Detail a diskuse u zpovědi

Ale no ták. Chápu, taky jsem cíťa, ořvala sem, když jsem šla na gympl, Ořvu, až se rozejdeme na vejšky. Ale vím, že časem to přejde, zůstanou krásný vzpomínky, který nám nikdo nevezme. Vzpomínej, ale netrap se Budete se dál scházet - v uvolněný atmosféře, u pivka, bez nervů ze zkoušení nebo písemky. To taky není k zahození, ne? Každý trápení časem přejde. Vydrž, zatni zuby, otři slzičky a vykroč dál. Na střední tě čekají noví kamarádi, kterým se taky určitě bude stýskat po staré třídě. To budete mít společné, můžeš to využít ke sblížení.

na střední poznáš nové lidi, snad i lepší.... kvůli tomu nesmutni....

znám to ... před rokem jsem to zažila taky ... všichni brečeli dokonce i pár kluků to víš přeci 9let je 9let ... přes prázdniny to přebolí ... věř ... a pak mi už se scházíme každý druhý měsíc ... sejde se tam hodně lidí ... pokecáma a zase za dva měsíce ... a vůbec mě to nijak nebolí a tak ... najdeš si nový kamarády a tak vše přebolí ...

v dnešním mobilním světě podle mě neni takovej problém domluvit se na nějakym srazu. třeba je už neuvidíš všechny, ale někdo určitě zůstane věrnej. přecejen devět let neni tak málo...

to přejde, vsadim se s tebou o co chceš
taky sem si myslela že mi ty blbci od nás budou chybět ale po třech měsících mi vůbec nechyběli

vis co ti povim? ze pote, co uz se nevidite denne, tak je to o hodne lepsi :) nelezete si na nervy a temer se vsema se uvidis rada, ac jsi je treba nesnasela :)

9 let pohromadě denodenně je opravdu hodně... ale bohužel všechno jednou končí, bez výjimky... co ty víš, třeba se ještě sejdete úplně všichni dohromady, od čeho jsou třídní srazy? vždycky to bolí, ale čas to zahojí... a krásné vzpomínky zůstanou