Zpovědi

mám kluka na netu a mám i jeho číslo

mám si s ním záčít?

Nemůžu si vybrat styl svého oblečení. Prostě chchi být ve stylu Hippies a někdy ve stylu maskáče a někdy ve stylu Fishbone. Co mám dělat... když si připadát, že každého kopíruju!!! prosím pomozte!!!

ach jo!

Nevím,už mě to tu nebaví,nevím co mám dělat,ani pro koho to mám vlastně dělat,když tu není nikdo,kdo by mě přivedl na cestu spásy a odvedl z cesty smrti,která mě čím dál tim víc užírá a o které musim neustále přemíšlet jako o jediné možnosti,která bude ta správná.nevím,opravdu nevím,co bych měla dělat abych si tu nepřipadala na víc. ..

Zastavte svět, já chci vystoupit..

Vzdycky ve vztahu jen naletim... proc to tak je? Mozna to bude tim, ze stale dokola zkousim vztah s jednim partnerem... jsem nepoucitelna. Nevim jak se z toho dostat. Vzdycky mi naslibuje jak to bude krasne a ak jen trpim a ziju ve stresu. Nesmim nic rict, protoze vsechno co reknu je spatne, jenze kdyz nemluvim, je to taky spatne, nesmim nic udlat protoze... no je to porad dokola... jsem proste id**t!!!

Je to tady. Příští týden dělám řidičák. Děsně se bojím... Všichni, kdo mě znaj, jsou přesvědčený, že ho neudělám napoprvý. Věří mi jenom kamarádka z internetu, která mi dodává sílu a kterou jsem nikdy neviděla.
Všichni mě považují za nešiku. Smůlu mám asi v genech. Co má být? I kdybych to udělala až na osmej pokus (jako máma , co je jim po tom? Žádný učený z nebe nespad... Poslední dobou mi nikdo nerozumí. Píšu pochmurný básně, moje okno má vždycky zatažený závěsy a těch pár malých chvil, co mi zbývají na učení, trávím s učebnicí v kostele.
Poslední dobou je něco špatně. Lidi do mě nevkládají příliš důvěry ( přitom podle mě neopodstatněně). Každej máme přece nadání na něco jinýho...

Nikdy jsem nikoho neměla. Je to tím, že je ničím. Nechci, ale ničím. Chvíli je to krásné, ale pak to nevydržím a začnu je trápit. Oni mě milují, ale já toho jen využívám. Neumím to potlačit. Možná se to nedá odpustit, ale věřte, že z toho nejhůř stejně vycházím já...

čauky sice to sem tak úplně nepatří.. ale nemáte někdo nějakej tip, jak přežít trojsmennej provoz ve zdraví? jsemm dneska poprve po ranní a příští týden mam celej noční a je mi z toho už blbě.. jsem myslela, že mi přeskočí už dneska, jak to bylo nekonečný.. já vim, že tady řešíte něco jinýho, ale kdybyste měl někdo nějaký zkušenosti s tím, tak prosim vás..

..?

byls...už nejsi...odejdi znovu nalezený, prostě odejdi...někam, kde se nikdy nepotkáme nebo mám jít já? ne, jdi Ty...já nemám právo jít, Ty ano...využij ho a prostě zmiz

sama sem se o to právo připravila a Tobě ho darovala, tak už k***a zmiz!

Svym zpusobem jsem nikdy nebyla stastnejsi...vim,ze vas mozna moje problemy vubec nezajimaji,ale me aspon pomaha se z toho jakoby vypsat.....proc existuje neco jako zarlivost,ktera lidem zaslepuje oci a pak nevidi to,co by vlastne doopravdy videt meli?toe smutny....nechcu zarlit,ale....co jinyho mi zbyva,proc neco takovyho ku**a existuje????

toe.....

jsem v háji, všechno skopu, ale všechno! byla jsem u doktora, prý psychiatra nepotřebuju, d**il! kdybych neměla tu soudnost už jsem dávno pod kytkama!!!mám mít zkoušku, zapoměla jsem si věci na zápočet zas se tam budu ponižovat jak hňup, abych mohla přijít někdy jindy! stejně tu zkušku neumím, šprtala jsem celý týden a pr*! nic mi nejde, psala jsem seminárku a polovina se mi smazala, pořád nemám čas. nemůžu spát. prášky mi nezabírají už dávno, takže je ani neberu! už mi to leze všechno na nervy, nechci se pořád litovat, ale už tu není nikdo! nikdo, kdo by mi rozuměl. všichni se jen přetvařují a lžou, myslí si jak jsou důležití! je mi po nich ho**o, potřebuju vypadnout z toho smolného kruhu ale není kam , pořád se všechno podělává a nejen mojí vinnou. dřu jak blb jen abych dosáhla drobnotí, které ostatní považují za samozřejmé. a ještě po mě chce můj nadřízený nejspíš sex služby v balíku. mám toho plné zuby! projednou bych roztřískala všechno kolem sebe jen proto , že si to můžu dovolit, ale vím, že bych tím nic nezískala. stejně jako před rokem, nic se nezměnilo. ať jde všechno tam kam slunce nesvítí!

Mám toho plné zuby, ať to jde všechno k čertu, jen najít někoho, kdo tomu ukáže cestu!

A další perlička...aby nebylo málo, že mám výčitky kvůli kamarádčině smrti (viz zpověď ze dne 3. 6. 2007), moje úžasná matka mi dělá ze života ještě větší peklo. Setkala sem se s báječnym klukem, do kterého sem se nejspíš zamilovala, problém je, že máma z principu nesnáší všechny kluky, který já mám ráda a zuby nehty se nás od sebe snaží odtrhnout. Zatím se jí to vždycky povedlo, ale tenokrát je to všechno moc hezký, abych ji nechala to zničit. Jenže co nadělám? Zakázala mi se s nim vídat a on se nedokáže scházet tajně, ptz chce normální vztah, takže to vypadá na definitivní konec. Další bod pro mou skvělou matku...

Slává matkám, které nazývají dcery cvoky a samy jsou padlé na hlavu...Jak jinak vysvětlíte zákaz schůzek s klukem kvůli připálenýmu řízku?

jak už sem sem psala ...a vy ste mi to bohužel potrvdily že je to šikana ...no tak já už to tam nemužu vydržet ..má nědo nějakej recept na to jak to přežít ???
Ps:už vým proč lidi dělají sebepoškozování .....=(((( protože je někdo vydeptá

Mám doma krátkou sukni ale nemám odvahu si ji vzit do skoly protože se stidim.

mám si ji vzýt?

J sem uplnej d**il nikdy jsem necekala ze se to stane je jsem zabila

Jsem naprostej id**t...vim o tom a stejne s tim nic nedelam!!!...dolizam za svym byvalym jak nejakej poslusnej pejsek a nevim co s tim....proste se neumim od neho odpoutat..je to strasne tezky!!!!.....A nejhorsi na tom je ze me jenom zneuziva a ja mu neumim rict ne!!!

...

Neznáte někdo recept na dobré přátelství?Tak aby se z toho nestávala věc..která se opakuje jako ohraná gramofonová deska? obvzlášt jená li se o přátelství na dálku..Já češka ona slovenka...takže komunikace jen přes ajsko a
Sype ..vím že tam někde je ta holka,kterou zním,ale stratila se pod tim obalem,ktery se obalila..:(pls poradte..

olouvám se gramatiku...

Jsem zamilovaná do bratra mého přítele. On to netuší, samozřejmě. Mají společnej pokoj, když jsem u přítele tak bratr spí ve vedlejší posteli...Je to šílený. Je přesně můj typ, prostě borec, hezkej, hraje na kytaru...zatímco přítel je prostě HODNEJ a MILEJ. Ale nemá v sobě kouzlo přitažlivosti, prostě tomu něco chybí. Přítele mám moc ráda, je to skvělý člověk, ale do bráchy jsem poblázněná. Teď si našel holku. Myslela jsem, že tím to pro mě skončí, ale ne. Zjistila jsem, že jsem nešťastná! A žárlím! Strašně moc...užírá mě to. Dokonce jsem si kvůli tomu rozškrábala ruku. Potřebuju sílu zapomenout, ale jak když ho tak často vídám. Blbá situace.

Udělala to...zabila se...ne, nebudu zoufale křičet a ptát se "Proč? Proč?! Jak to mohla udělat?!"...Já vím proč...jenže...I tak není správné, aby takhle utekla, ikdyž jí teď snad bude líp...a já jí v tom mohla zabránit, mohla sem jí to rozmluvit, kdybych si ten pitomej mejl přečetla o den dřív...Poslala mi ho dva dny před tím, než to udělala, ale já myslela na něco úplně jinýho a tak sem se na mejl ani nepodívala...přečetla sem si ho až to ráno, když už byla mrtvá...

Asi je to blbost, ale myslím, že je to moje vina...sprostě sem se na ni vykašlala....

Spim u neho....jsem v poho a vsechno je fajn,ale pak me z nicehonic prepadne blba nalada,vsechno mi vadi,nemam chut se smat a jsem protivna,on se mi snazi pomoct,ale....zbytecne....
nevim co toe a proc jsem posledni dobou tak precitlivela a tak...."uzavrena"nejhorsi je,ze ja sama nevim,co mi je.....

hm, to jsem zas já včera jsem si se svým klukem chtěla promluvit, ale nešlo to.. nebyl čas.. jeli jsme na oslavu a cestou vyzvedli ještě jednoho kámoše atd., nakonec to dopadlo tak, že jsme se opili, zhulili.. a já začala mít depky, že na mě kašle, nezáleží mu na mě.. zdrhla jsem odtamtud pryč, po chvíli mě našel, zeptala jsem se ho, jestli jde sám nebo mu to někdo musel říct.. odp.že napůl (prý ho to napadlo, ale kámoška to řekla nahlas, tak šel), naštvalo mě to, tak jsem ho poslala do háje.. když jeli zpátky (já měla jet taky) tak se nejspíš taky naštval a nechal mě tam.. to mě dorazilo nejvíc.. nevím, jestli to bylo tím chlastem nebo jestli jsem fakt už normální blázen..

hrozně mě to mrzí..