebrat poprosit mámu vletět do stáje a začít hysterčit co je lepší?

Když už mi někdo lže do očí... Sakra ať to aspoň není tak okaté. Kdyby byla vidět aspoň snaha, ale to by fakt poznala i moje o osm let mladší sestra, že ty slova jsou právě vymyšlené. A slib? Vidím, že tohle slovo už lidem dnes nic neříká, je to jenom chiméra.

Opravdu se začínám pořád přesvědčovat o tom, že nenávist k lidskému druhu je správnou cestou, protože jsme zrůdy.

Vím, že vám se to bude zdát jako ubohá zpověď k ničemu, ale mě tohle fakt bolí . Týden jsem byla domluvená s mým klukem, že zítra pojedeme společně na Karlštejn. Každý den jsem se ho radši ptala jestli opravdu pojede a dnes jsem mu dokonce volala. Vždy mi řekl, že na 100% pojede. Ale před dvěma hodinama mi od něj pípla smska, že bohužel nemůže, ale že se mi to pokusí vynahradit. V tu chvíli mi bylo fakt strašně. Já se tak moc těšila... Achjo. Od dnešního rána, když jsem se vzbudila jsem měla zvláštní pocit, že mi řekne, že nepojede.
Tohle už se mi stalo po několikáté, že jsme se domluvili že někam spolu vyrazíme a pak najednou nemohl. Já vím že bych mu to neměla mít za zlé, že za to nemůže, ale je mi to děsně líto. Já ho fakt miluju a on pokaždé poslední dobou řekne na poslední chvíli že nemůže. Už nevím jestli se ho někdy mám vůbec někdy ptát jestli nechce někam zajít, protože by určitě řekl že nemůže.

vím že bych mu to neměla mít za zlé, ale pochopte...

ahojda lidičky:) tak jsem zase tady...nj..zase:( poslední asi...tři čtyři dny jsem celá zářila a to proto,že jsem se konečně. rozhodla...toho kluka se zeptám...vlastně mu ošlu po kámošce dopis:) to je super,mam skvělou náladu...vlastně jsem ji měla...dokud...na ICQ byla kámoška,která mu má ten dopis dát a jsem jsem měla super náladu,že prostě jo,musí to vyjít,kámoška ze třídy a ještě jedna holčina z icq mi řikala,jo,věř si,dokážeš to,vždyť seš hezká,byl by vůl kdyby tě nechtěl a tak..nj...super,ale pak přišla na ICQ ta kámoška a začla řikat: Proč máš tak super náladu...Nojo,to je sice hezký,ale co když řekne NE? si myslíš,žš by s tebou chěl chodit,ještě když jseš o dva roky mladší,by čuměl,kdybych mu to řekla,a stejně,kdybys s nim chodila,myslíš,že bys s nim někam chodila a tak??? to mě vážně dostalo na kolena,že moje nej...kámoška,který říkám "skoro" všechno mi tohle vůbec dokáže říct...:( myslela jsem si,že taková není,ale spletla jsem se...:(

není co dodat...jen,že mě hooodně zklamala...

Mne je proste hrozne...kazdy patecni vecer sedim doma, kdyz jsme na chalupe, tak nemam kam jit, jedine s mou mladsi sestrou na kolu do penzionu v nasi vesnici, kde krom toho penzionu neni vubec, ale vubec nic, proste bohem zapomenuty misto, a ted jsem doma, v Praze, a vsichni kamaradi se na me vykaslali...kamoska mi vzkazala po svem priteli, ze ji boli bricho a proto nepujde...dost pruhledna vymluva...druha kamoska se neozyva a ja mam pomalu kazdy patecni vecer depresi z toho, ze sedim doma, protoze jsem pomerne spolecenska...

Chci ven!

Ja sa velmi neviem bavit, a tak odviazat...nedavno som boa na diskoteke a len som tam sedela...a potom mi zacali hovorit, ze nech si dam chlast, ze sa rozveselim...a ja ze nie, lebo som slubila mame ze nebudem pit...no nakoniec som si dala ale len jeden hlt...a potom newim, nejak som sa zacala bavit...

lenze ja sa teraz citim hrozne, lebo si myslim ze bez chlastu sa neviem zabavat