No tak asi to bude dlouhý...
Takže začalo to u kamaráda na chatě... Tam sem se seznámila s jedním klukem. Líbil se mi hned jak sem ho viděla... Kamarádce taky /ale to není důležitý/... Setkávali sme se vždycky u kamaráda na chatě... Dlouho nic nebylo, téměř jsme se spolu nebavili nic... I když se mi líbil, tak sem si ho moc nevšímala, protože v tu dobu měl holku... Nevím, kdy nastal ten zlom přesně, ale asi někdy na začátku prosince sme se spolu začali bavit víc a víc... Byl moc fajn a zrovna měl problémy se svojí holkou, tak sme to probírali / sice jen na icq, ale to je jedno/... Rozumněli jsme si... Někdy kolem Vánoc se s nim ta holka rozešla... To už sme si psali možná trochu víc jak kamarádi, ale pořád nic... Trochu jsme řešili Silvestra /měl se konat na chatě, kde sme se poznali.../ Tak nějak jsem cítila, že se mezi náma něco stane... Taky že jo... Byla sem s ním celej večer- jen jsme se líbali.. Ale ten večer byl krásnej!! Asi v půl druhý sem musela dom, tak mě šel doprovodit...
Každej / nej kámoška a lidi z chaty/ si mysleli, že to bude pokračovat i já sem si to myslela... Ale najednou přišel nějakej zlom... Zlom, kterej způsobil jakejsi odpor, že je to moc lehký s nim teď začít chodit... Nechápala sem se... Sem hrozná, když mě někdo moc chce, tak ho téměř automaticky odmítám... Tak sem ho začala odmítat... ...Chudák to nechápal / není divu :'( / Chovala sem se opravdu hrozně, otřesně ale to sem v tu chvíli neviděla... Byla sem jak zaslepená... Byl do mě zamilovanej asi měsíc... Pak to asi vzdal... a šlo to tak nějak do ztracena... No teda ne, kamarád říkal, že mě nesnášel... Během února začal chodit s jednou holkou a pak se s ní rozešel /myslím, nevím to přesně, v tu dobu sme se spolu vůbec nebavili.../ Pak asi v březnu (někdy ke konci/ byla další akce na chatě... Tam sme se kupodivu bavili.. A to bavení skončilo úletem... Po úletu se nic nedělo.... Občas sme si psali na icq a nic... Ale teď v červenci jsem si na něj nějak vzpomněla... A začala sem na něj myslet... Tak sem si s ním psala a nějak sem se ho zeptala jestli by nešel ven.. Jen tak pokecat... Byl překvapenej, že chci jít ven, pře když chtěl jít on tak sem se asi vymlouvala 
.... No tak sme se domluvili a šli jsme.. Bylo to moc fajn.. Ale tak nějak sem to nehrotila, a on taky ne... On stejně druhej den odjížděl pryč a já za pár dnů taky... Pak sme se viděli minulý pondělí... Na chatě, jak jinak... Následoval úlet / teda nevim, z mí strany to už úlet asi nebyl... už sem o tom přemýšlela trochu jinak.../ ... Pak sem mu psala pár smsek atd a on neodepisoval.. zamilovávala sem se do něj..čím víc neodepisoval, tím víc sem ho chtěla... Pak sem to nevydržela a napsala takou "slohovčičku" ... Na tu mi odepsal... že si to naše chození nedokáže představit a že potřebuje čas- at mu dám čas nebo at na něj zapomenu... Nedivila bych se mu kdyby se mnou vyběh, fakt sem se chovala strašně, ale lituju toho... Moc :( .... Sakra co mám dělat... Proč sem si to takhle zkomplikovala...
Nelituju příliš pozdě? :(
Diskuse ke zpovědi
čas,čas a zase čas,vše chce čas,věci se sice vyvyji pomalicku,ale jiste... 
No zlato, mám pocit, že ti docela hodně rozumím... A je to hodně blbá povaha... Dej mu čas, snad ti odpustí, doufám... Přeju hodně štěstí.
já jenom nechápu, proč to každý nazývá úletem... když si rozumíte a ani jeden z vás nikoho nemá, tak co je na tom špatného? 
no ke zpovědi... možná je pozdě litovat, ale pokud do tebe byl zamilovaný, tak to určitě úplně nevyprchalo a když vidí, že ty máš zájem, tak si to možná rozmyslí ve tvůj "prospěch"... dej mu ten čas 
Lesanka má pravdu, ale ostatní taky. Měla jsi mi to říct na rovinu, že to chce čas - paradoxně ne kvůli tobě, ale kvůli němu, aby sis nepřipadala jak náhrada. Ale lepší pozdě nežli později, proč mu to nevysvětlit teď a neomluvit se? S tím, že už si to uvědomuješ dlouho a neomlouváš se jenom kvůli tomu, abys ho dostala, kam chceš? A pak ho nechat, ať si o tom pěkně popřemýšlí a jednat s ním úplně normálně, vstřícně, slušně, kamarádsky a nevtíravě... Určitě ti odpustí, to přinejmenším Hodně štěstí!
No já bych to viděla trochu jinak, prostě nejsi ten typ, co chce dělat jen náplast někomu na jeho bebí....myslím si, že by tě tenkrát bral jen jako náhradu za tu holku, co se sním rozešla a ty jsi z toho měla strach....chtěla jsi jen aby tě chtěl jenom protože jsi to ty..Pletu se? A zřejmě jsi taky asi dost opatrná a neskáčeš do něčeho jen tak bez rozmyslu.... Myslím, že jsi nic špatnýho neudělala a pokud on o tebe doopravdy stál, bude o tom přemýšlet a přehodnotí situaci. Přeju ti úspěch
Člověk si uvědomí, že to chtěl, až když to ztratí....když ses chovala tak jak ses chovala, tak se nediv, že on k tomu přistupuje takhle.
Slečna bude asi mladá, takhle jsem se chovala v 16-i letech, ale z toho důvodu, že já jsem žádného kluka nechtěla (proto to odmítání)... Možná je to fajn - platonická láska - ON tě odmítá a ty stále a pořád dokola ho chceš.... Něčeho se bojíš? Nebo si ještě nejsi jistá s tím, co chceš? lituješ toho, tak asi trochu jasno v tom už máš....
Před pár měsíci mi táta řek:Cokoliv co uděláš ať už dobrýho nebo špatnýho se ti 3x vrátí!Měl pravdu, a tys to stejně jako mnoho lidí poznala na vlastní kůži...hmm chápu tebe a chápu i jeho...on si říká co když se to hnusný chování vrátí a teoreticky je jedno že tebe to mrzí...dej mu chvilku čas ať si v hlavně srovná jestli zkusí zjistit jestli ses změnila nebo ne....každopádně ti přeju aby ti to vyšlo
Za blbost se platí...
taky bych ti neveril a nedivim se mu, ted mas moznost bud tedy na nej zapomenout a nebo hold to prekousnout a vydrzet ( pokud ti zato stoji ) dokud si to nerozmysli sam..... ( zustava mu vidina toho tveho odmitaveho chovani a proste se mu moc do toho echce mozna ho neco tahne ale snazi se to schovat )
No, zkusila sis, ze hrat si na mrchu neni moc dobry...
Moc se mu nedivim, ze ti neveri, taky bych se nikam nehrnul - obzvlast, kdyz staci tak malo a mate "ulety"... Bud si ziskas jeho duveru nebo nemas moc sanci, ale jak na to... hm, to nevim.
Ach jo, slečno... Jako fajn, asi chápu Tvoje pohnutky v myšlení po tom Silvestru, ale proč ses k němu chovala ošklivě? Nešlo se s ním domluvit v klidu, všechno mu vysvětlit? No, teď už je pozdě, stalo se a čas, jak známo, vrátit nejde. Co jinýho Ti na to říct než jen - vezmi si z toho ponaučení. Je v pořádku, že jsi s ním nechtěla být po tom Silvestru, ale ubližovat někomu špatným chováním není fér. Teď se Ti to vrací. Dle mého názoru - promiň za upřímnost - je pro Tebe ten kluk už tabu. Možná se mýlím, nevymazávej ho z paměti úplně, dostaň váš vztah na neutrální pole - prostě si párkrát napsat na icq a nic moc víc... Tím mu dáš čas, který chce a zároveň budeš sledovat, jak se on k tomu všemu má... Vím, že to bude těžký, ale on to tenkrát taky neměl jednuduché... Vrátilo se Ti Tvé špatné chování. Přesto držím palce, ať to dopadne dobře.
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Prvním a největším trestem hříšníků je vědomí, že zhřešili. (Seneca)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©