Nedokazu se ani predstavit, tak co me to napadlo zde psat? Nesnasim zlodeje dusevni energie a presto jak se na sebe kouknu do zrcadla, jsem to i ja.. Oci nikdy nelzou, a ten vycitavy pohled sveho svedomi v nich vidim..Kde se stala chyba, ze se neumim poradne nadechnout jiz par let? Neda se nic delat, musim jit do sebe..Prozkoumat sve ciny. A nebo? Vse hodit za sebe a jit proste dal, neotacet se.. Co nelze zmenit, nekrisit.. A presto stale uvazuji, kdy se ze mne stal tak odporny egoista? Otazky na ktere bych si mela odpovedet, ale bojim se patrat.. Proto jako srab vse hazu za sebe a jdu zacit tam, kde jsem prestala, nez se ze mne stala lidska zruda...
..jaka je hranice delani chyb s hranici totalni hlouposti?
Diskuse ke zpovědi
obviňuješ se zbytečně... když to chceš změnit, tak se prostě snaž, neobviňuj se, ale dělej to tak, abys byla se sebou spokojená.
a především, odpusť sobě a neobviňuj se za minulost. a budoucnost může bejt už úplně jiná:)
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Žádné úmění nedokáže napodobit mnohotvárnost přírody. (Cicero)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©