Postel je jediným bezpečným místem, spánek je jedinou útěchou. Tam na mě nemůže ten hlas co mě neustále nutí, abych si znou ublížil, nemůže. Když se podívam na svojí ruku, nevidim spoustu rozšklebenejch jizev usmívajících se v psychotickym úsměvu, jak to ve skutečnosti je. Díky tomu hlasu mam pocit, že je jich málo, že na to, jakej jsem hajzl je jich opravdu málo.
NEMŮŽU ODEJÍT Z BYTU. Vim, že kdybych to udělal, koupil bych si akorát další jídlo a žiletky. A zatím co bych do sebe cpal všechno co bych našel, jako Otesánek, moje krev by kapala do nízkotučnýho býlího jogurtu.
Pak je tu ta věc s povinnostma. Mám zkouškový období, musim udělat ještě nějaký práce a v pondělí mam test z křesťanství (pokud tam dojdu), na kterej bych se měl učit.
A měl bych tu uklidit, jinak mě táta natáhne na skřipec, jenže jak se tak pozoruju, akorát celej byt stěhuju blíž posteli a vršim ho tam na sebe.
Já vim, že to bude znít nechutně, ale už asi tejden jsem se nesprchoval. Nemam na to. Jen ležim a hniju.
Diskuse ke zpovědi
RUSTY: Učim se, pracuju na tom, ale je to zapeklitý...
Ser na lidi, ale neser na sebe. Měj se sakra rád.
MilujuBublinky : Doufam, ale už jsem se nadoufal dost. Nejsem optimista, ale má to jednu výhodu - nikdy nejsem sklamanej :)
FireFly: Jasně: Co by na to řekli lidi, to je ta začarovaná věta.
Tuttook : Zejtra tam mažu.
Jasná deprese. Koukej jít k psychiatrovi, sám a bez pomoci to nedokážeš. Opravdu, běž....a to co nejdřív!!!
MB : Ne všichni jsou takový např. moje matka by dělala všechno proto aby se to nikdo nedozvěděl .. co by tomu přece řekly lidi ... ostatně takhle to vlastně dělá :) Nejlépe šoupnout dítě do ustavu na druhym konci republiky a dokud ti nevymyjou mozek tak se nevracej... Takže rodiču bych se taky obavala.. teda kdybych žila sama a nebyla bych na nich finančně zavisla byly by mi šumák .. to už je jiná .. zaleži v jake je situaci ..
estrius: snad jsou konzervativní hlavně v tom podpořit svoje dítě když to potřebuje :)
MilujuBublinky : Asi na jednu stranu jo, ale ... jsou dost konzervativní, hlavně v těcgto věcech...
Anup : Dík.
MEDVIDEK : JJ, pracuje se na tom.
Začni se sebou něco dělat. Vím, že nejsem ta pravá, co by ti měla něco kázat, ale aspoń se to snažím řešit. Zavřít se doma a nekomunikovat s okolím není řešení. Do bohnic můžeš jít kdykoliv i bez doporučení a pak je tu ještě Riaps nebo internet plnej telefoních čísel na ambulantní psychiatry. Tak se vzchop a dělej něco nebo mě fakt naštveš... Držim ti palce
Palce ti držím, a jak jsem řekl, psychopat nejsi. Budu ti držet palce:)
myslim, že kdyby ses nechal hospitalizovat, tak od tebe rodiče roizhodně nedaj ruce pryč,ale spíš málo. budou si vážit toho, že s tím něco děláš a určitě se ti budou snažit pomoct, aby ses z toho co nejdřív dostal.
Anup: Já jsem měl psychiatričku u nás a teď hledam někoho v Praze, jenže.... znáš mě... asi ne, ale myslim, že si to dokážeš představit....sebe ohrožuju, vlastně se bojim toho, že se zabiju, ale to je jedno, asi to řikam jen tak, ale tahle myšlenka je fakt dotěrná a už jen ta její dotěrnost mě trápí. kDO VÍ, TŘEBA najdu jiný východisko. Dneska jsem zjistil, že mam víc přátel který mi rozumí, než jsem si myslel. léky ž beru... no beru,.... vim, že to dělam blbě, buď moc, nebo málo. To je asi další muj způsob sebeničení. Moji rodiče už vědí že jsem psychopat, ale kdyby mě hospitalizovali, asi by ode mě dali ruce pryč. Skusim se sebou něco dělat . Drž mi palce. Děkuju.
Ještě pár dodatků. Nejsi blázen, podle mě jsi jenom dlouho něco zahrabával pod zem a ted to dělá bordel.
A věřím tomu, že pokud najdeš odvahu své problémy skutečně řešit (ne jen napsat do zpovědnice), tak se ti podaří být takříkajíc vpohodě, ač se ti to teď může zdát nemožné.
Nevím, co víc bych ti mohl napsat, je to asi vše. Volba to už musí být tvá.
Chápu, že je těžké najít odbornou pomoc, strach z toho je normální. Hospitalizace je nutná jen ve chvíli, kdy ohrožuješ sebe nebo okolí, ani případné svěření se ještě není důvodem. Myslím, že tě hospitalizovat nebudou. Nicméně objednat se k psychiatrovi můžeš i bez lékařského doporučení. Ten tě vyšetří a pokud se bojíš léků, pomůže ti najít jiné řešení. Co na to řeknou rodiče? Moji rodiče reagovali tak, že se ožrali a asi týden spolu mluvili o tom, co že to kurva posrali... nevím, jak hůř by ještě mohli něčí rodiče reagovat.
Samozřejmě čekám, že mi tady někdo napíše, že nechápe, proč někdo jde s problémy za odborníkem. No, myslím, že se tady bavím s dospělým člověkem, který zvládne svou situaci zvážit...
Věř mi, takhle se trápit nemusíš.
Rusty: ty poslední jsem spláchnul do záchodu.
Pigggsty : Rád bych, ale nejde to. Vim, že budu muset k psychiatrovi, ale nevim, jestli ... no, nevydržim čekat, když se obědnam. Možná by to chtělo hospitalizaci, nejradši bych se sebral a šel do bohnic, jenže vezmou mě tam bez lékařského doporučení? Co na to řeknou rodiče? Asi budu muset vzdát školu... a byl bych vlastně schopnej tam vůbec dojít???
To je pěkně hnusné.
Běž se osprchovat, dej se do pořádku, ukliď, a pusť se do práce. Chápu, že se kolikrát nechce, ale je to mrhání časem, takhle hnít. Mezitím si můžeš někde s přáteli dobře pobavit - místo fňukání v posteli... 
Nechci být drzá ale....to se ty žiletky tak rychle tupí?
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Nelze žít příjemně, jestliže se nežije moudře, čestně a spravedlivě. (Epikůros)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©