Zpovědi

byla jsem na chatě a tam jsem jezdila na kolečkových bruslích s mamkou a taťkem.Já jsem si tam rozbila koleno až hnusně do krve. Ta
t´ka mi ale řekl že to nic není a musela jsem jet ještě 10 km navíc (5 od chaty a 5 zpátky). S tím kolenem jsem nemohla ani pořádně hýbat. Už je to rok a ještě tam mám jizvu!!

Co si o taťkově chování myslíte???

Mám menší problém,nevím jak se sama rozhodnout...Chodím s klukem sme spolu už rok a půl,ale najednou se objevil člověk,(kluk) s kterým si rozumím více než s mým dočasným chlapcem...vím že se mnou ten chlapec chce chodit,ale nevím,zda.li bych měla zahodit něco co sice už moc neklape,ale známe se a sme spolu už docela dlouho,tza někoho,koho vlastně ani pořádně neznám....nevím co dělat...

pomůžete my?

Štve mě...koza jedna....Vrazila jsem ji facku...a ne jednu....prý jsem ji šikanlovala..ale to si ještě povíme!

Já ji jednou ukážu

Chtěl jsem jenom milovat a být millován.Copak je to hřích ?

S láskou končim.Zažil jsem v ní víc bolesti než štěstí

Byl jsem ve válce...bylo kruté období...učili nás,že na každého podezřelého člověka musíme vytáhnout vzduchovku...neměli jsme ani chleba,proto jsme museli vykrádat domy...jednou jsem vešel do jedné jizby,kde bydlel jeden stařík a malá dvanáctiletá dívenka...se zbraní v ruce jsem zakřičel:Jídlo nebo život!...dívka se pro něco sehnula...myslel jsem,že chce vzít nějakou bombu nebo něco takového...vnitřní hlas mi říkal:Střílej!!!...padla k zemi mrtvá...podíval jsem se jí do ruky...svírala v ní maličký kousek chleba...ZABIL JSEM JI PRO KOUSEK CHLEBA!!!...zkoušel jsem na to zapomenout pitím,ale to nepomáhalo...prosím,může mi Bůh odpustit???...

Ještě jedno chci říct:pokud mi neopustíte,nebude mi to vadit...co taky dělat s vysloužilým vojákem,který zabil malou dívenku pro kousíček chleba...

¨Hm... jak začít ?..sad jen ... je možne zamilovat se do někoho puze psanim přes net ..prostě icq a tak ? ... docela mě to trapi .... ja se nechci už zamilovat ..protože vždycky když sem se zamilovala tak to skončilo fiaskem..mam docela strach že do toho spadnu ... a ja se přitom sním chcu stale bavit je to složite ...mrtně složite..i když se váám to zda byt proste v moj isituace to vypada trošku jinak

Dopredu jse omlouvám každému,kdo tohle začne číst.
Pred 2 lety jsem se zamilovala,a co je horší,bylo to oboustranní.S dotyčnou osobou jsem stratila kontakt.Ale stále na neho myslím.Ale kvuli dálce je pro mne,jako by byl mrtvý.A porád na neho myslím.Jak začala škola doufala jsem...ale nic jse nezmenilo.Sakra,neumím napsat co cítím.Brečím cez den,i v noci.Skolní psycholog nezabral.Nic nezabralo.Ani má krev.Vlastne je mi jedno,či mi bude ,,odpušteno,, nebo ne.Stejne to není vše,a stejne to neumím napsat.

Odcházím, i když netuším kam má cesta povede.

asi jsem se zamiloval do svojí NEJLEPŠÍ kamarádky...problém je že nikdy nebudeme moci býz víc než přátelé....

Hajzle jeden zkurvenej, tak ty mi ještě napíšeš do deníku přeju ti to apod?změnila jsem si heslo máš smůlu...snaž se!...

Nedávno jsem se dozvěděl že jeden pitomec se vyboural na motorce a říkal jsem si: "To mu patří pitomci." Dneska jsem za ním byl v nemocnici a zjistil že je na tom zle - zlomená stehení kost, jedenást šroubů, kost v ruce na sračky. A teď mi je líti že jsem mu to kdy mohl přát.

Možná se vám to zdá jako blbost, ale mě to trápí

NEvim co si myslet, prazdniny ubehly (jo ale fakt necekejte ze to bude variace na tema-> konci prazdniny mam z toho depku) a proste ty dva mesice mely byt ty nejkrasnejsi z toho vztahu... msto toho se staly tema nejhorsima, odcizily sme s, byla celou dobu jak vymenena, hnusna utocna podrazacka, ublizujici podezrivava, kruta hodne... vsechno to vyvrcholilo ted uterkem kd mimo spousty dalsich vycitek rekla neco co me proste uz zlomilo ne zlomilo ale proste co prekonalo vsecky meze moji unosnosti a co ji nezapomenu.

no a potom vsem mi rekne" vracim se uz se zase davam do normalu neobirejme oto a nenic mi to" JA? ja ji necoenamm nici tto ze me ty dva mesice dokonale nicily deptaly, donutily bat se ji rikat veci s vysledkem ze sem sni ani nechtel pomalu byt rikal si vydrzim to este vdva tydny atd? ja ji nemam obirat? oan mi rekne ze cely dvamesice to nebylo ono? Je ji jedno ze sem se snazil porad jak curak kdyz na me zautocila protoze sem sel s Barou ven( jeji best frienda ) tak me malem sezrala ale zapomela ze to same udelala v troskuodost min korektni podobe ona me dva dny predtim ) rikal sem si mel sem ji to rict driv udelat jinak. Prekousavala drzel hubu celou dobu a proste snazil se ji pomoct ulehcit ji to nelehky obdobi.. a ted kdyz ja s potrebuju proste ten uterek kdy rekla spousty hnusnejch a pro me tezkejch a bolestivejch veci o me atd. tak proste potrebuju si to sni dourovnat to co rekla tak mi rekne ze sem hnusnej protoze se rejpu v necem co bylo nekoukam se do budoucna a podobne vycitam ji jeji chyby a pritommam svoje taky.. ale zapomela na to ze se mi hrabe ve vztahu s MDC, rozchodu sni hrabe se ve Spanelsku ( coz je rok zpatky ale na taliri odni to mam kazdy tyden pomalu! ) i Anglii a podobne porad se v takovychhlech vecech hrabe ( mimo to spanelsko ani MDC se ji netyka ani okrajove mimo snad toho ze Akterku spanelska zna moc dobre) ale ja sem zlej hnusnej co se v necem rejpe co uz bylo atd...

Uz nemuzu nemuzu neumim to nedokazu to ale chtel bych snazim se ale proste nechce se mi sni chodit ven atd, protoze se proste uz bojim co dalsho prijde, a ten uterek a ty veci co rekla proste to boli... porad mi probiha pred ocima-" ty nemilujes me ty milujes ji - zdenku" nebo" nemuzu za to ze ji nejsem podobna zab me za to"

jemi z toho do place ale uz ani na to nemam silu. Ale zaroven vim ze by raad pomohla ale najk ji nedokazu tohel dovolit protzoe proste jo, neverim ji, proste to je na tom to nejhorsi, od toho uterka ji uz neverim .

je to asi dluhy je to mozna zmateny mozna to eni problem ale nerad pisu zpovedi, to uz musi byt. Diky Nikol, Vero, Lucius

Můj vztah je v koncích, nevím co mám dělat:(
Nevím jak je to možné a jestli je to vůbec možné, dnes mě nechal člověk kterého nadevšechno miluju, který je mi vším...nazval mě děvkou a lhářkou, kvůli zápisu v deníku tady na MM, který jsem nepsala ale já...tohle není fér, opravdu jsem o ničem nevěděla, ....:(((Kterej hajzl mi tohle dělá???není to poprvé, ale tohle je na mě moc a když už mám chcípnout, tak ať je po jeho:'-(
Miluju tě Radku a zároveň nenávidím, ublížils mi jak nejvíc jsi mohl, svými slovy a hlavně výrokem "chcípni"....Já to nebyla a nebudu to opakovat pořád, stojím si za tím...JÁ TĚ MILUJU, PROČ?????

A ty zkurvenej hajzle co si to čteš a naboural ses mi pravděpodobně do profilu - až přijdu na to, kdo jsi vlastnoručně si tě podám, ptž jsi mi zničil můj vztah...10:9. jsme měli slavit 6 měsíců....Připravil jsi mě o vše, ptž on mi byl vším....Z jeho lásky díky tobě zbyla jen nenávist....

Svině jedna zasraná:'-(((

Letní prázdniny... pro spoustu lidí jsou to krásné dva měsíce odpočinku, ale pro mě už je to spíš horor. Začínám se jich bát. Před rokem když začali tak se mi vyboural kamarád na motorce a umíral ... znala sem ho dva roky ale byla to pro ně nezkutečná rána na srdci jen se dívat celý rok na to jak je v komatu a nechtějí ho probudit protože by to nezvládl uzdravil se a za to děkuju bohu sice bude celý život na vozíčku ale žije a má okolo své přátelé. Ztratil pamět takže už neví kdo jsem pamatuje si jen ty nejstarší přátelé a rodinu. Říkala sem si jak to byli strašné prázdniny, ale ne nebyla to pravda a další velké prázdniny mi to připomněli. 31.srpna mi zemřela kamarádka =(( vidím každý den její úsměv před sebou a často tomu nechci věřit ... už nevím co mam dělat dnes se s ní jdu rozloučit tak jako všichni ostatní její přátelé a ti co jí měli rádi. Bylo jí pouze sedmnáct a život měla před sebou. Už to vážně nezvládám .... taková bolest =(

Proč? Proč umírají tak skvělý lidé, kteří si to nezaslouží... :(

Hm, žiju si krásně. Jako vždy je to bohužel ironie. Máma si na moje jméno (!) půjčila u jistý firmy peníze... když mi přišla upomínka za nezaplacení splátky, vysvětlila mi svoje důvody a řekla, že to zaplatí... Dobrá, poprvé po několika letech jsem jí chtěla věřit. Jenže... už dvakrát za mnou přišla ženská z tý firmy a vymáhá na mě dvě splátky! Já na to prostě nemám! Potřebuju spoustu peněz na školu a do toho tohle... nevím co mám dělat. Oni mi pořád volaj a já jsem akorát vzteklá. Celá moje údajná rodina stojí za houby... všichni mě zklamali a nikomu z nich už nevěřím. Doma vztahy na ostří nože, neskrývaně mi říkaj, ať už vypadnu, že jsem akorát krk navíc a všechno je moje vina.

Na dovolené se mi hrozně líbil jeden kluk. Tam jsem se s ním neseznámila, ale oba jsme po sobě pokukovali. Chtěla bych ho vypátrat, ale nevím jak. Prosím poraďte mi.

Má světlé vlasy, světlovalou mámu, hnědovlasýho tátu plnoštíhlého. Je to jedináček a zdá se, že má rád fotbal. Kdyby ho někdo znal, bylo by to super. PS:Je z brna.

Já jsem taková káča... Tak jsem toho kluka poslala k vodě... Kvůli jinému, kvůli tomu, že budu doma jednou za 3 týdny... Ale mám strach, aby ze mě nebyla svobodná matka... Nikdy pro mě nebyl měsíc čekání na spasení tak dlouhej...

Asi se brzo zcvoknu... :(

Minulý rok jsem poznala moc fajn človíčka, teda znala jsem ho už dřív,ale teprve loni jsem ho poznala pořádně. Zjistila jsem,že je mi moc blízký, až moc. Jenže jsem si to loni nechtěla připouštět. Léčila jsem se z minulého vztahu, kdy jsem ze sedmího nebe spadla volným pádem na tvrdou zem. Dost to bolí. Všechno bylo v pohodě. Jednou za týden jsme se scházeli v kroužku, viděli se v divadle. Byla jsem za ty chvíle vděčná. Jen ten pocit, že byl se mnou. Nepotřebovala jsem s ním chodit, mít ho jen pro sebe, na každým rohu se s ním líbat. Nic z toho jsem nežádala. Stačilo mi jen jeho přátelství. Úsměv. Oči. Nic víc. Pak na mích narozkách mě byl doprovodit domů, dlouho jsme si povídali a mě s ním bylo tak dobře, krásně. U dveří jsme si dlouho koukali do očí a já jsem najednou řekla tak ahoj. Dlouho jsem přemýšlela, co by bylo, kdybych to ahoj neřekla a stála tam, možná by to řekl on a možná....ale to se nedovím...Pak odmaturoval. Ale pořád jsem se těšila, že se zase jednou týdně v kroužku potkáme. Napsal mi že ne. Úplně mě to podlomilo. Je mi hrozně smutno. Všichni, které mám ráda, tak mě opustí...
Včera jsem mu psala SMSku a na konec přidala, že ho mám ráda, celý rok jsem nedokázala mu to říct do očí. Ale jsem ráda, že jsem to napsala do té SMS. Sice si to může vyložit jinak......

Chci se zhulit, ožrat.....prostě uplně do sraček se zkašit a taky to zítra udělám.........

to je hříchů......

Ach jo,ja se na to vykaslu,z toho novyho leku me dnes cely den bolela hlava,motala se mi,porad boli,mota se mi,jsem unavena,malatna,precitlivela,nez to zabere tak to asi bude dlouho trvat,bude mi byvat zle,...Porad se bojim ze nezabere a ze udelam nejakou picovinu.

Někdy mám pocit, že život je fakt zoufalství. Mě z té samoty už hrabe. Mám kolem sebe hodně lidí, to jo, ale chybí mi osoba nejbližší. Když se svěřuju kamarádům, tak se mi ani neuleví, protože mám pocit, že už nikdo z nich neví jaké to je být sám. Skoro každý někoho má.
Navíc o čem bych měla mluvit, když je to furt o tom samém. Už je mi blbé i na to myslet, protože jak říkám, je to stále o tom samém...snažím se žít sama, ale ono to je občas fakt frustrující, když se nemůžete s nikým podělit o svůj smutek a nebo radost....a nejen to, člověku chybí doteky, možnost obejmout, přitulit se, atd...prostě mám v sobě hrozně moc pocitů, které nemám jak ventilovat, protože není vůči komu. Už takhle hýčkám své kamarády a kamarádky, protože to takhle můžu aspoň částečně ze sebe dostat, ale jsou věci, které si ke kamarádům nedovolím...už jsem z toho fakt někdy zoufalá