Detail a diskuse u zpovědi

Rozumim ti, ja si tim prochazela tri roky..stale jsem doufala, ze s nim budu, ze on jediny je ten pravy. Stala jsem o kazdou prilezistost ho videt, klepala se pak cely den, kdyz jsem ho spatrila. Tak moc jsem ho milovala, byli jsme spolu dva roky.A pak najednou konec.. A jak jsem to resila? Byla jsem okamzite s nekym, kdo byl strasne hodny a musel snaset mou naladu..mou nenavist..mou zlobu..a presto semnou byl..miloval me, ale ja jeho ne..ja se upinala k nekomu, kdo me nechtel.. Me vyleceni, spise osviceni bylo, kdyz jednou můj trapitel zavolal, ze me chce zpet.. v ten okamzik jsem vedela, ze ja ho zpet nechci.. ze cit umrel a nejde zpet ozivit.. O to smutnejsi byl rozchod s nekym, kdo si to nezaslouzil, protoze ja byla vylecena a pripravena na lasku, ale ne s nim.. Zachovala jsem se krutě, rozešla se s dotycnym skoro beze slova.. Jsou to uz ctyri roky a presto on semnou nemluvi.. Clovek ve svem zalu, si nekdy neuvedomi, ze ublizuje nevinnym..takzvane naplasti .. To me mrzi a bude mrzet porad.. Takze ma rada pro tebe.. vse chce svuj cas, rana se zahoji..srdce uz bude opatrnejsi...

Byl jsem na tom podobně, možná o něco hůř s tím, že se mnou ona osoba řádně zametla. Ve víru samoty a nenávisti jsem zapomněl kdo jsem, kdo jsou mí přátelé a lidé, na kterých mi záleží. Prošel jsem si peklem, stejně tak jako jim procházíš teď ty. Ale věz, že vše zlé, je k něčemu dobré. Z výšek padáme do nejtemnějších hlubin, abychom znovu povstali, ale mnohem zkušenější, mnohem silnější. Někdy to trvá dny, jindy měsíce, u mě to byly roky.........ale nevzdal jsem se a na konci téhle trnité cesty, jsem potkal dívku, která za všechny ty útrapy stojí. Drž se, nevzdávej se,bojuj :)

Man in white to napsal pěkně. Nemám co bych dodal.

Komodore W. Falkone, vzpamatujte se konečně, to je rozkaz! Vaše hlášení, která zde podáváte, ač jsou emotivně zabarvená, jsou tak jasně definovaná - kdo si co myslí, jaký kdo je, jaký jste Vy sám a jak se mají věcí okolo, že je očividné, jak si nemožnost poznání čisté reality doplňujete vlastními domněnkami a představami.
Tady máte dvoutejdenní vopušťák a běžte se dát dohromady. A radím Vám, abyste na chvíli přestal zkoušet definovat a škatulkovat všecho, co se kolem Vás děje, ale jenom se zaposlouchal a vnímal šum světa a nestavěl nad ním žádné hlubší myšlenkové konstrukce a asociace. Duše je Vaším právoplatným majetkem. Nenechte ji, ať na sebe samovolně bere podoby tisíců střepů, temnot a bažin, sjednejte si nad ní pořádek. Emoce jsou emoce a jen Vy sám můžete rozhodovat o tom, jakou podobu naberou, tak se do toho pusťte. Odchod.