Je to teprve 10 měsíců od té doby, co mi po těžkém úrazu zemřel taťka. Teď se o tom dokážu už bavit, ale pořád když o tom mluvím chvěje se mi hlas a chce se mi brečet. Tak ale celkově jsme se s tím v rodině už smířili, ale není to nějak brzo? Bojím se, že na něj zapomenu, že si, jak budu starší, nevzpomenu, co jsme spolu zažili, nebo že si budu vzpomínat jen na to špatné. Nechci na tátu zapomenout, měla jsem ho opravdu ráda. Doma strašně chybí a nejen mě ale všem. Když na něčem děláme, tak si v duchu říkám: s tátou by to šlo rychleji. A takové věci. Co když se ale někdy stane, že táta bude už jen slovo a já nebudu vědět, kdo to vůbec je??
Proč tady nemohl zůstat s námi???
Diskuse ke zpovědi
nezapomeneš na něj, i když na něho nebudeš myslet v jednom kuse, tak se vždycky najde nějaká drobnost, která ti ho připomene, nějaký záblesk vzpomínek na chvíle, které jste strávili spolu, neboj, nikdy na něj úplně nezapomeneš 
Na tak blízké lidi se nezapomíná.
na takto blízkou osobu se nezapomíná, pokud jsi ho měla ráda, takže tipuju, že navždy zůstane zapsán ve tvém srdci
Věř tomu,že se to nestane.Táta mi umřel když mi bylo 11let,dnes mi je 44let a není dne,abych si nevzpomněla.Stále ho vidím,když mne vedl poprvé do školy,jak mi četl pohádky.Ale taky stále vidím,jak mi ujížděl za ty velké černé dveře v krematoriu.Moc jsem za ním chtěla utíkat.NEZAPOMENEŠ!Měla a máš ho ráda.Verča
Věř tomu, že na něj nezapomeneš... 
Nezapomeneš, a i kdyby náhodou jo (co by musela bejt fest skleróza ) tak z tvýho života nezmizne. Část z něj bude pořád v tobě.
Já si myslím, že zapomenout nejde. Neboj, stále na něj budeš vzpomínat a budeš vědět jaký byl
Myslím, že na něj nezapomeneš.
Nezabudneš tvár svojho otca a zo srdca Ti nikdy nezmizne. Toho sa báť nemusíš. Stoj verne.
Pokud jsji měla s tátou velmi dobrý vztah, tak jak píšeš, nikdy se nestane... nezůstane pouhou vzpomínkou... tomu věř...
jestli nemáš s tátou spojenou nějakou špatnou vzpomínku, tak by se to nemělo stát... dal ti přece společně s mámou život a na to se nedá zapomenout... ty dobré vzpomínky na to, co jste spolu dělali, ti určitě zůstanou... není to brzo, je dobré smířit se se smrtí někoho blízkého co nejdřív, protože jinak člověk nemůže nebo ani nechce jít dál
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Naše památka bude žít tehdy, pokud jsme si ji svým životem zasloužili. (Plinius)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©