pořád se nemůžu přimět jít k doktorovi, vždycky když je to fajn, řeknu si, že to ještě zvládnu... ale ono to prostě není fajn :) když už tady v té samotě není "pro mě" ani jeden ten, kterého potřebuju, aspoň povídání s neznámým člověkem o všem by mohlo pomoct... zajímá mě, co se pro to bude muset stát
výkřik do ticha, možná spíš patřil do Opuštěného lesa
Diskuse ke zpovědi
anup: tak záleží co přesně urbaja chce. samozřejmě že pokud chce někoho neznámýho, tak neznámýho...
já bych třeba vyhledávala spíš někoho známýho. no to je fu**. prostě to neber tak doslova. změnu ti může umožnit i neterapeut.
MB: Virtuální polocizí nestačí, musí to být někdo, kdo není a nesmí být součástí tvého života + odborné vzdělání. Terapeutický vztah je něco úplně jiného než jakékoliv jiné vztahy. Nevzniká to jako kamarádský pokec.
Je to práce - ale oboustranná a to je na tom to nejdůležitější. Terapeut je jenom prostředek, který ti umožňuje změnu.
Matesu, sakra, ty si taky pamatuješ všecko
pozor na jazyk, to pro mě není problém, bublo
MiW: tak to já jí přinesu čerstvý, dělám brigádu v pekárně
Hele, s antidepresivy si nedělej problém, bere je spousta lidí. Jde o to, že jednoho dne už to nebude o té nerozhodnosti, jednou ráno prostě vstaneš a řekneš si a už dost kur...! Ale lepší je jít dřív, když ještě nejsi v takovém tentononc...
zas ber to že si pokecáš, někdo si tě poslechne, není vůbec čeho se bát, a rozhodně se ti uleví.
urbaja: To bych přijal... a když jí koupíš chleba, pozve Tě na čaj. A to se vyplatí!
urbaja: to je dobře...tak přijeď
Mám skoro stejný problém jako ty a též ho neumím řešit, takže ode mě je rada těžká . Taky si říkám, že ještě není čas na to vyhledat psychologa, že to ještě všechno zvládnu sama. Jenže pak přijde jeden z horších dnů a já si říkám, že bych ten telefon zvednout měla, ale pak počkám ještě dva dny a situace se uklidní a já si říkám, že to bude dobrý. Jenže pak přijde opět jeden z horších dnů a já se točím v začarovaném kruhu.
Lidé v mém okolí mi říkají, že to je velká chyba, že se nesvěřím do péče odborníků. A vnitřně cítím, že mají pravdu. Proto by ses měl svěřit do péče odborníka . Ten ví nejlépe, jak Ti pomoc.
Přeju hodně štěstí ať nejsi takový zbabělec jako já a brzy se Ti uleví
Bublo, to je ono právě... už dlouho nesnáším to všechno virtuální :) občas během vteřiny se všechno obrátí a prostě potřebuju skutečnost, řídí se to heslem "někdy stačí jedno objetí, jeden pohled, a všechno špatné zmizí"
internetovej polocizí člověk by nestačil? (:
urbajo jeden, nemám radost, že se nemáš hezky
Měl bys tomu lékaři říct o svém vztahu k těm lékům. Sice ne každý má pochopení, já musím říct, že jsem měl velké štěstí na doktory.
Každopádně, z vlastní zkušenosti - někdy je potřeba, abychom některé skutečnosti v našem životě probrali s někým neutrálním a objektivním. Nebudou to kamarádi, kteří ti řeknou, co potřebuješ slyšet, nebudou to rodiče, kteří tě budou kárat a nebude to cizí člověk, který tě vlastně ani nechce poslouchat. Přesto terapeuta vybírej pečlivě.
toto konkrétně určitě, odmítám polykat jakékoli prášky, beru si maximálně paralen, když mám horečku... možná to je chyba, že nepřijmu cokoli
Hele...nemáš pocit, podle toho co píšeš, že si to do veliké míry děláš vlastně sám? Samozřejmě tě neznám, nevím, co přesně tě trápí, ale když si odmítáš nechat pomoct, tak se potom nemůžeš divit tomu, že se ta pomoc nedostaví.
Tedy alespoň je tohle můj názor.
ještě něco k tomu - poslední dobou se zamýšlím nad tím, jestli opravdu nebude dobré změnit názor a zkusit antidepresiva... před 4 lety mi je doktor předepsal, ale já jsem je nezačal brát, nemám rád jakékoli prášky obecně
Náhodné moudro a přísloví
Podle jednoho se uč poznávat všechno ostatní. (Vergillius)
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých = date("Y");?> ©