Ahoj, už vic jak pul roku sem nepoužila nic, čim bych si mohla ublížit. Jednou sem se pokusila i zabit. Měla jsem duvody a cely život od malička těžkej. Teď mam skvělyho kluka, kteryho miluju a vim,že s nim chci ztravit život. Jednou sem ho hrozně zklamala a tim i sebe. Už hrozně dlouho si to nemužu odpustit. Nevim proč, ale mam ted zase hrozne deprese a myšlenky na žiletku.. Už nevim co dělat, mam pocit, že to nikdy nezmizi.. což je asi pravda.. Fakt už nevim co mam dělat. Vim že nesmim už kvuli němu, ale řikani si,že to dokažu nepomaha :( Co s tim????
co s tim? :(
Diskuse ke zpovědi
moje slova chlape!
Jo, je fakt, že odborníci nejsou všechno. Všechno jsou přátelé
Já bych asi nechtěl zapomenout. Možná se smířit, ale zapomenout ne. To, co jsem prožil ze mě dělá toho, kým jsem. A možná nejsem tak špatnej, jak jsem si myslel...
Dobře na ten film se určitě podivam.. a jak tak čtu co pišeš, musim uznat, že maš asi odvahu a dělaš velke kroky.. fandim ti jen musim dodat, že ne vždy nam odbornici dokaži pomoci, je to spiš o vuli a vubec o člověku samotnem.. jednoho dne to všichni zvladneme a zapomeneme na všechno špatne
Možná to chce najít psychologa s duší. A ty se hodně špatně hledají. Nedávno jsem viděl úžasnej film. Jmenuje se Pokorný bojovník. Myslim, že mě trochu navedl na správnou cestu. Sice ještě trochu tápu, ale jestli se mi to povede, budu lepšim člověkem. A myslim, že právě to mi pomůže. Pusť si ten film, pak si o tom můžeme napsat.
Jinak s práškama je to hodně těžký. Lékařům trvá strašně dlouho, než vymislí, co ti pomůže. Je to prostě formou pokus-omyl. Nedávno jsem prášky vysadil a nemívam teď moc dobrý stavy, ale vesměs je zvládam. Bojuju. Musim.Chci. Ten jeden velkej krok je strašně těžkej, ale je potřeba. Rád bych ti poradil kterym směrem se vydat, ale ještě sám pořádně nevim, kam jdu.Ale už to, že jdu je pokrok.
Děkuji..... Ja chodila k psycholožce i psychiatričce.. Jenže mi to nepomohlo, když sem o tom povidala bylo mi huř a když sem brala prašky zhoršovalo to muj stav po fyzicke strance a bylo mi huř pač sem si připadala jina než ostatni. Mě zase došlo,že to chce smiřit se a vyrovnat se se všim.. povznest se a udělat jeden velkej krok v sama sobě.. Ale i tak... je to těžky :/
Já nevim, v tuhle chvíli se jde asi jen držet zuby nehty. Chodíš k psychologovi, nebo psychiatrovi? Já ma stejnej problém. Snažim se mozek zaměstnat něčim jinym, ale občas to prostě nevyjde :( Rozhodně to chce k někomu docházet. To už mi došlo... opět... držim palce
Náhodné moudro a přísloví
Zkušenost je učitelem všech věcí (Caesar)
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých = date("Y");?> ©