Detail a diskuse u zpovědi

Byla jsem v situaci, kdy jsme s přítelem bydleli sto kilometrů od sebe - on v Brně. A já měla možnost jít studovat stejný obor tam nebo v Olomouci, kde je jeho kvalita vyhlášená. Odmítla jsem jít za ním do Brna a nelituji toho. Tehdy jsem byla šíleně zamilovaná a věřila jsem, že to vydrží snad napořád a přece jsem zahodila šanci bydlet s ním. Už spolu nejsme a asi bych se nekonečně proklínala, kdybych se tehdy rozhodla jinak. Jsou prostě věci, které musíš dělat kvůli sobě - a VÝHRADNĚ kvůli sobě.

rozhodně Olomouc... to co se ti ted zdá se může ze dne na den změnit ;)

Hlasuju taky pro Olomouc... škola je na celý život, vztahy se můžou nečekaně měnit... a do Brna to není zas až taková dálka :)

Olomouc!

Olomouc!
Pokud je ta Tvoje láska pravá, tak vydrží i tu dálku.
Nikdy se nevzdávej svých snů...
A u toho kluka... Nejlepší je, když od toho nebudeš nic čekat... a ono se to vyvine samo. Buď to vydrží, a když ne, pak budeš aspoň dělat to, co Tě baví ;)

Olomouc, proboha, Olomouc!

Studovat na vejšce něco, co tě nebaví, je fakt utrpení největší, nepůjde ti to, nebude tě to bavit a budeš z toho akorát věčně unavená a otrávená. Takže doporučuju jít na svůj vysněný obor a zkusit nějak pořešit ten vztah na dálku, třeba bude mít tvůj přítel možnost odstěhovat se za tebou za pár let nebo podobně... a pokud si tak sedíte, tak vám ten vztah vydrží i na dálku, i když je to těžký.

Přijde mi docela smutný, že se tu objevily i názory jako že "láska je pomíjivá", "jenom kvůli chlapovi" a že "být spolu pořád je zbytečný, snad i to škodí"... Nechápu...
pipajici.kure: chápu Tvoje dilema. Asi bych zhodnotila, nakolik je ten Tvůj vysněný obor schopný Tě v reálu uživit, nakolik je použitelný. Protože pokud není, asi nemá zas tolik smysl se kvůli němu oddělovat od partnera. Pokud jsi schopná po jeho vystudování sehnat práci v oboru, pak bych asi nad tou Olomoucí uvažovala, i když by to bylo těžký, pokud ten vztah má vyjít, vyjde. :) Olomouc s Brnem od sebe nejsou tak závratně daleko, aby se to nedalo ustát. Ještě jednu věc bych asi taky zvážila, jak jste spolu dlouho. Jestli chvilinku a pořádně se neznáte, tři roky studia necelých 100 km od sebe by se určitě zvládlo, a přitom bys neriskovala že Vás společné bydlení rozloží a Ty zahodíš šanci studia toho oboru zbytečně. Jestli jste spolu déle a jste si oba jistí že spolu chcete být, že to má budoucnost, rozmýšlela bych se i pro to Brno. Ale nejvíc záleží na tom,co máš jako prioritu, co je pro Tebe důležitější. Protože jestli je to přítel a Ty se rozhodneš pro vysněnou školu, budeš nespokojená, stejně tak naopak. Držím palce aby ses rozhodla tak, aby Ti to vyhovovalo.

Samozřejmě Olomouc v tomto případ.Navíc...láska je pomíjivá a je blbost všechno zahodit jenom kvůli chlapovi.

Rozhodla bych se taky pro Olomouc. Můžete se vidět o víkendu ne? To si myslím docela stačí - před týden mobil, icq atd. Během týdne stejně není čas, chodí se do školy, učí a snad každý taky máte nějakou zálibu. Být spolu pořád je zbytečný, snad to i spíš škodí. A můžete být spolu víc v létě a pak taky, jesli vám to vydrží, můžete spolu být až školu dostuduješ. A taky se máš aspoň na koho celý týden těšit. Je to takle sice těžké, ale jak je psáno výše, nemůžes svůj život zahodit kvůli někomu jinému, když se může stát, že se za půl roku rozejdete (nedejbože).

Olomouc. To nejhorší co můžeš vztahu udělat je postavit si na něm život/připravit se kvůli němu o svůj vlastní život, imho. Krom toho neexistujou jen ty dva extrémy, buď bejt s ním a na škole která tě nebaví, nebo s ním bejt jen na dálku ale na škole která tě baví, víkendů a příležitostí být spolu je hafo, jak říká MB, stačí chcít, a nějak to půjde. Pokud je ten vztah fakt takovej supr že věříš že bude fungovat dlouhodobě, tak toho využij.

Žij svůj vlastní, úplný život a s tím druhým ho sdílej, nestavěj úplnost svého života na tom druhém člověku, jinak se časem oba začnete cítit jak v kleci, když on něco neudělá po tvým, tak tě chtíc-nechtíc napadne že "já pro něj obětovala svou školu snů a on pro mě neudělá ani tohle", a chtíc-nechtíc mu to nějak dáš najevo, začnete se zaplétat do pasti "povinnosti obětovat pro toho druhého co máš ráda", pak do pasti výčitek že to jeden nebo druhý nedělá, nebo ne dostatečně, atd atd, a to je pak spirála k rozpadu.

Každopádně si s ním o tom promluv tak aby sis byla fakt jistá že ví proč ses rozhodla jak ses rozhodla, abys věděla jak to cítí a vnímá on, atd atd...

Olomouc. byla by blbost zahodit takovouhle šanci...podívej se, máte výhodu, že spolu ještě nejste dlouho takhle normálně, na vztah na dálku si dá docela dost dobře zvyknout, hodně lidem to dokonce vyhovuje. a kdo vlastně říká, že to musí bejt vztah na dálku? kdybyste se viděli přes tejden na icq, skypu a třeba jeden den byste za sebou přijeli + víkend, tak si myslim, že to je dost v pohodě. navíc ten semestr jako takovej trvá 3 měsíce a pak seš zase pán svýho času. stačí chtít, a nějak to pude.

hele já mám zase přítele 4 roky a doteď jsme se vídali docela často, řekněme tak 3x za tejden, nebo 2x, ale víkend celej apodobně. no a teď jdu na školu jinam a nechci dojíždět. takže tam budu v bytě a přítel, aby bydlel se mnou a dojížděl do práce taky nejde. takže pro nás se chystaj velký změny...k horšímu:/ nevim, jak to vydržíme, a to právě proto, že sme byli doteď zvyklý na něco jinýho. a ejště bych tam ráda pracovala, takže je dost možný, že bych tam musela zůstávat i na nějakej den o víkendu...hmm, no nic moc vyhlídky. klape nám to fakt v pohodě a nechci vidět, co přijde. ale nedá se svítit. přizpůsobíme se. láska si nevybírá:)

takže se toho neboj, myslim, že se to určitě dá. navíc, ne, že bych ti to přála , ale třeba to na tý škole nebude takový, jak sis myslela, nebo to nebudeš zvládat a za rok půjdeš do brna. nikdy nevíš