Bude to určitě bolet jednu krásnou osůbku. Nejspíš i ze dvou důvodů, že to sem píšu, než abych mu to řekla, což nechápu. Nechápu, proč mu vadí, že neumím o některých věcech mluvit. Že nemluvím o svých pocitech a že je radši napíšu a pak mu je dám přečíst. Co na tom, jestli to čte nebo poslouchá..? Neumím vyjádřit co cítím slovy, jen přiblížit písemností. A taky proto, co chci napsat. Nijak moc mě to netrápí, spíš to chci poslat pryč.
Nuže...Je to hodně dlouhá doba, co jsem se naposledy řízla. Ani si nevzpomínám, kdy to mohlo být. Loni? Možná. Nicméně, poslední dobou, když něco nevychází, přemýšlím nad tím. Když se s někým pohádám, plánuju, jak to udělám, až dotyčný odejde. Naštěstí se to vždy srovnalo. Naštěstí..vždyť ono je v podstatě jedno, jestli o tom přemýšlím nebo rovnou dělám. Cítím se v tu chvíli úplně stejně a na tom snad záleží. Nevím, proč to přišlo zpátky. Jsem šťastná, jenom toho je moc. Připadám si fakt úplně vyblbá, když nezvládám to, co mám. Skoro nic nedělám. Chodím do školy, to je vše. Dramaťák, capoeira..to mě těší. Tak. To už je asi všechno. Miluju ho, moc, to ještě:)
Díky.
Diskuse ke zpovědi
Grover: nedus ji. Kdyz to chce takhle, at to dela takhle, podstatne je, ze ti to nejakym zpousobem sdeli, kdyby mlcela uplne, bylo by to daleko horsi, nevedel bys vubec nic, takze si toho vaz a nevycitej ji to, ona to dela podle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi. Ber to tak, ze nekdo maluje temperama, nekdo olejovkama, jiny uhlem, nekdo zase radsi veci sdeluje ustne, jiny jen po telefonu a nekdo zase na papire... ;)
Lyzy: zlato ale já to nechci číst, ale slyšet
Gr0v3r: Tak to teda nechápu. Možná tu schází jedna informace..papír není živá bytost, papír je placatá bílá věc, kterou si může kdokoli včetně tebe přečíst a tak se o náležité informace obohatit téměř stejně, jako bys je slyšel.
Hmm... ale mě je líto že to říká papíru a ne mě:(
Očišťující účinky. To je ono.
Taky svoje pocity radši píšu na papír než abych o nich mluvila...má to docela očišťující účinky...-jenže kdekdo to nechápe...
To je blbost, prostě se mi píše líp. Snadněji si věci uvědomuju. Lépe si vybavuju souvislosti, mnohem líp přemýšlím a vyjádřím všechno. Nikdo mi neskáče do slov ani nereaguju na jiné reakce. Je to upřímnější.
K tomu že píšeš, ne říkáš. MYslím si že to je díky tomu že ve slovech jsou poznat emoce, sebe menší změna tónu, někdy ti vyletí hlas o tři oktávy, někdy se ti třese tak nepatrně ale člověk to vycítí. Text je forma , která je pohodlnější, nikdo nepozná jak se cítíš, tím se dávají na jevo fakta, ne city. Jen pár lidí, vyjmečných lidí vyjadří emoce, city, sebemenší roztřesení hlasu v textu. Ti lidé jsou vyjmeční, dá se to naučit? Dá. Myslím si že je tvůj přístup čistě plachý jako ten můj, se slovy na "papíru" kouzla, se slovy řinoucí se vzduchem hrozba.
Srdce kolísá, rozum drží. Většinou jsme všichni jak za mříží. Držme a vydržme, stojí to za to, kdo to vzdá neměl na to nárok.
Hmm... nevim jestli by u toho "Miluju ho, moc, to ještě " mělo být to to ještě.. to zní jak na třetím místě za capoeirou a dramaťákem
Náhodné moudro a přísloví
Nechval záliby vlastní a nekárej záliby cizí. (Publilius Syrus)
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých = date("Y");?> ©