Lidi,...když si tu tak čtu,co se vám honí hlavou,co zažíváte a jak se snažíte v sobě najít sílu se neustále zvedat....závidím vám... Jo,jakkoliv to může znít divně,závidím vám. Protože jediný moje utrpení je,že nic neprožívám..-nikdy. Nemám přátele-jen kamarády(ani tak se to občas nedá nazvat) a na lásku nevěřím-a to bych měla,vzhledem k svýmu věku. 
Jenže nevěřím a nedělá mi to žádnej problém. A když se tak kolem sebe rozhlížím,na ty všechny buď šťastný nebo nešťastný puberťáky,co se snažej udělat na každýho kolem sebe "dojem" buď pořádnýho borce nebo panenky Barbie,musím se smát....no vážně... totiž VŠICHNI JSOU ÚPLNĚ JAK PŘES KOPÍRÁK...nikdo tady na týhle d**ilní planetě není v ničem odlišnej - a když je,může si gratulovat,že od ostatních pod stromeček dostane tak akorát peklo(fakt vzrušující)... Ještě nedávno jsem si říkala,že vezmu roha(z tohohle světa),ale teď už zkrátka nic necítím a nechci cítit. Nemám,komu bych se svěřila,protože vím,že by mi nikdo neporozumněl....jsem ta odlišná,bohužel... a jediný lidi,se kterýma se stýkám,jsou tak nespokojený se svým vlastním životem,že by do toho kopli....mimochodem mě vždycky nabijou svou úúúžasnou "pozitivní" energií,že se musím držet,abych jim nezačala vyhrožovat svým obědem z jídelny....
Vlastně nechci pomoct,ani odpustit,....nevěřím,že TOHLE někdo pochopí.....Jinak přeju všem tady velkou sílu,krásnej Mikuláš a Vánoce,divokej Silvestr a pokud možno,tak mnohem lepší nový rok... 
) Ať vám věci vychází...
Diskuse ke zpovědi
Ztracená, Vítej!
Ave ti!
sic trochu přeháníš, ale to je v tvé situaci běžné 
co myslíš, proč jsem tady já? proč jsem na MM? abych si dodal alespoň trochu pocitu užitečnosti, abych tím měl alespoň mírnej důvod žít, když už nic jinýho.
jedinej rozdíl mezi náma je momentálně ten, že já na lásku věřím, protože ji pravidelně prožívám, aby mi skrze ni mohl svět pravidelně způsobovat bolest.
kvízová otázka
co je lepší: nemilovat, nebo milovat a vědět, že je tvým osudem, nikdy nikoho z těch, co miluješ a milovat budeš nemít při sobě? případně je jěště vidět trpět a nebýt schopen jim pomoci?
pokračujeme
devadesát procent lidí země jsou magoři a krávy. neodsuzuju je kvůli tomu, chápu proč to tak je, a je mi jasný, že kdybych žil jejich život, byl bych na tom stejně, nebo hodně podobně. to každej.
no a těchle devadesát procent je v pohodě, protože má všechno co chce, a pár těch věcí, co bychom chtěli i my. nebo v pohodě není, přesto že má všechno, co by jsme chtěli i my, a neváží si toho, nevidí, jak je na tom dobře. na vraždu, ne?
no a těchhle devadesát procent takhle velmi efektivně (a taky mnoha aktivními způsoby) terorizuje těch deset procent lidí, co stojí za to.
nedávno jsem přišel na to, že všichni lidi, co maj duši (moje označení těch deseti procent) se rozpadávají.
někteří psychicky (tímto zdravím obyvatele MM ), jiní fyzicky (hail to Gymnázium Jura Hronca citizens, jmenovitě Havranici, Morwen, a dalším...).
proč to?
světu se nelíbí, že jsou jiní. a chce je zlomit, chce je o tu jejich duši obrat. udělat z nich členy stáda. nebo se mu to taky líbí a testuje jejich hranice. vyber si.
a VĚŘ, že to někdo pochopí. minimálně ti, co jsou na tom stejně (nechci ukazovat na sebe )
a neboj se, tobě není pomoci, a není ti co odpouštět.
akorát si uvědom, že díky svému výjimečnému stavu nemáš co ztratit, a tak můžeš ze svého života udělat výjimečně zábavnou věc. sic prázdnou, ale zábavnou. a bude trochu lehčí to snést.
Chápu, protože takového člověka osobně znám...Užívá si života, ale je to falešná radost...
kdo je a kdo uz neni puvertak? sou jen nestastni pubertaci ? zamyslise sama nad tim co rikas ..... nejde o vek nejde o mysl nejde o nic de osv yspelost a o situace.... never na lasku mozna ste potka taky nani uz pomalu prestavam verit na tu opravdovou co je v pohadkach a zili stastne az do smrti... jedine kdy smrt byla za rohem...
tak nevím co je lepší, jestli nic neprožívat, nebo prožívat uplně všechno... - můj případ. zažívám takový návaly štěstí a naprostý beznaděje, v různejch časovejch intervalech, měsíce, dvou let, tejdne... až to hezký není a u všeho si myslím, že už je to napořád, že už se to nezmění a pak zas je všechno jinak. všemu věřím a všechno prožívám uplně naplno... a nic, vůbec nic, nevydrží, ukáže se, že je to jinak... dost děsný...
k tý odlišnosti: na jednu stranu je strašný, že neni nikdo odlišnej a na druhou stranu je strašný, když někdo odlišnej je? chápu to dobře? problém ale není v tom bejt kopií, nebo bejt "černou ovcí", problém je v tom, jestli ti to vadí. znám lidi, co z kopírky nevyjeli a je to jejich život, jsou svý, žijou tu odlišnost a žijou ji moc dobře, úžasně. pak jsou ty barbíny a machýrci, taky si žijou svý životy a je jim v tom fajn. jenže když ti v tobě neni dobře, neni to problém kým z těhle dvou kategorií seš, ale je to jinde. já jsem taky jiná, nezapadám do žádný škatule, a taky mi neni dobře, jediný co ale vim, že tou husičkou v davu nechci bejt nikdy, teď už jen musim zjistit vlastně co jsem, a to je úkol i pro tebe, nestačí vědět, že seš jiná, i když to už je krůček na dobrý cestě, musíš pochopit kdo přesně jseš, potom už nebude utrpení... pak najdeš přátelé i lásku a pak budeš jiná, ale svoje...
O to už se snažím ale sakra dlouho.... 
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Láska pozvedá nízké, nenávistí se vysoké hroutí. (Cato)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©