píšu zpověď protože mě fakt mrzí co dělám.. prostě jsem v poslední době tak nějak hodně výbušná, nebo nevím jak to jinak nazvat.. strašně hodně nadávám, a dost sprostě. třeba něco dělám, a hodně se na to soustředím, pak přijde moje sestra a třeba se mě jen na něco zeptá a já hned vyletím.. dost hnusně ji urazím ale ještě to ani nedořeknu a už mě to mrzí! vůbec nevím proč to dělám,určitě že ještě nedávno jsem taková nebyla...
snažím se zlepšit....
Diskuse ke zpovědi
Pokus se zhluboka dychat..a poradne si to rozmysli,nez neco vypustit ze sebe..nestoji to za to...
mas pouze podrazdenou naladu ono se to nejak po case spravy uvidis( treba hormony taky ze?) omluv se ji a vyysvetli ji ze to tak nemyslis a ze posledni dobou ses podrazdena a nevis z ceho a ze te to mrzi ....mozna to pomuze... skus kontrolovat svoje reakce a spolkonout to ... kdyz uz nic bude to dobra schopnost do budoucna..ale nerpehanet s polikanim :)
Je dobré, že si to alespoň uvědomuješ. Důležité je, pak tomu člověku, na kterého vyjedeš nějak vysvětlit, že jsi to tak nemyslela!
jakobych to psala, já......
je dobře že se snažíš , snaha se cení......
je to asi tím obdobím, za čas to přejde,
Náhodné moudro a přísloví
V lásce vždy zápasí bolest a radost. (Publilius Syrus)
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých = date("Y");?> ©