Zpovědi

proč? proč jsem závislá na svých kámoších a proč na mě tak serou...já..já bych pro ně udělala skoro všechno a oni na mě očividně kašlou! jedné kámošce sem pomohla dostat se zpátky nahoru. pořád ji pomáhím z depek a ze všeho a když něco potřebuju já tak tu pro mě není,není tu pro mě nikdo! potřebujou mě jen když se jim to hodí...navíc sem se rozešla se svým klukem..miluju ho ale už to nešlo! jedinou úlevou teď pro mě je žiletka..ale to nemůžu dělat dlouho..navíc..je to hnusný ale já už takhle dál prostě nemůžu!navíc doma se jen hádám s rodičema..matku už pomalu nechci vidět..co mám dělat? proč je svět takovej jakej je?! proč??

ach joo:(((

V neděli jsem se rozhodla změnit svůj život, přestat myslet na sebevraždu a sebepoškozování, protože lidem, který mě nenáviděj, bych udělala radost, a to nehodlám udělat. Snažím se myslet poziivně a nedělat žádný hlouposti kvůli dětinským malichernostem. Myslela jsem, že to není možný, ale světe div se, mně to jde! Mám tenhle web ráda, ale teď jak čtu zpovědi vás sebepoškozovačů, je mi z vás nanic.

Omlouvám se, ale musela jsem si ulevit

Potřebuji poradit...V práci, kam chodím na brigádu jsem se seznámila s jedním dost pěkným plavčíkem. Začali jsme se bavit, vyměnili tel. čísla, začali si psát...Nejdřív to bylo OK, ale pak začal narážet na sex. CO by semnou dělal apod...Nejdřív jsem souhlasila, ale naše setkání teď oddaluji... Nemůžu se s ním vyspat, kvůli ostatním v práci, aby si nemysleli o mě že jsem prodejná děvka, nebo podobně...On totiž nevidí důvod, abychom to tajili¨, i když má vlastně přítelkyni, se kterou mu to údajně neklape...Jak se ho mám nějak šetrně zbavit? Aby o mě nezačal šířit nějaký lži?? ( zná se i s mojí mámou...) vůbec nevím, co mám dělat

Pomóóc!

Jsem děsná...... slíbila jsem mamce že se budu chovat slušně a budu se ve škole snažit, ale nejde to!!Nemůžu za to že jsem takowá jaká jsem!!Snažím se být jiná, lepší, ale nejde mi to!!Odpusťtě, polepším se.........

*_*

odpusťte!!! ale mám prostě dobrou náladu , po dlouhé době, a musím se o to s někým podělit....

je mi to líto, ale opravdu za to nemůžu

Jsem už potřetí v prváku...Ze dvou škol jsem odešel kvůli tomu že jsem bulal, ale teď už se držím!!! Sice jsem taky párkrát vynechal protože se mi tam nechtělo ale určitě už mě nevyrazí!!!

V klííídku ne???:)

Je ode mě sprostý když chci odejít na jinou školu?
Je to asi takhle:sem na střední,..v prváku sem přestoupila jednou ale po 14 dnech sem se vrátila mámě sem udělala šílený nervy a šílenou ostudu ted sem ve druháku a chtěla bych přestoupit znovu,teď už ale ne kůli intru ale kůli všemu okolo:
1)Nejde mi to,propadám-ale kdybych se zpřetrhala tak bych to MOŽNÁ zvládla
2)nechci strávit nejlepší léta života nad tím,že přijdu ze školy,lehnu k učení a večer pudu spát tak jak to je doted
3)nežiju bez svejch kamarádů je pro mě šílený bejt s nima jen 2 dny v celým týdnu
4)co když mi to teď vyjde s klukem kterýho miluju?taky ho uvidim 2 dny???
5)není lepší jít na učnák,kde se budu učit průměrně,budu mít dobrý známky,budu s kámošema, a budu štastná???

Já vim tady de o budoucnost o dobrý zaměstnání ale nechci prožít život nad sešitem

Všechno je na nic....nemá to smysl........tolik smrti.....doufám že mi odpustíte lidi......když sem vám některým ublížil na zemi je tolik bolesti.....Proč??????

,,Kdyby na světě nebyla bolest,nevnímali bychom štěstí"

nenávidím toho hajzla...... prvni se tvari jako kamarad... pak me odkopne a nakonec dela ze sebe nevinatko......... ja mam takovou chut skocit pod vlak......... kez bych jen nebyxla takovej zbabelec.. strasne moc si preju odhodit zabrany a skocit... ale nemuzu........

ja už tady nechci bejt.... prosim...

Vyspala jsem se se čtyřicetiletým chlapem, kterej má přítelkyni.. A táhnu to s ním dál... je mi 17...

Potřebuji od vás radu, protože vám věřím, všem !! Jsem zamilovaná už dlouho do jednoho kluka Ondry, ale ten mě nechce !! Řekl mi, že má lepší !! Asi před dvěma dny jsem si našla kluka Láďu... Myslím, že ho mám ráda, ale nevím, jestli k němu mám být upřímná a říct mu narovinu, že pořád miluju Ondru, ale , že se budu snažit milovat jeho !! Prosím poraďte mi !!

Já nechci Láďovi ublížit !!

Všechno je tak nespravedlivý... Ten kdo chce žít-umře a ten co nechce žít-musí. Já bych chtěla svoje orgány dát někomu kdo o ten život fakt stojí, protože já to nejsem.Ztratila sem úplně všechno.Pokusila sem se o sebevraždu, ale přežila to( nejdřív prášky potom sem si podřezala žíly) Já nechci žít, nikdo se mě neptal jestli chci žít, když sem se narodila a já prostě nechci.. Nenávidím se, nenávidím svoje myšlení, svoje tělo, svůj pohled. Můj sen byl dělat dětskou zdr. sestru, sice dělám zdrávku, ale doma se stalo něco s čím se už nikdy nevyrovnám a asi už ani nechci...hlavně nechci žít....

Nemá to smysl!!!

Jsem těhotná...jsem šťastná...

jo zbavila jsem se jí od té doby co jsem tady na tre strance tak jsem se nepořezala je to úžasný že mi pomůže taky něco jiného než žiletka

juchůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůů

Asi sem v tom... Kluk bude Matěj, holku nechci!

potěš

Tak je po pohřbu....šlo to nějak strašně rychle....je mi tak strašně smutno...nechápu její matku....byl tam i ten magor a ani jedna jediná pitomá slza mu neukápla....nakonec odcházel s její mámou....přijde mi jako by jim na ní vůbec nazáleželo...naopak že si oddychly....trhá mi srdce když vím jak ona je milovala a oni se k ní takhle chovali a chovají....fakt mě to moc mrzí...

nechápu...

Miluji a nenávidím, nechci a pochtívám, důvěřuji a nevěřím, vidím a zavírám oči, vím a bráním se porozumění, žiji a otáčím se zády k životu...

Dokonalý příklad rovnováhy

No,moje s kamaradka,s tou je to krach...ona kecy celkem nesmysly,a ja ji prestala verit 4x ze prestane kourit..a ted uz ne a ona se divi???a porad rika o jednom mym kamaradovi,ze me chce do postele,jenze ja mu verim mam moc dobrej vztah,nevim jestli enco vic,ale skvely a ona veri pomluvam iod jejiho kluka kterje se zmenil ve stupida!chci mit chladnou hlavu,ale zacina me nejak drtit................

kamarad nebo kamaradka??

Ach jo, nevim co mám dělat, sem strašně zamilovaná, on mě taky miluje, ale je jedna holka, která pořád dělá náznaky, že ten můj je děvkař, a že se se mnou stejně rozejde, samozřejmě to neřiká přímo, ale z toho co říká je to poznat...Takže logicky žárlím víc a víc, i na holky, které oproti mě, podle ostatních, nemají šanci...Miluje mě, to je jistý, ale kde vezmu jistotu že se se mnou nerozejde:(??

Ach jo, sem strašně žárlivá a může za to jedna pitomá káča...Lze zbytečná žárlivost odpustit nebo ne?

Z těchle stránek mám rozporuplný pocit. Na jednu stranu jsou skvělé, protože se zajímají o člověka, který je okolí lhostejný, který potřebuje pomoct (to, že by měl jít spíše k psychologovi neřešme). Na druhou stranu, když si představím, že si nějaká čtrnáctka (nejsem sexista, tohle berte jen jako příklad - i když, přiznejme si, že tohle je asi ten nejtypičtější příklad) tady přečte, jak se někdo řeže žiletkama či jinak si ubližuje, může ji taky napadnout, že je to východisko z jejího jinak bezproblémového života. Snahou zapadnout si zatemní mozek a nebude si třeba připouštět, že má krásný život, ale bude se za sebemenší pič*vinu řezat žiletkama, bude ze svých blbých nálad, které mají i ti nejšťastnější lidi, dělat ohromnou vědu a kdoví, jak by to mohlo skončit...

Nekritizuji vaši práci - jen mám občas husí kůži z toho, jaké by to mohlo mít následky...